Hlavní obsah
Umění a zábava

Dokonalá rebelie. Umělkyně na československou korunovou minci propašovala podobiznu vězněné skautky

Foto: Arvedui89, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

I ten nejkovanější československý komunista u sebe nevědomky nosil symbol odporu vůči režimu. Předobrazem ženy, která na jednokorunové minci sází lípu, byla vězněná skautka.

Článek

Dlouhé roky se v Československu platilo mincí, která skrytě symbolizovala odpor vůči režimu. Ikonická koruna s motivem ženy sázející lípu byla dílem medailérky Marie Uchytilové, která na ní zobrazila skautku a politickou vězeňkyni Bedřišku Synkovou.

Mince byla v oběhu více jak 35 let a přežila jak komunismus, tak Československo a bohužel i její autorku. Platilo se s ní od 2. září 1957 až do 30. září 1993. Strana se ženou zůstávala neměnná, jen s ohledem na dobu se na revers mince razil jiný státní znak a nápis.

Rebelský plán dvou statečných žen

Bedřiška Synková, na minci záměrně otočená pohledem k západu, byla v roce 1954 jako devatenáctiletá odsouzena na deset let odnětí svobody za vlastizradu, protože v pražských Radlicích tajně vedla dívčí skautský oddíl. Její osud zaujal medailérku a sochařku Marii Uchytilovou, která tehdy vyučovala na umělecké škole. Matka uvězněné Synkové v té době na škole pracovala jako sekretářka a obě ženy samozřejmě považovaly přísný trest pro mladou dívku, která se v podstatě ničím neprovinila, za velkou nespravedlnost.

V roce 1957 se komunisté rozhodli zavést do oběhu nová platidla. Uchytilové se tak začal v hlavě rodit rebelský nápad. Požádala Synkovou, zda by jí nemohla přinést nějakou fotografii dcery s tím, že by její portrét zkusila „propašovat“ na návrh korunové mince.

Obě ženy si byly vědomy nebezpečí, kterému se vystavují. Případné prozrazení jejich plánu by je v padesátých letech mohlo stát i životy. Přesto neváhaly a pustily se do tiché rebelie vůči režimu, který své politické odpůrce neváhal popravovat. Uchytilová tak skutečně připravila návrh s vyobrazenou Bedřiškou Synkovou, politickou vězeňkyní, kterou měl nakonec v peněžence nebo kapse každý občan Československa. Dívce sázející lípu byla předobrazem fotografie, na níž mladá skautka opéká buřty.

Foto: Donald Judge, CC BY 2.0, Flickr

Marie Uchytilová je mimo jiné autorkou památníku v Lidicích

Skoro to nevyšlo, naštěstí zasáhl ministr

Cesta k tomu, aby byl návrh Uchytilové vybrán z více jak stovky dalších mincí, nebyla jednoduchá. Komise se přikláněla ke koruně s vyobrazením hutníka, jenže tehdejší ministr financí Július Ďuriš nakonec ukázal na návrh dívky sázející lípu. Paradoxně tak kovaný komunista nevědomky prosadil minci se skautkou. Jenže i Ďuriš nakonec komunistické ideály opustil a po prosazování politiky pražského jara byl ze strany v roce 1970 vyloučen.

Uchytilová se „sametu“ nedožila, Synková se po emigraci vrátila do vlasti

Skautka Synková si z původních deseti let odseděla pět. Za její propuštění se výrazně zasadila její matka, která neoblomně obíhala úřady, až bylo její žádosti vyhověno. Žena z ikonické mince emigrovala jako Bedřiška Hoffmanová v roce 1968 do Švýcarska. V roce 2021 se do vlasti vrátila a brzy oslaví 89. narozeniny.

Sochařka Marie Uchytilová, tedy žena, která se zasadila o to, aby i každý komunista nosil u sebe připomínku odpornosti režimu, se svobodného státu nedožila. Zemřela den před vypuknutím sametové revoluce, tedy 16. listopadu 1989.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz