Článek
Aby strach, že nejsou dost dobří, přemohli, budují si urážliví lidé v mysli sebe názorový bezpečnostní systém a v něm ve svých očích:
- „oni dělají vše nejlépe“ = jsou hrdinové
- „myslí to všemi dobře“ = jsou spasitelé
- „mají vždy pravdu“ = jsou ikony
- „jsou ti jediní spravedliví“ = jsou svatí
- „jediní to vidí správně“ = jsou nadřazení
To je jejich ideová skořápka a jejich největší slabinou je křehkost. Udržet si totiž status hrdiny, spasitele, ikony, svatého a nadřazeného není dost dobře možné, protože druzí je tak nevidí.
Nyní přichází ten největší paradox na urážení se, a to, že nejčastěji urážliví lidé urazí sami sebe. Ve skutečnosti je většinou nikdo nemá zájem zranit ani urazit. To oni jen slyší něco jiného, než co jim druhý člověk řekl. Vše si vykládají jako útok nebo shazování. Vše si berou osobně. Je to projev jejich přesvědčení o vlastní nedostatečnosti.
Ve chvíli, kdy se člověk urazí, má jeden nebo více z následujících pocitů a obranných reakcí:
- „jsem nepochopený“ = izolace / přestává mluvit
- „jsem chudáček“ = sebelítost / jde brečet
- „druhý je necitlivý“ = ohrazování se / jde do obrany
- „však já mu to vrátím“ = pomsta / začne druhého urážet a shazovat
- „stejně mám pravdu“ = egoismus / manipuluje a opovrhuje druhým a černí ho
Jak z toho ven? Recept je docela jednoduchý, ale není snadné si na něj vzpomenout, když jde do tuhého. Pokud znáte někoho, kdo se snadno urazí, pamatujte, že se nejspíš jedná o člověka, který je citlivý a nese si ze života / dětství svoje šrámy. Uvnitř se ve skutečnosti cítí nedostatečný a neustále si potřebuje něco dokazovat. Urážet se je jeho obrana. Lépe to nyní neumí.
Pokud se sami snadno urážíte, vytrasujte si a popište, co přesně vás uráží, a dodejte si v tom tématu sebelásky a sebepřijetí. Pamatujte, že vás nezraňuje to, co druhý člověk řekl, ale to, jak jste si to vyložili. Naučte se nespouštět konfliktní nebo stresovou obrannou reakci.
Pokud jste ve vztahu dva, kteří jsou oba urážliví, uvědomte si, že se tím vzájemně učíte poznávat své slabiny. Naučte se místo obrany a protiútoku zamýšlet nad tím, co asi druhý v nitru prožívá, a podpořte se vzájemně při uzdravování pocitů nedostatečnosti. Osvojte si rituál návratu jeden k druhému a neprohlubujte své konfliktní obranné reakce. Uznejte, že ani jeden nemusíte mít plnou pravdu, a pokud jste při obraně druhého uráželi a shazovali, omluvte se.
Zeptejte se sami sebe: Myslím si, že jsem urážlivý? Řekli by o mně mojí blízcí, že jsem urážlivý? Čí slova si nejčastěji vykládám jako urážlivá? Proč právě jeho? Co bych chtěl, aby mi druhý člověk řekl ve chvíli, kdy jsem uražený? Co by mi měl druhý říct, abych se neurazil?
V odpovědích na poslední dvě otázky najdete klíč k uzdravení svého pocitu nedostatečnosti. Nejsou to však slova, která potřebujete slyšet od druhých. Potřebujete je slyšet sami od sebe.
Pokud se dostanete do situace, ve které vnímáte tendenci se urazit, odpovězte si nejdříve na tyto otázky, než spustíte svoji obrannou reakci: Opravdu tím, co dotyčný řekl, myslel to, jak jsem si to vyložil? Zraňuje mě to, co druhý řekl, nebo to, jak si jeho slova vykládám?
Uražení nezpůsobují druzí, ale vždy člověk sobě sám tím, jak si celý příběh vyloží v kontextu toho, v čem se cítí nedostatečný a zranitelný, proto recept na to, jak komunikovat s urážlivými lidmi spočívá v pochopení, že urážení se je znamení, že něco v člověku potřebuje uzdravit.
K hlubšímu zamyšlení o komunikaci ve vztazích by vás mohl dovést zde na Seznam Médium ještě tento článek: Když uctivost brzdí naše vztahy a jejich růst
Přeji vám bohatství ve všech aspektech života, s úctou Petr Štěpánek | Producent & Vydavatel MyslenimKBohatstvi.film | Více článků autora naleznete zde.
