Jedenáctiletou Dawn z Texasu zneužil dospělý soused, rodiče ji provdali. Stala se dětskou nevěstou

V červnu roku 2018 vystoupila v kampusu Kalifornské univerzity fotografka Dawn Tyree, která měla mít přednášku o technice portrétování. Místo toho studenti i profesoři s vytřeštěnýma očima poslouchali úplně jiný příběh - dnes čtyřiapadesátiletá půvabná štíhlá bruneta se rozhodla konečně vyjít s pravdou ven. Za pomoci tří dalších aktivistek v oblasti dětských sňatků v USA promluvila o svém příšerném životním osudu.

„Jako každá malá holčička jsem snila o svatbě v bílém. V roce 1985 jsem končila šestou třídu. Bylo mi 13 let, bylo léto, měla jsem prázdniny, byla jsem těhotná a právě se vdávala… Stála jsem po boku dvaatřicetiletého pána, který byl rodinným přítelem mých rodičů. Který mě od jedenácti let zasvěcoval, až jsem otěhotněla. U soudu stačil podpis mého otce, moje svatební šaty byly tričko, kalhoty a sandálky, ve kterých jsem chodila do školy…“ vyprávěla Dawn svou neskutečnou životní pouť.

Krutý osud Dawn Tyree se rozlétl po celých USA, kde se vše dosud tiše tolerovalo - podle organizace UNICEF byly dětské sňatky (jakékoliv formální manželství nebo neformální svazek mezi dítětem mladším osmnácti let a dospělým či jiným dítětem dle definice zákona) legální ve všech 50 státech. V současnosti tuto praxi bez výjimky zakazuje už sedm států. K provdání nezletilé dcery (dítěte) stačí v ostatních státech jediná věc - souhlas a podpis rodičů. A je to.

Desetileté vdané holčičky, třináctileté těhotné nevěsty - něco takového by člověk čekal v rozvojových zemích nebo v církevních komunitách. Jenže podle studie z roku 2021, na které spolupracovala i Dawn, bylo v letech 2000-2018 v USA legálně oddáno 300 000 nezletilých nebo mladších 15 let. A týká se to i rodin ze střední třídy, bílých, poměrně bohatých a zajištěných středostavovských lidí, u kterých by se mohlo předpokládat, že budou chtít pro své děti to nejlepší.

Jak se ukázalo na případě Dawn Tyree, někdy můžeme jen nevěřícně kroutit hlavou nad tím, co vše se může stát. Co se stalo Dawn?

Rodačka ze slunné Kalifornie měla tátu, mámu a spokojeně si žili na předměstí. Otec byl docela bohatý obchodník a měli se dobře. Dawn však brzy maminku ztratila. Z důvodu ochrany matčiny památky se nezmínila, co se jí stalo, velmi pravděpodobně ale zemřela, když bylo holčičce pět let. Otec se záhy znovu oženil a Dawn získala nevlastní matku. S příchodem nové manželky se začala nenápadně měnit atmosféra v domácnosti. Druhá paní Tyree si otce pomalu omotala kolem prstu a dosud šťastné dětství malé Dawn se měnilo na noční můru.

„Často se mě ptají, jestli jsme byli členy nějaké církve. Musím uvést na pravou míru, že v žádném případě. Rodiče byli nevěřící, ale táta požíval velké úcty v celé místní komunitě. Byl vždy pevný v zásadách, přímý a spravedlivý. Pak se úplně změnil,“ říká Dawn ve svém blogu. Matka otce přesvědčovala o tom, jak je v Kalifornii nedoceněný, aby se odstěhovali někam, kde „vyniknou jeho schopnosti“. Pan Tyree už byl zcela podmaněný novou mladou ženou. Když bylo Dawn deset, otec ji zapsal na soukromou akademii, která přijímala nadané studenty. Dawn byla chytrá, přestoupila ze státní základní školy a začala studovat soukromý ústav. Jenže.

„Otec se konečně dal zlomit. Tak dlouho do něj mluvila, uměla to, byla velice výmluvná. Tak se sbalili a odstěhovali se.“ vrtěla hlavou Dawn. Novým domovem rodičů se stalo město Amarillo v Texasu, 2200 km daleko od kalifornského domu, ve kterém se rozhodli malou Dawn nechat. Nastala šílená situace, zvlášť pokud si uvědomíme, že šlo o holčičku, které bylo deset let. „Vzhledem k tomu, že zaplatili školné na další školní rok, oznámili mi, že zůstanu v Kalifornii a dokončím ho. Pak jsem se měla přestěhovat za nimi.“ zní obskurní důvod zanechání malého dítěte napospas predátorovi.

Toho objevil otec - třicetiletý soused a rodinný přítel byl svobodný, znal Dawn odmalička, s tatínkem se přátelil a dal mu nabídku, která se neodmítá: „Tak ji tu nechte, já na ni dohlédnu! Bydlím vedle, nastěhuji se k vám. Vždyť jsem jako její otec,“ smál se člověk, kterého Dawn oslovuje anonymním jménem John. Ten se nastěhoval, rodiče odjeli a nastalo peklo.

Dawn se ve škole snažila po svém způsobu malého dítěte, kterým dosud byla, volat na poplach. Soužití se „strýčkem“ totiž bylo mírně řečeno zlé. „Měla to být soukromá škola, prestižní akademie, předpokládalo se tedy, že se kantoři minimálně zarazí, že jedna z jejich studentek žije s cizím starým chlapem! Vůbec nic. Bála jsem se to říct naplno, protože by mi vůbec nikdo nevěřil, to mi John opakoval pořád dokola. Proč nikdo nic neudělal?“ pokládala si Dawn řečnickou otázku. Zprvu to prý nebylo tak zlé. John to s holčičkou uměl, byl to přece jen dlouholetý kamarád, dělali spolu tajné věci - nechal třeba Dawn řídit auto nebo se napít piva.

Když otec volal z Texasu, zprvu nadšeně hlásila, jak je to „Boží, super!“ Otec byl spokojený. Ale John jednoho dne odhodil všechny zábrany a jedenáctiletou dívenku zasvětil. Tímto slovem označuje sama Dawn Tyree svůj první násilný pohlavní styk. Podle jejích dalších slov ji nikdy nenapadlo, že by se měla bránit. Byla nejistá, zoufalá, ale on byl dospělý člověk, takže myslela, že musí. A pak už u ní v posteli zůstal. „Pořád dokola a dokola,“ kroutila hlavou Dawn při své výpovědi. Detaily raději vynechat. Když volala do Amarillo, byla zoufalá a křičela. Nevlastní matka všechny tyto telefonáty před otcem zatajila.

„Sexuální zneužívání pokračovalo. Živě si vybavuji, jak jsem volala své nevlastní matce a říkala: ‚Opravdu se chci přestěhovat za vámi‘, víte, úplně jsem brečela a říkala: ‚Chci pryč z tohoto domu, už tu nechci být‘, ale matka se vždy rozčílila. Že prý se snažím vzbudit pozornost otce. Na co si prý stěžuji, když mám svého opatrovníka! Rychle jsem dospěla. Opatrovník! Hořce jsem se smála tomu slovu!“ Když se s ní začala dít jakási změna, bylo jí to všechno hned jasné. „Byla jsem najednou dospělá v těle dvanáctiletého dítěte. A těhotná.“ Dawn volala do Texasu, že je v jiném stavu.

Jenže místo zásahu rodičů a zavolání policie - všeho, co si v takovém případě dítě představí - se dočkala úplně něčeho jiného. Samozřejmě, už samotný fakt, že malou dívku nechali v péči úplně cizího dospělého muže, je sám o sobě tristní, ale rozhodně nikdo nečekal, že Dawn dostane pár facek: „Když se dozvěděla, že jsem těhotná, tak přijeli. Dala mi facku a řekla, že jsem děvka. Otec stál a díval se do země. Pak si všichni i s ním (Johnem) sedli a začali se dohadovat. Dívala jsem se na to jako na nějakou ilustraci v knize. Pochopila jsem, že nikdy nesmím žádat pomoc kohokoliv z rodiny.“

Rodiče nyní již třináctileté těhotné holky rozhodli, že ji přestěhují do Texasu. A co více, otce dítěte také. „Byl to můj násilník, kdo se rozhodl říct mým rodičům, že on je otec. Nejprve si mysleli, že jsem prostě coura, co se někde spustila. Slušný člověk, že? Zachoval se slušně, řekla moje nevlastní matka. Požádal o moji ruku! Vše to byl záměr, strašně se bál, že by šel do vězení za znásilnění nezletilé. Prosil a plakal. A co udělá srab? Začal říkat, že jsem ho sváděla. Jak jinak!“ popisuje hořce Dawn svůj příšerný životní osud. Místo toho, aby jí rodiče poskytli ochranu, stala se obětí nuceného sňatku.

Manželství samozřejmě nebylo ničím jiným než zástěrkou pro skrytí znásilnění. Zachránilo to predátora před vězením a zachránilo to rodiče před obviněním ze zneužívání a zanedbávání dětí. Ve třinácti letech si Johna vzala na texaském úřadě, souhlas vyjádřil její otec právoplatným podpisem - a to stačilo. John byl beztrestně na svobodě, měl malou manželku a na cestě dítě. Které se macecha snažila z Dawn „vymlátit“, bez bližších podrobností (ono ostatně tohle slovo naprosto stačí).

U dívky se navíc začínal projevovat jistý stockholmský syndrom - náklonost a fixace k otci svého dítěte. Dle oslovených psychologů se toto dalo plně očekávat a případy dětí podobných Dawn jsou si vesměs podobné - děvče ztratí mužský vzor (otce), který je zradí (je jedno jak), tak naváží fixaci (pouto) k člověku, co se o ně stará (i když způsobem zcela zvrhlým). Dítě před prahem dospívání lehce přimkne k tomu, u koho má alespoň nějaký pocit bezpečí. Uvědomuje si to i ona sama:

„Vztah s mým násilníkem byl složitý a spletitý. Byl jedinou konstantou v mém životě a kupodivu jediným, o kom jsem si myslela, že mu mohu věřit. Potřebovala jsem ho víc než rodiče. Závisela jsem na něm, a dokonce k němu vzhlížela. Uvěřila jsem většině lží, kterými mě krmil. Ve 13 letech mě můj nový manžel naučil, co to znamená být vdaná, jak očekává, že budu hrát roli jeho manželky, a jak se dělají děti. Bylo to matoucí a jako nezletilá jsem s tím nemohla vůbec nic dělat. Pak jsem začala rodit.“

Do porodnice se dostavila dívka, která byla ženou - a vlastně nebyla. Tělo ještě nestačilo pořádně dospět, a už bylo obtěžkané těhotenstvím. Dawn měla doma manžela, musela mu prát, vařit, spát s ním, připravovat si výbavičku pro miminko; zároveň byla ale ještě dítětem, kterému bylo dětství násilně přerváno. Když na ni přišly porodní bolesti, v nemocnici ani jednu sestru nebo lékaře nenapadlo ptát se: „Jak je možné, že je vám třináct let? Jak to, že ten, kdo vám to udělal, nesedí ve vězení?“ Nikdo nic neřekl. Dawn vyprávěla, že byla přesvědčená, že při porodu zemře:

„Netušila jsem, jak se syn dostal na svět. Byla jsem v bezvědomí. Takže takhle vypadá smrt? To jsem si pořád říkala. Nechtějte vědět, co se mi dělo v hlavě. To opravdu nechtějte,“ komentovala Dawn svůj první porod. Ano, první. Protože sotva se s novorozencem dostala „domů“, neuplynulo ani pár měsíců a byla těhotná znovu. John se už nesnažil nijak skrývat, že je jeho mladičká žena kusem hadru, se kterým si může dělat doslova cokoliv. A také to dělal.

Fotil ji a natáčel, aby nemohla odejít. Vydíral ji vším možným. Nahrál si milostné vzdychání, které samozřejmě předstírala, aby jí vmetl, že „si to užívala“. Poslal kamaráda, aby Dawn svedl. „Budu mít po ruce důkaz, že jsi coura. Nikdy se mě nezbavíš!“ řval na svou těhotnou ženu. „Přežila jsem první porod, takže jsem se jen uklidňovala: ‚Budeš v pořádku. Půjde to znovu. Přežiješ.‘ Pak se mi narodila dcera.“ okomentovala stroze Dawn Tyree vyděšeným posluchačům své druhé mateřství. Je neuvěřitelné, že za celou dobu pobytu nesourodého manželského páru v Texasu nikdo nic neřekl.

„Lhostejnost, apatie. Kdyby se jeden dospělý zeptal. Něco udělal. Někam zavolal. Zachránil mě. Nikdo nic. Žila jsem v prapodivném limbu. Lidé například nechtěli, abych se stýkala s jejich dětmi - to byli moji vrstevníci. Takže to všichni věděli. Vzduchoprázdno. Nyní to vidím z širší perspektivy: To se opravdu nenašel nikdo, komu by se nezdálo divné, že malá holka má dvě děti a manžela?“ ptala se. Nenašel. A Dawn otěhotněla potřetí. Rozhodla se, že uteče.

Dawn Tyree tuto větu hlásila ve vrátnici azylového domu. „Děláš si z nás legraci?“ rozesmála se stará černoška u vchodu do přísně hlídaného zařízení, kam se uchylovaly ženy, které dlouhodobě týral manžel nebo druh. Čistá, mladičká, značkově oblečená a krásná běloška Dawn se dvěma batolaty v kočárku musela působit na vedoucí útulku jako vyslovená provokatérka. Také ji vyhnala s tím, ať si jde střílet z někoho jiného. Musela se vrátit a manžel začal Dawn více hlídat.

„Jsem přesvědčena o tom, že mi třetí dítě udělal schválně, aby si mě udržel. V podstatě mě vlastnil. Útěk jsem začala plánovat po narození dcery. Musel něco tušit. Kontroloval mou menstruaci, věděl kdy, a byla jsem opět v jiném stavu.“ vyprávěla Dawn Tyree, která se opět ocitla v pasti. Jenže jak musela rychle dospět, získala rychle i jistou otrlost, vychytralost a vynalézavost. A také se bála budoucího sexuálního zneužívání svých dětí. Měla dceru a věděla, že její manžel je predátor, který se neštítí vůbec ničeho.

Od nevlastní matky sklízela jen posměch, otec neříkal vůbec nic. Chodila za ním, snažila se mu říct, aby jí pomohl! Bez úspěchu. Těhotná Dawn sebrala děti a utekla bez jakéhokoliv plánu. Třetí těhotenství bylo ukončeno - kde a za jakých okolností, o tom Dawn Tyree nikdy neřekla ani slovo. Zřejmě tím chrání někoho, kdo jí pomohl a vystavil se tak trestnímu stíhání, ačkoliv ti praví pachatelé jejího neštěstí běhali na svobodě. Následovala anabáze po různých azylových domech. S dvouletým a ročním dítětem byla všude odmítnuta, protože byla nezletilá. Sociální pracovník jí řekl, aby se vrátila ke svým rodičům a „přestala blbnout“.

Manžel ji nahlásil jako pohřešovanou, takže Dawn navíc všude museli udat, pokud se prokázala pravým jménem. Absurdní. Nezletilá, ale vdaná, bez šance na nějaký úkryt, nespadala vlastně pod žádnou ochranu. Nikdo nevěděl, jak se takováto situace řeší a Dawn hrozilo, že skončí na ulici. Tak se rozhodla k nevídanému kroku. Vzala telefon a zavolala do Los Angeles, kde bydleli rodiče manžela Johna. Stárnoucí pár byl velice překvapen, že telefonuje dosud neznámá snacha a oznamuje jim, že mají dvě dosud neznámá vnoučata. Prarodiče přijeli do Texasu, kde jako jediní Dawn i dětem pomohli. Jediní.

Pro šestnáctiletou dívku začala anabáze se sháněním bydlení. Děti měla u Johnových rodičů a rozhodla se, že se nejprve postaví na vlastní nohy, aby si je mohla vzít k sobě. Všude ji odmítali: „Vrať se k rodičům! Nelži nám! To má být vtip? Vdaná, jo?“ smáli se majitelé ubytoven. Dawn Tyree si našla místo v továrně na kola, nakonec se nad jejím životním příběhem slitovala nějaká stará paní, která jí poskytla malý pokojík ve svém domě. Dawn střádala dolar k dolaru, téměř nejedla, oslovila také organizaci Global Hope, která se zaměřuje na ukončení dětských sňatků, a v té době byla NELEGÁLNÍ. Ne ty sňatky, ale ta organizace. Neskutečné, že?

Spolu s právničkou začala Dawn vyřizovat rozvod, musela ale počkat, až dovrší osmnácti let. Konečně se vše povedlo. Dawn Tyree byla rozvedená, děti měla u sebe a začala nový život v jiném státě pod cizí identitou. Když byly její děti dospělé, usoudila, že i kdyby je John vyhledal, postarají se o sebe. Tehdy se rozhodla vyjít se svým neuvěřitelným příběhem na veřejnost. „Už jsem nežila ve strachu, že ztratím své děti. Udržela jsem je v bezpečí, úkol jsem splnila. Jsou dospělí. Mým úkolem je nyní pomáhat dívenkám, které jsou ve stejné situaci jako já. Tak mladé, tak bezbranné…“ řekla v projevu Dawn.

Dětské nevěsty začaly vystupovat z anonymity. „Každý den mi na mail chodily děsivé životní příběhy již zralých žen, které prožily to samé co já. Bylo to neuvěřitelné. Kolik nás bylo? Kolik jich je tam venku? Nedají se všechny zachránit.“ uvedla při happeningu, který pořádala její nově založená nadace na podporu dětských nevěst, které jsou ve vynucené pasti, do které je dostali lidé, kterým na světě věřili nejvíce - jejich vlastní rodiče. Mluvím za ty, kteří jsou soustavně umlčovány - tak zní heslo nadace Unchained at Last, se kterou Dawn Tyree spolupracuje. Dala si za úkol ukončit dětské sňatky ve Spojených státech. Chce, aby federální a státní úřady postavily tuto praxi mimo zákon.

Povedlo se to v několika státech USA, ostatní se ke zrušení tohoto šílenství „zavázaly“. Jenže jako kdyby tomu někdo bránil - zástupci neziskovek zaznamenali značný odpor jak na státní tak na federální úrovni. V roce 2018 byl předložen Kongresu Zákon o prevenci proti dětským sňatkům a jejich zrušení.

„Bylo to smeteno ze stolu jako nedůležité. Co si o tom myslet? Že by plno másla na hlavách ctihodných zastupitelů a senátorů?“ položila si řečnickou otázku Dawn Tyree, která nepřestává zveřejňovat otřesné příběhy malých copatých dívenek, které byly provdány proti své vůli. „A musely zatraceně rychle dospět. Je to krádež života, krádež dětství, krádež vůle a znásilnění nejen těla, ale i duše.“ končí Dawn svůj blog. O dalším osudu svého manžela i rodičů Dawn Tyree mlčí.

Země po celém světě, včetně Spojených států, se zavázaly ukončit dětské sňatky do roku 2030 v rámci 17 nových cílů udržitelného rozvoje OSN. Je ale otázkou, jestli to vůbec někdo má vůli řešit. A jestli to má vůbec nějaké řešení. Dawn si dodělala školu, pracuje jako fotografka a ono řešení vidí v neustálém zveřejňování dalších příběhů amerických dětských nevěst:

Autentické fotografie Dawn před svatbou a po svatbě s dětmi zde: Former ‚Child Bride‘ Speaks Out On Practice Legal In 43 States

Child brides call on U.S. states to end ‚legal rape‘ | Reuters, ‘Was like a business transaction’: Woman married when 13 now advocating to end child marriage, I Turned My Child Marriage Trauma into Activism - YES! Magazine Solutions Journalism, Pregnant and married at 13, former ‚child bride‘ fights the practice still legal in 43 states - TODAY - AHA Foundation, Dawn | SACM