Článek
Pravděpodobnější by mohlo být, že název Praha je odvozeninou od slova „pražit“. Ovšem existují i další možnosti. Některé sice mají také spojitost s prahem, avšak ne s tím, který běžně překračujeme ve dveřích.
Historici ani badatelé dodnes nenalezli shodu s původem názvu naší stověžaté matky měst. Staroslovanština byl totiž jazyk pěkně kroucený, k základu jména Prahy mohlo být použito mnoho slov.
František Palacký poukazoval na možnou spojitost se staroslovanským slovem „prag“. To původně označovalo nejen „práh“ ale i nerovnosti v terénu. To by mohlo vycházet z nerovností a vrchů okolo Vltavy. Stejně dobře by ale název Prahy mohl vycházet z překážek v řece. Staroslovanský výraz pro překážky v řečištích byl „porogoi“. Přiznávám, že obě slova dávají v kontextu slova „Praha“ významný smysl.
Další možností je dodnes používané slovo „pražit“. V minulosti toto slovo bylo používáno i ve smyslu „vypálit“, což mohlo znamenat, že před založením města byl například vypálen les. Stejně dobře ale mohlo označit místo, kde pálí slunce.
Často je také uváděn staroslovanský zvyk spojený s pražením nezralého obilí. Tento zvyk měl náboženský význam a pro tyto praktiky byla určena místa, která naši předkové považovali za posvátná.
Neméně zajímavá je také také možnost spojení se slovem „práh“. V pověstech se sice mluví o prahu ve dveřích, praktičtější vysvětlení je ale ve spojení se zpevněnými okraji řeky, nebo snad prahem Vltavy ústící do Labe.
Velice zajímavé vysvětlení přinesl také Gustav Meyrink (1863 - 1932), vlastním jménem Gustav Meyer. Pokud je vám toto jméno povědomé, pravděpodobně jej máte spojeno s románem „Golem“.
Gustav Meyrink žil poměrně nezřízeným životem. Když byl po smrti svého otce v roce 1902 obviněn z bankovních podvodů a následně zatčen, po propuštění z vazby zjistil, že banka, kterou vybudoval jeho otec, je v krachu. Rozhodl se proto spáchat sebevraždu. V té mu údajně zabránil dopis, který kdosi podsunul pod dveře právě ve chvíli, kdy si k hlavě přikládal revolver. Když se začetl do jeho řádků, od sebevraždy jej to odvrátilo a začal se věnovat okultismu.
Brzy prý dokázal ovládat duchovní síly a díky svým ezotericým schopnostem navázal spojení s „druhou stranou“. Zde prý mimo jiné získal i informace spojené se založením Prahy.
Podle Meyera prý Prahu založilo 7 mnichů, kteří přišli kolem roku 700 z Asie. Toto místo si prý vybrali proto, že v něm našli spojení mezi naším a mystickým světem. Doslova to měl být „práh“ mezi dvěma světy. Praha má být spojena s městem Allamhabád, jehož předislámské jméno znělo „Prajága“. Podle Meyera původní název založeného města měl znít „Prajága déva“, což prý znamená místo, kde se setkávají bohové.
Původ jména našeho hlavního města je obtížné zjistit, ale musíme uznat, že Meyerovo vysvětlení, jakkoli nepravděpodobné, dodává našemu hlavnímu městu další rozměr.
Zkuste se někdy v noci projít temnými uličkami staré Prahy a možná sami uvěříte, že je prahem mezi naším a mýtickým světem.
Zdroje:
A. Česal - Záhady staré Prahy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Meyrink
https://deutsch.radio.cz/praha-prah-schwelle-oder-prazit-brennen-8561510
https://cs.wikipedia.org/wiki/Praj%C3%A1gr%C3%A1d%C5%BE
