Článek
Mínusové hodiny: když učitelé opravdu suplují zadarmo
Učitelé se občas mylně domnívají, že suplují zdarma.
Zpravidla jde o situaci, kdy například absolvují s žáky výlet či exkurzi, během kterých vykonávají jen dohled a nejsou v pozici toho, kdo žáky přímo vyučuje.
Tento případ si blíže rozebereme v jiném článku a nejedná se o něj. A ano, exkurze může být i přímá činnost.
Teď mluvím o skutečném suplování „zadarmo“. O situaci, kdy ve skutečnosti učíme nadúvazkové hodiny, které mají být zaplaceny dvojnásobkem průměrného výdělku za hodinu.
Krapet odlišné je to u učitelů s kratším úvazkem. U nich se suplované hodiny doplňují tzv. „do úvazku“. Teprve ve chvíli, kdy jejich rozsah dosáhne plného úvazku, jsou další suplované hodiny přespočetné.
Abych byl přesný: učitel tedy ve skutečnosti nikdy „nepracuje zdarma“. Zpravidla supluje uvnitř pracovní doby, za práci tak stále pobírá plat. Pokud jde ale o přespočetnou hodinu, má být příplatek dvojnásobný.
V některých školách se nicméně setkáme s praxí, kdy učitel nevykoná všechny hodiny přímé činnosti. Vedení školy učiteli tyto hodiny „zaeviduje“ a poté jej nechává suplovat zdarma v dalších týdnech nebo měsících.
Nazývají to například mínusovými hodinami.
Mínusové hodiny neexistují
Aby to dávalo smysl, je dobré rozlišit dvě části práce učitele.
Přímá pedagogická činnost je jednoduše výuka, kdy je učitel přítomen ve třídě a vede výuku.
Nepřímá pedagogická činnost je zbývající čas z úvazku, kdy učitel vyřizuje administrativu, připravuje se na výuku, drží dohled nad žáky aj.
U učitele na základní škole s plným úvazkem tvoří přímá pedagogická činnost 22 hodin, u učitele střední školy 21 hodin (těch vyučovacích).
Tyto hodiny se mohou ještě snížit, pokud učitel vykonává specializovanou činnost. Například koordinátor ICT může učit až o 5 hodin méně.
Právní výklad dává zcela jasnou odpověď
Vedení školy může učitele nechat suplovat bez nároku na odměnu za přespočetnou hodinu jen tehdy, pokud učitel s plným úvazkem v daném týdnu nesplnil svůj týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.
Není ale možné vést jakousi evidenci nebo „konto“ mínusových hodin a svévolně hodiny přetahovat do jiných týdnů.
Kdy ano a kdy ne: suplování za odpadlou
- V pondělí 2. února mi z důvodu exkurze „odpadnou“ hodiny, protože držím dohled namísto přímé činnosti. Ve středu 4. února budu suplovat „za odpadlou“. Tento příklad je v pořádku.
- V pondělí 2. února mi z důvodu exkurze „odpadnou“ hodiny, protože držím dohled namísto přímé činnosti. V pondělí 9. února budu suplovat „za odpadlou“, přestože žádné hodiny v tomto týdnu neodpadají. Supluju tedy pomyslnou mínusovou hodinu z předchozího týdne. Tento příklad je zcela špatně.
Co dělat, když vám vedení eviduje mínusové hodiny?
Základním předpokladem úspěchu je ozvat se a situaci řešit s odkazem na platnou legislativu.
Skutečně je pravděpodobné, že vedení školy nepostupuje nesprávně záměrně. Nepřátelská či agresivní konfrontace většinou nefunguje.
Opřít se můžete například o:
- Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., které stanoví rozsah přímé vyučovací činnosti do týdne, nikoliv měsíce či jiného období. Rozvrh jde nastavit i nerovnoměrně. Učitel pak kupříkladu v lichém týdnu učí 20 hodin, v sudém týdnu 24 hodin. Na principu přespočetných hodin se tím však nic nemění.
- Právní výklad MŠMT k rozsahu přímé pedagogické činnosti (mj. explicitně v příkladu 12):
Splnění základního pedagogického úvazku – týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti – se posuzuje vždy po týdnech. Nelze převádět nesplněné hodiny přímé pedagogické činnosti do dalšího týdne.
Článek je značně zjednodušený, jeho cílem je pouze vysvětlit, že neexistuje nic jako mínusové hodiny ani jejich ekvivalent. Nepokrývá další situace, kdy některé školy nesprávně nechávají „nadsuplovat“ návštěvy lékaře, svátky a podobně.
Setkali jste se někdy vy v praxi s něčím podobným? Podařilo se vám to vyřešit? A myslíte, že jde častěji spíše o prostý omyl ředitele školy nebo záměr?
