Článek
V celé republice je jen jedna městská čtvrť, která má v nejvyšší domácí fotbalové soutěži hned dva celky. Tou čtvrtí jsou pražské Vršovice. Stadióny Bohemky a Slavie dělí jedna tramvajová zastávka, pomalou chůzí se dá tato vzdálenost překonat za 15 minut, což je tak akorát na sdílení zážitků z právě proběhlého utkání.
Ve 13. kole Fortuna ligy hostili Bohemians 1905 tým Slavie. I přes vyprodaný stadión se pořadatelé rozhodli pojmout derby jako každý jiný zápas, tak nějak všedně. Diváci, kteří by očekávali národní hymnu, nebo nějaký jiný druh oslavného předzápasového ceremoniálu, museli být zklamaní. Místo oslav se jim od hlasatele dostala informace o nabídce stadiónového bufetu. Všichni ti, kdo přišli na smažený sýr a sekanou v housce, se tak mohli uklidnit, neboť oba pokrmy zůstaly zařazeny na jídelním lístku. Pořadatele tak v oslavách musely zastoupit oba kotle. Domácí kotelníci vytáhli retro motiv doplněný o prvorepublikové klubové a národní symboly. Hostující pak protočili několik klubových nápisů. Plachty na obou stranách doplnily rachejtle a dýmovnice. Zatímco rachejtle byly v barvách trikolóry, dýmovnice připomínaly čoud z hořících pneumatik a jednou kvůli nim musel hlavní rozhodčí Rouček přerušit zápas.
Fanoušci Bohemky si na Slavii věřili. Měli pocit, že se Slávisté po římské prohře nenachází v optimálním rozpoložení a přáli si, aby této skutečnosti jejich tým náležitě využil. Nejoptimističtější tipy přisuzovaly domácím tříbrankové vítězství, přičemž Slavii dovolovaly zapsat jeden zásah. Utkání nepatřilo zrovna k nejpohlednějším. Přineslo především boj. Domácí hráli zataženě a spoléhali na rychlé protiútoky podnikané exslávistou Matouškem a Puškáčem. Na Matouškovi bylo znát, že má proti svým bývalým spoluhráčům extra motivaci. Pouštěl se do rychlých sprintů a vysokého napadání, v obojím však zůstával sám, bez podpory od ostatních spoluhráčů. Slavia útočila do plných a hrozila zejména ze standardních situací. První, krásný gól, přinesl ve 12. minutě Provodův roh z levé strany, který domácí odhlavičkovali k Oscarovi, jenž z první přihrál Tomičovi a ten vyslal na Jedličkovu svatyni nechytatelnou přízemní střelu k levé tyči. Míč se před nehybně stojícím brankářem sklouznul po nakropeném pažitu a rozjásal sešívané. Vzruch ve zbytku prvního poločasu přinesly dvě slávistické minely, na straně Bohemians pak Jánošova pěkná kolmice a pozdější Köstlova po rohová dorážka. Obě střely daly vyniknout Mandousově brankářskému umění a ponechaly skóre beze změny.
O přestávce to měl fanoušek na Bohemce náročné. Času měl málo a fronty na toaletu a občerstvení byly dlouhé. Čekání mu tak mohly zpříjemnit informace o narozeninových oslavencích a o pohlaví druhého potomka jednoho z bývalých hráčů. Manželka s dcerou se rozhodly tuto informaci prozradit šťastnému otci před plnými tribunami, gratulujeme. Další frontu pak mohl vystát v klubovém fanshopu na podepsanou biografii vršovické legendy a mistra Evropy z roku 1976, Antonína Panenky.
Druhá půle přinesla jeden gól do bohemácké branky a jeden nepříjemný střet domácího Puškáče s hostujícím Ogbuem. Prvně jmenovaný musel být ze hřiště odnesen na nosítkách. Věřme, že bude v pořádku a že se bude moci brzo vrátit do klokaní sestavy. Za Slavii skóroval v 67. minutě Chytil. Zelenobílý Vondra ve snaze odkopnout míč na útočnou polovinu Bohemians trefil rozeběhlého Chytila tak nešťastně, že jej vyslal do přímočarého brejku na domácí branku. Sešívaný útočník vzal odpovědnost na sebe a opět zamířil po zemi k levé tyči Jedličkovy brány. Nemýlil se. Za zmínku stojí ještě první zápas v dresu červenobílých, který po střídání v druhém poločase zaznamenala letní norská posila Sheriff Sinyan. Jinak se toho v zápase moc vzrušujícího neodehrálo. K dobru mu je třeba přiřknout, že se odehrálo v duchu fotbalového desatera.
Vršovičtí sousedé si tak mohli dát společně pivo ve více jak devadesátileté restauraci U Pepíčka. Vyměnili si dojmy ze zápasu a shodli se, že výsledek je spravedlivý. Niť hovoru pak již stočili k blížícím se zápasům, včetně těch, které je čekají ve 4. kole MOL Cupu. Zatímco Klokani ve středu svedou domácí souboj s AC Sparta Praha, Slávisté vyrazí v prosinci do Hradce Králové. Předtím se však ještě v Evropské lize pokusí dát Mourinhově squadře zažít hořkost porážky. Podaří-li se obou týmům zvítězit, přispějí tak, každý svým dílem, k šíření slávy Vršovic ve fotbalovém světě. Dědové a tátové budou mít příležitost vyprávět vnukům a synům o radosti, kterou zažili, a o fotbalistech, kteří jim ji zprostředkovali. V DNA obyvatel Vršovic, kromě jiného, zůstane obsažena láska k fotbalu, kterou v každém novorozenci zažehává pouhý zápis do vršovické matriky. Ať žije kopaná a ať žijí kopané oddané Vršovice!
