Článek
Byl jsem tam, kde jsi teď ty a vím, jak se cítíš. Je zcela přirozené, že v hrudi každého z vás by měla bít naděje a touha, že jednoho dne budete moci použít dovednost, kterou jste zde získali. Překonejte to! Neznáte strašlivé aspekty války. Prošel jsem si dvěma válkami a vím. Viděl jsem města a domy v popelu. Viděl jsem tisíce mužů ležících na zemi, jejich mrtvé tváře hleděly k obloze. Říkám vám, VÁLKA JE PEKLO!
Ne nadarmo se tomuto snímku říká Vietnamská Mona Lisa. I když samozřejmě v přeneseném významu. Obličej mladého vojáka má totiž velice zvláštní kouzlo. Plachý a tajuplný úsměv ostře kontrastuje s pronikavýma očima, ve kterých je smutek a strach. Na pásce helmy má muž napsáno ono heslo „Válka je peklo“, to ale fotku nečiní nijak výjimečnou. Ručně psaná hesla měl na helmě snad každý americký voják ve Vietnamu. Od sprostých a jízlivých úsloví až po citáty o lásce a válce.
Úsloví generála Shermana zlidovělo
„Ta fotografie mě uhranula. Musím se na něj pořád dívat. Rád bych znal jeho osud,“ chodily do novin dopisy od čtenářů a čtenářek. Dívky se chtěly s krásným vojákem seznámit, muže zajímalo, kde slouží, kde je mu konec a jestli je ještě vůbec naživu. To se dlouhá desetiletí vůbec nevědělo.
Ikonický snímek pořídil slavný fotograf a nositel dvou Pulitzerových cen Horst Faas. Tento muž proslul hlavně dokumentováním války ve Vietnamu. Když se roce 1964 zapojily do konfliktu Spojené státy, Faas se stal „hlavním fotografem“ této války. Zajímal ho spíše každodenní život vojáků, civilistů, rodin, a zachycení jejich emocí.
Portfolio Horsta Faase se souborem fotografií z Vietnamské války
Povedlo se mu „protlačit“ ony děsivé fotky svých kolegů mezi širokou veřejnost - jedná se například o srdceryvný obrázek nahé běžící dívenky „Napalm Girl“ od Nicka Cuta. „Letící kulku vyfotit nejde, ale strach ano,“ hlásal Faas. V roce 1967 byl zasažen výbuchem granátu a nemohl používat nohy. Od té doby strávil zbytek svého života na invalidním vozíku.
Americká strana přiznává, že během války ztratila 58 202 vojáků (asi 8000 padlých tvořili letci). Toto číslo zahrnuje i 2400 pohřešovaných. 300 000 vojáků bylo raněných, 153 000 z nich těžce. 10 000 Američanů muselo podstoupit amputaci končetiny. Přibližně 10 800 Američanů přišlo o život při nebojových situacích. Zhruba 20 % amerických ztrát bylo způsobeno vlastní palbou
V roce 1965 byl Faas ale ještě plný sil a osmnáctého června téhož roku pobíhal po letišti Phouc Vinh v Jižním Vietnamu. Zachycoval běžný den (ačkoliv běžný den ve válce jaksi neexistuje, navíc v tak kontroverzní a matoucí válce jako byla ta ve Vietnamu) vojáků 173. výsadkového brigádního praporu. Mladí muži se zrovna střídali ve službě a jedna skupina si posedala na pohozené vyřazené cisterny. Kluci si zapálili cigarety a Faas se svým aparátem byl pohotově poblíž, jako ostatně vždy.
Larry
„Když bývala pauza, vojáci často plakali, povídali o svých domovech, ze kterých byli násilně vytrženi. Vzpomínali na svoje holky doma, ukazovali si fotky. Sedl jsem si poblíž a nenápadně jsem udělal pár snímků. Nenapadlo by mě, že z toho vyjde tak prazvláštní a výjimečný portrét.“ říkal Faas a doplnil:
„Mladý kluk měl na fotce výraz doslova uhrančivý. Díval jsem se na něj dlouho a dlouho a řekl si, že to je přesně ono, co jsem chtěl zachytit. V té fotografii, v jeho obličeji, je všechno. Zmařené naděje, nevinnost, smutek, odcizení, kouzlo, plachost a ostýchavost mladíka v rozpuku svého mužství, který je najednou v pekle na zemi a snaží se tomu postavit po svém - oním nápisem, úsměvem, očima. Je jako Mona Lisa. Ten jeho výraz postihuje vše.“ rozhovořil se Faas při jedné ze svých výstav.
Larry před narukováním
Jaká však byla identita krásného mladíka na fotce, to zůstávalo po celá desetiletí záhadou. Snímek už si žil vlastním životem, můžeme si ho dodnes koupit na tričkách, hrnkách, povlečení, plakátech. Obličej mladého vojáka se stal předmětem mnoha uměleckých přepracování, stačí si jen zadat heslo War Is Hell a lidé uvidí ve vyhledávači statisíce různých zpracování této ikonické fotky. Po jejím vydání byly redakce různých novin zahlceny dopisy. Od ctitelek, od mužů, od mladých kluků.
Kontrast je to, co dělá tuto fotografii ikonickou. Máte bystrého, mladého pohledného vojáka s úsměvem na tváři - a pak máte text na jeho helmě. Jeho tvář prozrazuje pocit nevinnosti, ale když se podíváte na helmu, můžete říct, že byl přímým svědkem válečných hrůz a snaží se to všechno navenek zakrýt.
Fotka se stala vyjádřením protestu proti zapojení USA do války. „Vidíte to? Umírají tam přesně takovýhle kluci. Naši králové plesu, naši nejlepší nadhazovači, sportovci; celá generace se vybíjí v džunglích cizí země! Jděte s tím už někam!“ řval při demonstraci proti válce muž, který třímal místo transparentu právě fotku usmívajícího se vojáka.
Vietnam. Mise na odlesnění: Vrtulník UH-1D z 336. praporu letectva rozprašuje silný defoliant v deltě Mekongu, 26. července 1969
Ptali se Horsta Faase, ten však jeho totožnost neznal. Napsal jen: „Snímek neznámého vojáka byl pořízen 18. června 1965. Voják byl se svou jednotkou, 173. výsadkovou brigádou, na letišti Phouc Vinh v jižním Vietnamu, kde plnil své povinnosti při obraně prostoru. Na jména jsem se neptal.“
V roce 2012 se podle deníku The New York Times médiím konečně ozvala jistá paní Fran Chaffin Morrison. „To je - to byl - můj manžel. Larry Wayne Chaffin. Do Vietnamu odešel v roce 1965. A sloužil jeden rok.“ uvedla paní Morrison. Pozapomenutý snímek byl rázem znovu všude a Larry se opět stal mediální hvězdou - i když už byl bohužel po smrti. Rodák ze Saint Louis (24. května 1946) narukoval v devatenácti letech. O tom, jak dlouho tam byl, se vedou spory.
Fotka pochází od dcery Melindy
Fran tvrdila, že byl ve Vietnamu jeden rok, pak ale v rozhovoru uvedla: „Když válka skončila, vítala jsem ho na letišti. V podpaží měl výtisk magazínu Hvězdy a pruhy, ve které byla ona fotografie neznámého vojáka,“ popsala Fran. Také se neví, jestli byl už ženatý nebo se oženil až po návratu z války. S Fran měl modrooký Larry tři děti, ale trauma z Vietnamu se mu stalo osudným. A kdyby jen trauma.
Odborníci v letech po válce u exponovaných amerických veteránů odhalili větší počet případů leukémie, lymfomů nebo právě cukrovky druhého typu. V důsledku Agent Orange se rovněž zvýšila míra vrozených vad dětí amerického vojenského personálu. Vietnamská vláda uvádí, že herbicid vedl k onemocnění u více než tří milionů tamních obyvatel.
Velice obtížně se začleňoval zpět do společnosti, trpěl depresí nebo výbuchy vzteku, rozvinul se u něj klasický posttraumatický stresový syndrom. Zdravotní problémy, které napadaly jeho tělo, byly prapodivné a nespecifické. Larry dávno nepřipomínal toho krásného mladíka, slezly mu vlasy, loupala se kůže, měl problémy s ledvinami a začal trpět těžkou cukrovkou. Lékaři nad tím vrtěli hlavou, byl přece ještě tak mladý!
Hrob na hřbitově veteránů
Manželka se ho bála, snažila se mu pomoct, ale marně. Larry zemřel 3. prosince 1985 ve věku 39 let. Lékaři pak konstatovali, že příčinou jeho smrti bylo bezpochyby vystavení herbicidu, který byl známý jako Agent Orange. Američané ho používali k odlesňování mohutné vietnamské džungle. Tím si udělali pěkný „zásah do vlastních“, bohužel.
Roku 1973 byla v Paříži podepsána dohoda o ukončení konfliktu. Vietnamská válka však napáchala děsivé škody nejen u Vietnamců, ale i u Američanů a ostatních. Psychická traumata mnozí řeší dodnes - a jak se Amerika postarala o své veterány, to je předmětem jiné diskuse.
Larry Wayne Chaffin odpočívá na hřbitově Jefferson Barracks National Cemetery v St. Louis County. Jeho obličej na fotce zůstane už navždy pohledný, smutný a tajemný.
„Má staré oči, které viděly víc, než by měly,“ zní popisek jednoho obdivovatele fotografie, který dodává: „Válka je opravdu peklo.“
...............................................
Larry Wayne Chaffin (1946-1985) - Find a Grave Memorial, Larry Wayne Chaffin - Wikipedie, otevřená encyklopedie, 1000 ikonických fotografií historie, The Story Behind the Iconic Photo of a Soldier Wearing a Hand-Lettered „War is Hell“ Slogan on His Helmet during the Vietnam War in 1965 - Rare Historical Photos,
Válka ve Vietnamu – Wikipedie, Napalm Girl | Fotografiska New York, WAR IS HELL (”Chiến tranh là địa ngục”) 1965 - Photographe… | Flickr, Válka je peklo, napsal si na helmu. Vietnam ho přemohl i po návratu domů - iDNES.cz
