Článek
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo těsně před koncem roku 2024 revidované Rámcové vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání a základní vzdělávání. Oba dokumenty představují podle ministerstva významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému. Zda k modernizaci školství opravdu přispějí, to se teprve uvidí. Co je jisté již dnes, je fakt, že revize obou dokumentů vyvolala vášnivé diskuze mezi jejich zastánci a odpůrci. Jsou tyto změny opravdu nutné? Co o této problematice zatím víme?
Zdá se mi, že nic moc. Na svém webu ministerstvo školství píše o kompetencích, gramotnostech, profesní budoucnosti dětí, začátku implementace, jakýchsi modelových programech pro školy, klimatu škol a mnoha dalších nejasných tezích. Trochu konkrétněji popisuje výuku jazyků - angličtina od 1. třídy, její výstupní úroveň na B1, další cizí jazyk od 7. třídy s výstupní úrovní A1. V plánu je těžší matematika. Povinně se podle revidovaných plánů bude vyučovat od září 2027, dobrovolně od září 2025. Vždy od 1. a 6. třídy. A teď důležitá informace - dokumenty budou veřejnosti představeny na tiskové konferenci 14. ledna 2025.
Aha, tak o čem se vedou ony vášnivé diskuze? A kdo je vede? Podle ministerstva se na revizi pracuje od roku 2021. Zapojilo se přes 600 odborníků. Ti jediní mohou alespoň trochu zasvěceně diskutovat. Na jaře 2024 proběhla veřejná konzultace, ta přinesla přes 3 200 podnětů, které byly zohledněny. To jsem zvědav, a nebudu sám, co se 14. ledna dozvím. Nicméně bych očekával, že když ministerstvo oznámí schválení nejdůležitějších dokumentů pro české předškolní a základní vzdělávání, že budou již v podobě, ve které s nimi lze seznámit veřejnost. Dvoutýdenní odklad jen přispívá ke spekulacím a zbytečným debatám.
Ministerstvo školství je přesvědčeno o transparentnosti celého procesu, protože se průběžně konaly kulaté stoly, odborné diskuze a pracovní setkání, která umožnila aktivní zapojení všech klíčových aktérů. Jak moc je ale transparentní konečný výsledek? Nu, ten je zatím pro běžné smrtelníky v naší demokratické zemi tajný. Pozitivní je, že už brzy bude jasněji. Modelové programy pro školy budou zveřejněny během února.
Vraťme se nyní k mé otázce z úvodu článku – jsou změny v českém školství opravdu nutné? V článku Ondřeje Šteffla mě zaujala kromě jiného myšlenka, že jedinou jistotou dnešní doby je právě změna. Takže ano, naše školství se mění. Pokud se někdo domnívá, že ředitelé škol a učitelé jsou stádo ovcí, které poslušně čeká, až ministerstvo konečně dokončí revizi RVP a teprve potom proběhne nějaký posun v metodách výuky či přístupu k žákům, ten se velice mýlí.
Mezi českými školami jsou dnes obrovské rozdíly. Jsou školy inovativní, kde se angličtina od 1. třídy vyučuje spoustu let, ve kterých používají skupinovou či kooperativní výuku, realizují projekty, dbají na vztahy a klima školy, učí předměty integrovaně, využívají moderní pomůcky, umělou inteligenci a mnoho dalšího. Stejně tak máme školy konzervativní, kde inovacím pšenka nekvete. Ale i ty největší skanzeny, zuby nehty se moderním trendům bránící, se již dnes změnám nevyhnuly. Mění se samotní žáci, jejich postoje, potřeby, zájmy. A samozřejmě se mění učitelé, rodiče, veřejnost.
Revize RVP tak, jak alespoň věřím, ke změnám přispěje, usnadní je. Přesto nezaniknu rozdíly mezi školami, obávám se, že budou spíš větší. Inovativní školy dostanou ještě větší prostor ke svému rozkvětu, oproti tomu školy vyznávající trendy 20. století nebudou zase tolik nuceny dělat něco úplně jinak. Tak na mě alespoň působí informace z různých kulatých stolů a debat, z vyjádření odborníků, ačkoliv finální rozhodnutí ministerstva neznám. I modelové školní vzdělávací programy by měly být ve 3 úrovních, ta tradiční zachová předměty, ta střední je chce integrovat, top varianta pak počítá s projektovou výukou. Ale třeba bude vše nakonec jinak.
Jsem přesvědčen, že školy musí reagovat nejenom na potřeby dnešní doby, ale zejména na potřeby budoucí doby, což je velice těžké. Nelze ustrnout. Proto vnímám jakékoliv snahy o modernizaci školství pozitivně. A ministerstvo by samozřejmě mělo stát v čele těchto změn. A mělo by jejich potřebu konzervativní části veřejnosti vysvětlovat, nejenom odborníkům a moderně smýšlejícím učitelům, ředitelům. Vždyť kdo sleduje kulaté stoly? Pokud je školství vládní prioritou, proč nesledujeme v médiích, televizi nevyjímaje, spoty propagující základní myšlenky revize RVP? O třídění odpadu či drogách takové spoty existují a vidět je v televizním vysílání můžeme. A vládní priorita školství a jeho změny se budou propagovat jak? Kde je masivní kampaň propagují kompetenční a gramotnostní vzdělávání a wellbeing ve školách? Ale třeba se 14. ledna dozvíme, že bude již brzy spuštěna…
