Článek
Dnes se sotva dopátráme, kolik pravdy texty obsahují a co je pouhou fantazií. Ostatně i dnes se v současných románech objevují fantastické technologie, jejichž realizace je pouze zbožným přáním autora. Možná za pár tisíců let se budou nové civilizace zabývat otázkou, co bylo v naší době skutečné, a co je jen smyšlené.
Vimany jsou popsány v hinduistických védách a sarkanstkých eposech. Bohužel problémem je samotné datování vzniku těchto spisů. Originály se samozřejmě nedochovaly, datování je tedy zpravidla prováděno jen na základě stylu jakým jsou psány, jak jsou verše složeny, jaké výrazy jsou použity, případně jaké historicky doložené události jsou v textu zmíněny. V důsledku se pak vědci na datování často nemohou shodnout a odhady datování některých textů různými vědci se liší o stovky, v některých případech i o více než tisíc let.
Navíc nelze doložit, kolik vlastní invence do opisů vnesli noví autoři. Nedá se vyloučit, že v průběhu staletí tu a tam někdo něco poupravil, přidal, nebo naopak odebral tak, aby to odpovídalo více jeho současnému nahlížení na svět.
Ve védách, které jsou datovány jako nejstarší, jsou vimany popisovány jako létající vozy tažené koňmi. Někdy jsou popsány také jako paláce. Nutně to tedy nemusí přímo znamenat, že skutečně létaly, snad jen autor chtěl naznačit, že někdejší vládce se pohyboval ve voze, který byl v porovnání s ostatními vozy na tehdejší dobu luxusní a byl vybaven vším, co si panovník mohl přát. Někdo by snad mohl namítnout, že ve spisech jsou jako uživatelé viman uváděni různí bohové, nesmíme však zapomínat na to, že v minulosti byli v mnoha kulturách vládci považováni za bohy. Stačí zmínit například egyptské faraony.
vimana
První zmínka o skutečné létající vimaně je až v Ramajáně. Zde se vědecké odhady vzniku různých částí eposu pohybují od 7. století př. n. l. do 3. století n. l.. Epos byl tedy přepisován, upravován a doplňován minimálně celých 1000 let. Jen pro představu - popisovat podrobně události staré 1000 let by v dnešní době znamenalo sepsání rozsáhlého spisu o životě Vladislava I. Jsem si jist, že většina z vás si toto jméno nepamatuje ani z dějepisu. Pokud by dnešní člověk měl z doby kolem roku 1000 popsat jakoukoliv událost co nejpodrobněji, musel by sáhnout do své fantazie ovlivněné současnými znalostmi a vlastními představami o životě ve středověku.
Nicméně dnes nalezneme spousty pojednání o tom, že vimany byly skutečné létající stroje, které využívaly dávno zapomenuté technologie. Většina z nich odkazuje pojednání uvedené ve Samarangana Sutradhara a Vaimānika Shāstra.
Samarangana Sutradhara popisuje dva typy vimany, kde menší je jako dřevěný pták s křídly a větší je létající palác. Vaimānika Shāstra pak dokonce uvádí, že k pohonu obou viman je využit princip neznámého tekutého kovu (někdy se uvádí rtuť), který v komoře vytváří energii. Ta je pak pomocí klapek několika různými otvory vypouštěna ven, aby vytvářela tah podobně jako trysky. Popsán je i světelný paprsek zářící jako slunce a hluk jako bouřící moře. Tedy současnému člověku poměrně známá technologie. To zní jako dostatečný důkaz o existenci viman i o tom, že lidé znali moderní technologie tři tisíce let před tím, než byla odpálena první raketa. K tomu, abych vás o tom přesvědčil, nemusím ani lhát. Stačí jen, že neuvedu, kdy a za jakých okolností byly Samarangana Sutradhara a Vaimānika Shāstra sepsány.
Datování Samarangana Sutradhara se odhaduje na 11. století našeho letopočtu. Samarangana Sutradhara vlastně jen uvádí, že menší vimana vypadala jako pták s křídly a větší byla létajícím palácem. Žádné zásadní technické podrobnosti uvedeny nejsou a neodporuje to tedy tehdejším znalostem.
Naopak Vaimānika Shāstra se objevila až v roce 1952 a kupodivu popisuje princip i hluk raketových motorů. Představil ji G. R. Josyer, který tvrdil, že autorem je Pandit Subbaraya Shastry (1866–1940), který text získal jako médium v transu. Jaká náhoda, že k odhalení raketového pohonu dávných viman došlo v zápětí poté, co se princip raketového motoru dostal k širší veřejnosti.
Pokud zůstanu stát pevně nohama na zemi, nemůžu se zbavit dojmu, že se legenda okolo tajemných létajících viman boří jako domeček z karet. Ostatně i Vaimānika Shāstra obsahuje dokonce velmi amatérské nákresy popisovaných viman, které vlastně ani neodpovídají textu, který jejich principy popisuje. Texty i kresby vytvořil zcela evidentně naprostý laik a zcela odporují zákonům aerodynamiky.
Jedinou záhadou tak zůstává, proč se stále publikuje tolik „odborných“ článků i dokumentů, které s odkazem na tyto důkazy stále tvrdí, že před tisíci lety lidstvo disponovalo technologiemi pokročilejšími, než máme dnes.
Zdroj:
https://www.dotyk.cz/magazin/vimanas-30000401.html
https://neveda.cz/technologie-bohu-vimany-starodavne-indicke-letajici-stroje
