Článek
Pondělí 20. ledna 2025 se zapíše do historie tím, že ve stejný den na dvou různých školách žáci vyhrožovali útokem střelnou zbraní. I když v současné chvíli vyšetřování stále probíhá a kromě toho, že naštěstí nikdo neutrpěl žádnou újmu, nejsou žádné další podrobnosti přesně známé, může tento den poukazovat na to, že podobné útoky by mohly být na vzestupu.
Budeme se muset bát posílat děti do školy? A co je příčinou toho, že se o podobných útocích dozvídáme stále častěji? Nemůže být příčinou přílišná medializace takových činů?
Média jsou dnes dostupnější než kdykoli dříve. Cokoli se stane u nás nebo ve světě, okamžitě vidíme na obrazovkách televize, počítače, v mobilním telefonu a vše se živě diskutuje i na sociálních sítích. Senzacechtiví redaktoři se bezohledně vrhnou na cokoli, co by jim přivedlo sledující a tím i zisk. Někdy se tak můžeme dozvědět z bulvárních článků a reportáží i podrobnosti, které by asi bylo lepší nechat utajené.
Ačkoli normálně smýšlející dospělý člověk takové činy zavrhne, pro dospívající, kteří si teprve srovnávají své názory a vytvářejí vlastní životní hodnoty, může takový čin stát vzorem pro jejich jednání.
Z historie je známo několik případů, kdy po vydání knihy, filmu nebo odvysílání seriálu výrazně stoupl počet sebevražd u mladých lidí, kteří se snažili napodobit hlavního hrdinu. Fenomén, kdy zveřejňování sebevražd v médiích může vést k nárůstu podobných případů, je známý jako Wertherův efekt. Tento jev popsal americký sociolog David P. Phillips před padesáti lety. Odkazuje na román Utrpení mladého Werthera od J. W. Goetha, po jehož vydání byl zaznamenán nárůst sebevražd mladých mužů napodobujících hlavního hrdinu.
V roce 1981 se v Německu odvysílal seriál Smrt studenta a takřka okamžitě byl zaznamenán u mladých mužů ve věku 15–19 let nárůst sebevražd o 175 procent a o 169 procent u stejně starých, respektive mladých žen. Přitom muže nad 40 let a ženy nad 30 let seriál nijak neovlivnil.
Podobné výzkumy naznačují, že stejným problémem je i nadměrná medializace trestných činů. V těchto souvislostech bývá zmiňováno například nebezpečné napodobování mediálních obsahů, tzv. „copycat crime“. Médii prezentované kriminální činy mohou být napodobovaným vzorem pro další pachatele (střelby ve školách, teroristické útoky apod.).
Z těchto a dalších podobných výzkumů je zřejmé, jak může být přílišná informovanost zejména pro mladší část společnosti toxická. Redaktor, který zapáleně ve večerních zprávách na kameru rozebírá trestný čin, by si měl být dobře vědom toho, že jeho „sólokapr“ nezpůsobuje pouze další utrpení případným pozůstalým oběti činu, ale zároveň jeho reportáž může být spouštěčem dalších podobných činů. Se stejným uvážením by k tomu měla přistupovat veškerá ostatní média, v opačném případě se totiž mohou stát jakýmsi návodcem.
V neposlední řadě je také nutné zmínit sociální sítě. Nedávná dánská studie odhalila, že algoritmy sociálních sítí mohou podporovat šíření obsahu souvisejícího se sebepoškozováním. Výzkumníci zjistili, že algoritmy doporučují uživatelům další profily s podobným obsahem, což může vést k vytvoření komunit podporujících sebepoškozování.
Možná někdo namítne, že základem by měla být výchova a vštěpování správných hodnot, proto je většinou na vině rodina. V tomto ohledu doporučuji každému z nás, aby zavzpomínal na své pocity v období puberty a dospívání.
Dospívání je období, kdy se většina mladých bouří proti všemu, a zejména proti tomu, co jim doma i ve škole vštěpují. Osobně si velice dobře vzpomínám, když jsem s kamarády v kině shlédl film Proč, natočený na základě skutečných událostí podle námětu Radka Johna pod taktovkou Karla Smyczka. Přestože záměrem tvůrců bylo ukázat odstrašující chování fanoušků fotbalového klubu Sparta, nám coby sedmnáctiletým klukům naopak přišlo jejich dovádění plné alkoholu a sexu jako něco naprosto báječného. Po odchodu z kina jsme měli chuť provést něco podobného. Dnes, s odstupem desítek let, se můj pohled na dění filmu zcela změnil. Ale poměrně dobře stále chápu, proč si mladí tak snadno hledají vzory tam, kde by nás starší ani nenapadlo.
Média i sociální sítě mají obrovskou moc. Jejich role by měla být nejen v informování, ale i v odpovědném přístupu k tomu, co zveřejňují a jakým způsobem.
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/kazdy-rok-si-vezmou-zivot-sta-tisice-lidi-psychologove-varuji-pred-napodobou-352881
https://www.iksp.cz/storage/169/465_Zlocin-a-trest-v-kriminalnim-zpravodajstvi.pdf
https://www.thetimes.com/uk/technology-uk/article/instagram-algorithm-helps-self-harm-networks-grow-study-finds-sswc76mtr
