Článek
Pokud by si člověk měl vybrat která ze stran byla za války lepší, nebyla by to lehká volba. Stalinovo Rusko i Hitlerovo Německo měly spoustu společných rysů, stejně jako jejich vůdci.
Stalin a Hitler – dvě narušené osobnosti
Oba spojovalo sebevědomí a přesvědčení o vlastní výjimečnosti a nadřazenosti národa a země, kterým vládnou. Absurdní je fakt, že Němcům v rámci vypjatého nacionalismu vládl Rakušan a Rusům jako dominantní národnosti Sovětského svazu zase Gruzínec. Oba byli natolik schopní, že se dokázali obhájit jako vůdci. Bohužel, oba byli všehoschopní.
Hitler se cítil být vyvoleným, aby osvobodil německý národ z historického ponížení a vrátil ho na místo, které mu podle Hitlera a jeho ideologů patřilo. Stalin zase chtěl vyvést Rusko ze zaostalosti a proměnit jeho ekonomiku. Převážně rolnické Rusko industrializoval a zároveň se snažil vytvořit první fungující socialistický stát na světě. Ostatně na ekonomických změnách stavěl v počátku i Hitler. Tragédií ale bylo, že oba sami sebe chápali jako reprezentanty lidu a své vůdcovství brali jako oběť vyšším cílům. Oba ale byli ochotni jít doslova přes mrtvoly, aby dosáhli svých cílů.
Jediné, v čem se oba lišili, byla cesta vzhůru. Hitler měl neoddiskutovatelné charisma a schopnost strhnout davy. Stalin se vzhůru šplhal hlavně zákulisními intrikami a zaštiťováním se Leninem. Ale Lenin své myšlenky prosazoval více přesvědčováním, Stalin silou.
Koncentrační tábory a gulagy: Jde najít rozdíly?
Jak hitlerovské Německo, tak Sovětský svaz založily svůj vzestup na brutálním potlačení jiných než těch oficiálních názorů. Nepohodlní a neposlušní byli popravováni nebo zavíráni. V Německu do koncentračních táborů, v Sovětském svazu do gulagů. V obou případech šlo o místa pro popírání lidských práv, brutální útlak a cestu ke smrti.
Gulagy byly prakticky stejným peklem jako koncentráky
Koncentrační tábory Němci zakládali ještě před válkou, první z nich, Dachau, vznikl jen dva měsíce po nástupu Hitlera k moci. Celkem jich na německém i na obsazených územích vzniklo kolem 20 000 a nebyly všechny stejné. Byly čistě vyhlazovací, pracovní i tranzitní. Smrt byla ale blízko všude. Obětí byly miliony, a to nejen mezi Židy a neárijci, ale i mezi lidmi s jinými politickými názory. Metody vraždění byly dovedeny téměř k dokonalosti. Lidé byli pokusnými králíky, pracovními otroky i potravou pro pece pálící těla usmrcená plynem. Hlad, nemoci, ponižování a strach byly všudypřítomné. Ostnaté dráty, strážní věže, smrt.
Přístup dozorců v koncentráku a v gulagu byl prakticky totožný
V gulazích sice nebyly plynové komory, ale jinak to bylo velmi podobné. Oficiálně to byly pracovní tábory, ale stavěly se hlavně v místech, kde bylo přežití velmi obtížné. Stejná otrocká práce v nevyhovujících podmínkách, hlad, zima, nemoci a brutální dozorci. Také gulagů byly tisíce a jejich obětí miliony. Odhadem prošlo gulagy do roku 1960, kdy byly oficiálně zrušeny, kolem 14 milionů lidí, nepřežilo jich asi 1,5 milionu. Dnešní Rusko gulagy omlouvá a tvrdí, že to byly jen pracovní tábory. Asi proto v dnešních „pracovních“ táborech pro vězně umírají odpůrci současného ruského režimu stejně jako jejich předchůdci trpěli a umírali v gulazích.
Zatímco Německo se ze své historie poučilo a nechce ji opakovat, putinovské Rusko staví na tom nejhorším, co ve své minulosti dělalo. A důsledkem toho je krutá a nesmyslná válka proti Ukrajině, pro Rusy zdůvodňovaná ideologickými pohádkami, ne nepodobnými těm německým kdysi.
Zdroje:
