Článek
Hurá! Upgradované vzdělávací programy, podle kterých si posléze musí školy vytvářet své vlastní, přesně na míru šité, jsou na světě. Zástupci progresivní části pedagogů, ale i veřejnosti, na ně netrpělivě čekali. Vždyť podle dat, které zveřejňuje česká školní inspekce, se v našich školách vyučuje posledních 15 let v podstatě stejným způsobem. Ale společnost nečeká. Změny ve školství jsou tedy rozhodně nutné. Tak je to konečně tady! Na tzv. revizi rámcových vzdělávacích programů pracovali stovky odborníků přes 4 roky, nejméně o rok déle, nežli bylo v plánu. Jak tedy výsledek vypadá?
Upřímně, budí velké rozpaky. O tom jsem přesvědčen, ačkoli osobně patřím k té části pedagogů, která si je nutnosti změn ve školách vědomá a vítá podporu progresivních přístupů k výuce žáků z nejvyšších míst. A nyní mám pocit, že ministerstvo školství představuje revidované programy formou únikové hry či nekonečného seriálu.
Nejprve pan ministr oznámí, že je hotovo. A více se dozvíme příště, ale nemáme věřit dezinformacím. Pak jsou v půlce ledna konečně programy zveřejněny, sláva? 111 stran obecných formulací a s prominutím „keců“, kdy vše podstatné se dá shrnout na pár stran A4. Ach jo. Tak co bude dál. Rady z webinářů – musíme se na webu proklikat k metodické podpoře, pak nám to bude jasnější -a ono moc není. Tak dalším krokem budou modelové příklady školních programů, minulý týden byl u kulatého stolu „tak trochu“ představen první z nich. Jenže ještě není hotový. A navíc to byl ten konzervativní, který nepřináší zrovna moc inovací. Jak to mohou školy vnímat?
Konzervativní křídlo škol může v klidu pokračovat v klasickém přístupu k výuce. Vždyť nejasností a dohadů jenom přibývá, navíc budou volby, třeba to ve finále bude jinak. Nakonec může v případě takových „zamrzlých“ škol celá změna zůstat jenom na papíře. Což se vlastně stalo i před 20 lety, kdy byl aktuální systém rámcových vzdělávacích plánů do škol zaváděn.
Progresivní školy budou zatím ve značné míře zklamány. Do této skupiny řadím i naši školu. Na prvním stupni máme program Začít spolu – skvělá věc, angličtina od 1. třídy je zavedena řadu let, běžná je tandemová výuka, a to i metodou CLIL – jedna učitelka mluví česky, druhá anglicky, aplikujeme Učení venku a badatelskou výuku, vytváříme „vytahované“ skupiny pro nadané žáky, na druhém stupni vyučujeme přírodní vědy integrovaně, skupinová, kooperativní a projektová výuka je páteří našeho přístupu ke vzdělávání, nabízíme řadu volitelných předmětů, disponujeme moderními pomůckami jako jsou brýle pro virtuální realitu, spousty robotů, elektrické soustruhy, 3D tiskárny, gravírky, badatelské sady, každý žák od 4. třídy má svůj chromebook a mnoho dalšího. V naší škole se nezvoní, nabízíme řadu možností, jak trávit přestávky – venku na hřišti, s knížkou, u piana, u stolního fotbálku, pingpongového stolu, v relaxačním koutku apod. S řešením dětských starostí nám pomáhá školní psycholožka. A stále se díváme dál, s vědomím, že svět nečeká, až se v naší republice domluvíme, jaké školy vlastně chceme. Prostě jsme chtěli od ministerstva školství víc, než bylo zatím představeno. Třeba se dočkáme, naděje přeci umírá poslední.
Ale možná, že naše očekávání byla zbytečná. Každá škola je jedinečná, má jiné složení pedagogického sboru s jinými možnostmi. Vzdělává odlišné žáky s odlišnými předpoklady. V aktuálním systému splňují podmínky rámcových vzdělávacích programů, což je naprosto závazné, jak školy konzervativní, kde se zastavil čas, tak i školy alternativní vyučující třeba v triviích. Komu tedy mohou pomoci modelové příklady školních programů? Dají se vůbec obecně úspěšně aplikovat? Nebo si nakonec každá škola, která bude chtít naplňovat cíle gramotnostního vzdělávání, bude muset vytvořit svůj jedinečný, těžko přenositelný, model? Za mě je B správně. Což bohužel asi nepřispěje k odstranění rozdílů mezi školami.
Co je ale jisté je fakt, že zatímco se v naší zemi odhodláváme pobídnout školy k inovativním formám výuky, svět přišel s umělou inteligencí a dalšími novotami, které by moderní školství nemělo opomíjet. Není čas ztrácet čas, a to jak s ministerstvem školství v čele nebo za zády.
