Hlavní obsah
Věda

Biblická Sodoma a Gomora byla nalezena

Foto: Petr Tichý - AI boredhumans

Ať už jste člověk věřící, nebo ateista, nikdo nemůže popřít, že bible je nejtištěnější knihou na světě. Jediným problémem je, že je složité doložit, zda příběhy, které jsou v ní popsány, mají reálný základ.

Článek

Mnohé texty starého zákona byly volně opsány ze starších rukopisů, jiné byly snad zapsány jen na základě příběhů, které se po staletí předávaly ústně. Některé jsou možná zcela smyšlené, když jejich autor popustil uzdu své fantazii.

Další potíž spočívá v tom, že bible byla překládána po tisíce let z mnoha jazyků, tudíž se některé detaily v opisech špatně přeložily nebo zcela ztratily.

Nesmíme také zapomínat, že bible opakovaně prošla i cenzurou, kdy z ní církev nechala vypustit části, které se neslučovaly s jejím výkladem náboženství, nebo cíleně některé části nechala upravit tak, aby posílila svou moc.

V každém případě i dnes jsou mnohé příběhy zcela fascinující a i když se zpravidla odvolávají na zásah boží moci, dají se často snadno vysvětlit jako obyčejný přírodní jev. A jedním z takových příběhu je zničení měst Sodoma a Gomora.

Sotva bychom našli někoho, kdo nikdy neslyšel o zničení Sodomy, nakonec dodnes se používá ustálené rčení: „To je hotová Sodoma“. Má naznačit, že se jedná o nezřízené chování. Podle bible bůh potrestal obyvatele měst Sodoma a Gomora právě za jejich prostopášný život tím, že na jejich města seslal oheň a zkázu. Mohla však skutečně tato města existovat a zaniknout během okamžiku tak, jak je v bibli uvedeno?

Obě města zničila ohnivá katastrofa a vše prý proběhlo tak rychle, že nikdo neměl šanci před peklem utéct. Požár tedy můžeme snadno vyloučit, ten by se nemohl rozšířit tak rychle. Rovnou také můžeme vyloučit teorie některých „záhadologů“, kteří za zničením vidí použití atomové bomby, jejíž princip prý byl dávno zapomenutý a musel být znovu objeven. V úvahu proto připadají jen přírodní katastrofy, jako je pád velkého meteoritu nebo výbuch sopky. Taková událost by byla celkem reálná. Ostatně známe například Pompeje, ve kterých sopečná smršť zahubila většinu obyvatel, aniž by měli šanci včas utéct.

Zásadní problém spočívá v tom, kde vlastně města hledat. Většina vědců i archeologů desítky let předpokládala, že je jejich poloha na jih od Mrtvého moře. Zde bylo skutečně nalezeno několik zapomenutých a zničených sídel, ovšem označit některé jednoznačně za Sodomu nebo Gomoru nešlo. Navíc neodpovídal ani způsob, jakým byla města zničena. Nakonec přeci jen někteří archeologové označili dvě města za možnou Sodomu a Gomoru. Ovšem pozdější radiokarbonová metoda zjistila, že města byla zničena s odstupem přibližně 250 let, což je v rozporu s biblickým popisem, že byla zničena současně.
Zajímavé je rovněž i to, že v bibli nelze nikde najít jakoukoliv zmínku, která by určila polohu měst právě na jih od Mrtvého moře. Proč tedy archeologové hledali tam?

Podle starověkých textů bible, koránu a Tory prý patřila Sodoma k sedmi městům na planině. Sodoma prý byla ze všech měst největší a ležela ve středu oblasti. Jenže nikdo vlastně neví, kde ona planina ležela.

V roce 1996 se začal hledáním zabývat archeolog Steven Collins. Všiml si možná něčeho, co všichni dlouho přehlíželi. V bibli je psáno, že když se Lot stěhoval od svého strýce Abraháma do Sodomy a loučil se s ním, měl na dohled planinu se Sodomou. Domov jeho strýce Abraháma se však nacházel mezi městy Bethel a Ai, které ležely severozápadně od Mrtvého moře. Je těžko pravděpodobné, že by na planinu shlížel více než 60 km přes Mrtvé moře. Pravděpodobnější je, že v dohledu měli planinu vzdálenou sotva 20 km na severní části Mrtvého moře.

Foto: David Bjorgen, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wiki

Mapa v kostele sv. Jiří v Madabě

Tato planina byla v minulosti dokonce hodně úrodná, v bibli se píše, že planina byla „Hospodinova zahrada“. Možná právě to některé archeology zmátlo, protože dnes je tato oblast prakticky pouští, zatímco úrodný kraj je v současnosti právě na jižním konci moře.

Collins se tedy zaměřil na dosud takřka neprobádanou severní část nad Mrtvým mořem.
Prvním, na co se Collins zaměřil, bylo prohledávání starých map.

Nejstarší dochovanou mapou území okolí mrtvého moře je Madabská mozaiková mapa v kostele sv. Jiří v Madabě.Kostel byl postaven v roce 542 v dnešním Jordánsku. Bohužel na této mapě se Sodoma ani Gomora nenachází. Část mozaiky byla zničena a mapa je proto neúplná. Ovšem ze struktury mapy je patrné, že v chybějící části se v minulosti opravdu mohla nacházet dvě města. Byla to snad Sodoma a Gomora?

Další průlom se dostavil v americkém centru orientálních studií. Zde Collins narazil na další historické mapy. Na nich byly staré mapy severovýchodní oblasti Mrtvého moře.Na nich byla dokonce skutečně zachována částečná zobrazení dvou měst.

V roce 2005 se Collins konečně vypravil do Jordánska a se svým týmem započal vykopávky. Kopat se začalo 27. prosince 2005 a už první nálezy naznačovaly, že narazili na starobylé město o rozloze 60 hektarů, tedy ve své době město větší než většina ostatních. Brzy byly vykopány hradby s 5 metrů širokými a 12 metrů vysokými zdmi. Samotná lokalita je asi 6× větší než starý Jeruzalém. Podle odhadu město obývalo až 65 tisíc obyvatel.

Nejzajímavější však bylo, že archeologové objevili vrstvu popela silnou od 60 cm do 2 metrů. V popelu nalezené střepy naznačují, že město lehlo požárem ve střední době bronzové, tedy kolem roku 1700 př. n. l. Zajímavostí byl i 180 kg vážící sedlový mlýn na obilí, který byl povalen na bok. Jaká musela být síla, která jej převrátila? Povalen byl severovýchodním směrem. Pod vrstvami popela se také nacházely pozůstatky ohořelých stěn a podlah. Mezi nimi byly i ohořelé lidské ostatky, které nějaká prudká síla odhodila proti zdi. Tomu nasvědčují zranění patrná na nalezených lebkách.

Co ale tak rychlou zkázu mohlo způsobit? Severně od Mrtvého moře byly nalezeny zbytky lávových proudů. Ovšem v blízkosti bývalého města se žádná sopka nenachází. Budovy nemohlo zbořit ani zemětřesení, protože jsou všechny zbořené zdi a domy padlé směrem na severovýchod. Navíc ani požár způsobený zemetřesením by neodpovídal vrstvě popela. Dokonce ani ufologické teorie o dávné atomové bombě nemohou vysvětlit stav ruin.
Nicméně s atomovou zbraní má dávnověké město přeci jen něco společného. Nalezené střepy keramiky byly zásadně z jedné strany natavené. K tomu mohlo dojít jen vlivem vysoké teploty, k jaké došlo v minulosti při testu atomové bomby. Tehdy dostal natavený písek název díky poloze testu název Trinitit. Stejně natavené byly i nalezené střepy. K tomu je potřeba teplota přesahující 2000 °C. Jenže další záhadou byl i stav nalezeného zirkonu, kde je k jeho tavení potřeba teplota přesahující 4000 °C. Město tedy musel zničit nepředstavitelný žár, před kterým nebylo úniku. Co jej však mohlo způsobit?

Jediným známým zdrojem kinetické a tepelné energie, který věda dnes dokáže vysvětlit, je výbuch meteoritu v ovzduší.

Meteor opravdu nemusí vždy dopadnout na zem. Za určitých okolností v závislosti na jeho rychlosti a složení může vybuchnout ještě předtím, než dopadne na zem a exploze může být silnější než výbuch atomové bomby. Ostatně pokud by se jednalo o atomovou bombu, jak někteří teoretici propagují, jistě by se i po tisících let dala měřit zvýšená radiace v okolí výbuchu. Výbuch meteoritu nad zemí byl zaznamenán v roce 1908 v Tunguské oblasti, dnes je známý jako tunguský meteorit. Síla výbuchu se odhaduje na 10 až 30 megatun TNT, pro porovnání bomba v Hirošimě měla sílu „jen“ 13 kilotun TNT, tedy byla více než 1000× slabší. K tomu, aby meteorit takto explodoval, postačí splnit jen tři podmínky. Musí mít správné složení, musí do atmosféty vletět pod správným úhlem a musí mít dostatečnou rychlost. Pak se třením zahřeje natolik, že exploduje takovou silou, že zmizí prakticky beze zbytků. Pokud by tunguský meteorit vybuchl nad městem, dopadlo by stejně jako Sodoma.

Foto: Sibeaster, Public domain, via Wikimedia Commons

Lotova žena proměněná v solný sloup, mozaika z 12. století, dóm v Monreale

Vysvětlení tedy může býr prosté. 1700 let před naším letopočtem k naší planetě dorazil meteorit, který z nebes způsobil svou explozí takový žár, že bylo zničeno mnoho osídlení, která se pod ním nacházela. Obyvatele měst by takový výbuch zaskočil bez varování. Tlaková vlna by je odhodila na zdi takovou silou, že by nikdo nepřežil. Budovy by všechny lehly jedním směrem a žár dosahující takřka teploty povrchu slunce, by vše sežehnul a natavil stejně, jako je to v ruinách nalezeného města. Pokud by se Lotova žena zastavila a vystoupila zpoza krytu, aby se podívala na katastrofu, žár by ji na místě pravděpodobně skutečně během okamžiku spálil na uhel, tedy proměnil v solný sloup, jak je popsáno v bibli.

Nelze sice potvrdit, zda zničená města byla skutečně Sodoma a Gomora. Ovšem při porovnání průběhu zkázy s biblickým záznamem tomu vše nasvědčuje.

Zdroje:

Steven Collins: kniha Discovering the City of Sodom

https://cs.wikipedia.org/wiki/Madabsk%C3%A1_mapa#

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sodoma_a_Gomora

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tungusk%C3%A1_ud%C3%A1lost

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz