Článek
Hlas Američanky žijící v Německu, vysílající pod pseudonymem Axis Sally, se svého času ozýval z mnoha evropských rádií, její propaganda však necílila na místní obyvatele. Terčem byli američtí vojáci bojující za svobodu v Evropě.
„Je jedna věc, na kterou jsem opravdu hrdá, a to říct vám Američanům pravdu a doufat, že se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že jste byli podvedeni. Životy vojáků, které milujete a kteří bojují v Evropě, jsou obětovány pro židovské a britské zájmy.“ Tak nějak zněly její fanatické rozhlasové projevy.
V roce 1944 napsal deník Sunday Evening Post trefnou narážku na svoji americkou spoluobčanku lobující za nacisty: „V Berlíně si ministr Goebbels myslí, že Axis Sally trefně podkopává morálku vojínů, jenže se děje pravý opak. Oni ji milují.“
Ano, američtí vojáci ji skutečně milovali. Milovali její fanatická vystoupení a notně se u nich bavili. Sally se pro ně stala terčem výsměchu a pobavení v tak nesmírně těžké době. Nikdo ji nebral vážně.
Hlásná trouba hanebného režimu
Mildred Gillars, rodačka z amerického státu Maine, se do Německa dostala v roce 1934 jako začínající herečka. Okolí ji popisovalo jako mladou, hezkou a ctižádostivou ženu, ale prosadit se jí moc nedařilo. Zkoušela to ve Spojených státech i v Paříži. Sama se prý cítila jako femme fatale, což ale její okolí zrovna netvrdilo. Sebevědomí sice měla na rozdávání, ale v době, kdy se Evropa nořila do temnoty, jí role do klína zrovna nepadaly.
V roce 1941 vyzvalo americké ministerstvo zahraničí všechny Američany žijící na území, která ovládalo Německo, aby se vrátili do vlasti. Gillars však zůstala, za prvé na žádost německého snoubence a za druhé vycítila svoji šanci v německém státním rozhlase, ve kterém začínala vystupovat.
Její vystoupení byla zpočátku apolitická, avšak po smrti snoubence se začala radikalizovat. Své polínko do ohně přihodil i její nový milenec Max Otto Koischwitz, programový ředitel rádia a Američanka žijící na území Třetí říše samozřejmě neunikla pozornosti ani nacistické propagandě. Axis Sally byla na světě a začala šířit „své“ názory do éteru.
Američtí vojáci na frontě. Axis Sally jim byla k smíchu.
„Zatracený Roosevelt a Churchill a všichni ti jejich Židé, kteří vyvolali tuto válku,“ tlumočí jeden z jejích absurdních výroků magazín Warfare History.
Gillars byla svého času nejlépe placenou rozhlasovou osobností. Zajímavé je, že nacisté pod stejnou přezdívkou využívali i ženu jménem Ritta Zucca, která šířila propagandu v Itálii. Nicméně Gillars byla ta slavnější. Vedla několik pořadů a nacistické bludy šířila v proslovech mezi veselými swingovými a dixielandovými melodiemi. Ve vojácích chtěla vyvolat stesk po domově, tvrdila, že je manželky za oceánem jistojistě podvádějí a samozřejmě veškerou vinu za jejich umírání v Evropě svalovala na Brity a Židy. Také vedla falešné rozhovory s údajně zraněnými americkými vojáky, kteří měli potvrzovat její propagandu.
Trest za velezradu
Po skončení války se Američané po Axis Sally vydali pátrat až do samotného Berlína, kde se skrývala pod různými jmény. Našli ji v roce 1948 a odvezli za oceán. Tam byla obviněna z velezrady a odsouzena na 30 let odnětí svobody. Nedostala doživotí jen díky tvrzení, že vše dělala pod tlakem, přičemž sama sebe ve vysílání považovala pouze za umělkyni.
Trest si neodpykala celý. Ve vězení našla víru a podmínečně byla propuštěna už v roce 1961. Poté žila v ústraní. Sousedé až do její smrti v roce 1988 netušili, že tak milá sousedka byla „slavnou“ zrádkyní Axis Sally.
