Článek
Anglická kapela Joy Division je pro mnohé hudební fanoušky kultem a jejich dvě desky Unknown Pleasures a Closer patří možná k tomu nejlepšímu, co v rockové muzice vzniklo. Mezi singly pak zásadním způsobem vystupuje píseň Love Will Tear us Apart, kterou třeba časopis Rolling Stone zařadil mezi 500 nejlepších písní historie a samotná kapela byla letos nominována do Rock'n'rollové síně slávy.
Těžké punkové začátky
Počátky Joy Division se dají vystopovat do roku 1976, kdy její zakládající členové Bernard Sumner a Peter Hook navštívili koncert Sex Pistols v Manchesteru. Oba se znali od dětství a během dospívání byli silně ovlivněni punkem. Po koncertu měli sen asi jako tisíce mladých kluků, chtěli založit slavnou kapelu. Nakoupili baskytary a bicí a začali hledat zpěváka. Na inzerát se jim ozval jediný zájemce Ian Curtis, mladý prodavač z obchodu s vinyly, který oba znal z koncertů, a i právě z obchodu, kde pracoval. Přijali jej bez konkurzu.
Začátky kapely, která nejprve neměla žádné jméno, později Stiff Kittens nebo Warsaw (podle písně Davida Bowieho), nebyly zrovna povedené. Ještě společně s novým bubeníkem Stephenem Morrisem se pokoušeli prosadit, ale moc se jim to nedařilo, přestože jejich skladby vyšly na několika kompilacích. Prakticky jediným větším úspěchem bylo vydání písně na sampleru vydavatelství Factory.
Jakýsi zlom přišel v roce 1978. Tehdy začala formace vystupovat jako Joy Division. Koncerty se ale stále moc nedařily. Ani vydavatelství o demo nahrávky neprojevovala žádný větší zájmem. Většina hudebních skupin by se v tu chvíli možná rozpadla, ale Joy Division se zavřeli do studia, opustili punk a začali experimentovat s novým zvukem. Základ nových skladeb nově tvořila baskytara společně s bicími. Kytara byla v podstatě upozaděna a často jí nahrazovaly syntezátory. Celou temnou kompozici pak dokonale dokresloval Curtisův syrový zpěv.
Z neznámých kluků se přes noc stávají hvězdy
Albový debut na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1979 vyšla již kultovní deska Unknown Pleasures s obalem od výtvarníka Petera Savilla. Strhl se doslova poprask. Během několika týdnů znali Joy Division v Británii snad všichni příznivci rockové muziky.
Deska, která definovala post-punk a odstartovala éru nové vlny, nemá slabých míst. Poslouchatelná je stejně dobře dnes jako v roce 1979. Odráží situaci kapely, ve které se nacházela - izolaci od okolního světa, ale i psychické problémy zpívajícího frontmana, který navíc trpěl epilepsií.
Zdravotní stav Iana Curtise se projevoval i na pódiu. Jeho vystoupení byla depresivní, při zpěvu se třásl a z celkového projevu Joy Division bylo cítit, že oni temnotu, jak to ostatně dělalo a dělá mnoho kapel, nehrají. Autentičnost strhujícího projevu byla jako magnet a lákala další a další fanoušky a fanynky. Curtis údajně během několika koncertů dostal epileptický záchvat a musel být odnesen.
S úspěchem první desky se Curtis nedokázal srovnat. Zhoršovaly se jeho deprese, epileptické záchvaty měl stále častěji a jeho mladé manželství se hroutilo. Dvakrát se pokusil o sebevraždu. Přes všechny tyto trable pracovala kapela na nové a možná ještě více experimentální desce, která měla vyjít během léta 1980.
Obal alba Unknown Pleasures
Konec všemu?
V době, kdy kapela byla na vrcholu a čekalo ji turné po USA, se Curtis pokusil o sebevraždu potřetí. Tentokrát bohužel úspěšně. 18. května 1980 se oběsil na prádelní šňůře stejně jako dramatička a zpěvákova obdivovatelka Sarah Kane. Údajně si při umírání pouštěla hudbu Joy Division. Curtis sáhl před smrtí po desce Iggyho Poppa.
Jen několik dní poté vyšla jako samostatný singl píseň Love Will Tear Us Apart, dost možná nejpopulárnější skladba Joy Division. Z písně doslova sálá deprese odrážející zpěvákovy problémy v manželství. Skladba vháněla slzy do očí nejen fanynkám. Měsíc poté spatřilo světlo světa album Closer s obalem vyobrazujícím plačící Máří Magdalenu nad tělem Krista. Deska opět sklidila obrovský úspěch.
Král je mrtev… Ať žijí New Order
Album Closer znamenalo konec Joy Division. Peter Hook prohlásil, že už nebudou pod tímto jménem pokračovat. Staré ale rodí nové a zbylí členové nehodili kytary, bicí ani syntezátory za hlavu a zrodila se formace New Order.
Kapela funguje sice již bez Petera Hooka dodnes. Zejména v osmdesátých letech nahrála několik nezapomenutelných písniček (Blue Monday nebo Truth Faith).
V roce 1987 vyšly pod hlavičkou Joy Division a New Order kompilace všech skladeb obou kapel nazvané Substance. Ty vychází v reedicích prakticky dodnes. New Order se také například objevili na soundtracku k filmu Trainspotting. Obě kapely, které však mnozí dodnes chápou jako jednu a tutéž formaci, jsou dokonce považovány za průkopníky elektronické muziky díky svému neotřelému přístupu kombinujícímu živé nástroje a elektroniku.
A ještě jedna perlička na závěr. V roce 1980 dělali Joy Division předskokany slavným The Cure s frontmanem Robertem Smithem. Ten později prohlásil, že Curtisovo vystoupení patří k tomu nejlepšímu, co kdy v životě viděl a slyšel. „Měli jsme co dělat, abychom se jim vyrovnali. Lidé nadaní jako Ian Curtis se objevují jen zřídka,“ řekl během rozhovoru pro magazín Far Out.
Další zdroje:
