Článek
Tento strážce, známý jako Golem, se stal symbolem bohatého kulturního plátna města, skládajícího folklór s mystikou v příběhu, který uchvátil představivost generací. Ale kde končí realita a kde začíná mýtus v příběhu pražského Golema?
Původ legendy o pražském Golemovi je zahalen v mlze času, s kořeny zapletenými v análech židovského folklóru a mystiky. Nejslavnější verze příběhu se točí kolem rabína Jehudy Liva ben Becalela, známého také jako rabbi Löw, ctěné postavy židovské historie žijící v 16. století.
Podle legendy, v době velkého nebezpečí pro židovskou komunitu v Praze, rabín Löw vytvořil lidskou postavu z hlíny a oživil ji pomocí mocí mystických rituálů zapsaných na svitku umístěném v jejích ústech. Měl chránit židovskou komunitu před stále častějšími útoky křesťanů. Golem však občas propadal záchvatům zuřivosti, a tak se rabín po jednom incidentu rozhodl Golema zničit. Golem by se podle některých legend měl nacházet na půdě Staronové synagogy, kam jej rabín ukryl a následně zakázal na půdu přístup.
I když pověst o Golemovi pochází z období středověku, s postavou rabbi Löwa byla spojena až v 18. století. Jedny z prvních známých písemných zmínek o pražském Golemovi asi najdeme v díle německého básníka Bertholda Auerbacha „Legenda o Golemovi“ publikované v roce 1837. S Golemem se také můžete setkat v některých povídkách autora Leopolda Komperta, který se narodil se v roce 1822 v Mnichově Hradišti a byl jedním z prvních německy píšících autorů tzv. ghetto-novel. A. Česal také uvádí, že v jiné knize z roku 1718 se popisuje pokus lvovského rabína Josefa Saula Nathansona proniknout na půdu synagogy, a najít Golema. Jeho úmyslu však prý zabránil tehdejší vrchní pražský rabín Ezechiel Landau.
Do širšího povědomí se pražský Golem dostal až ve 20. století, kdy vyšla v roce 1914 kniha „Golem“ od Gustava Meyrinka. Ta je uváděna také jako nejznámější. S Golemem se ale můžeme setkat i v dalších dílech. Většina lidí jej však pravděpodobně zná z dnes již klasického filmu „Pekařův císař“.
Přestože se podle legendy měl Golem rozpadnout na prach hned poté, co mu rabín naposledy vyjmul šém, v historii se našli různí badatelé, kteří se Golema pokoušeli najít. Na počátku minulého století v roce 1920 jej na půdě Staronové synagogy hledal například Egon Erwin Kisch, v 80. letech se jej pokoušel najít pomocí georadaru Ivan Mackerle.
I když legenda o pražském Golemovi přežívá jen v lidské představivosti, odborníci a historikové dodnes často diskutují nad možnými zdroji tohoto příběhu. Někteří považují příběh za čistě alegorický, jiní hledají možnosti potenciální existence skutečného Golema. Někteří poukazují na znalosti rabína Löwa v dávno zapomenutých tajemných praktikách, které by teoreticky mohly aktivovat neznámé síly. Tomu lze samozřejmě věřit jen sotva.
Můžeme se ale také setkat s teorií, že skutečný Golem byl neobyčejně urostlý a silný člověk, který díky mentální poruše čas od času propadal nezvladatelné zuřivosti. Během staletí ústního předávání příběhu jeden něco přidal, další něco ubral, a tak postupně vznikla legenda.
Bez ohledu na to, jestli se legenda zakládá alespoň z části na nějakých reálných historických událostech, příběh inspiroval mnohá díla literatury, umění a filmu.
Když návštěvníci Prahy putují úzkými uličkami Starého židovského města, jistě se nemohou ubránit hmatatelné přítomnosti Golema, který jako němý strážce střeží tajemství minulosti.
Zdroje: