Článek
Jste po amputaci končetiny? Tady máte TP průkaz a za 2 roky se na to podíváme znovu.
Můj táta přišel v roce 2021 během práce nešťastně o pravou nohu pod kolenem. Velké štěstí, že koleno zůstalo. Když se po 2,5 měsících, které strávil v nemocnici, vrátil domů, zažádali jsme o průkaz osoby se zdravotním postižením. Doufali jsme, že dostane ZTP průkaz a parkovací kartu, protože věřte tomu, že taková chůze s protézou dokáže taky pěkně potrápit.
Vesměs to chodí stejně jako u žádosti o příspěvek na péči, o kterém jsem psala už tady.
Jen s tím rozdílem, že v tomhle případě vás nebude nikdo navštěvovat doma a stačí jim lékařská dokumentace. Jinak opět váš případ dostane na stůl posudkový lékař, ten vypracuje posudek a předá ho příslušnému úřadu, které na jeho základě vydá rozhodnutí o přiznání, či nepřiznání průkazu.
Průkazy pro osoby se zdravotním postižením se dělí takto:
- Průkaz TP - těžké postižení
- Průkaz ZTP - zvlášť těžké postižení
- Průkaz ZTP/P - zvlášť těžké postižení s průvodcem
Přiznán průkaz na 2 roky a potom si můžete podat novou žádost.
Tátovi byl po pár měsících přiznán TP průkaz, nejnižší, bez nároku na parkovací místo.
A mě na tomhle zaráží jedna věc. Není třeba zrovna amputace končetiny druh postižení, kde by se měl průkaz přiznat na dobu neurčitou? Co v tomhle případě chce úřad za 2 roky hodnotit znovu? Všem nám je snad jasné, že končetina nikomu nenaroste zpět, že? Ba naopak, spíš se může časem stát, že bude potřeba pahýl zkracovat. Ale rozhodně nemůže dojít ke „zlepšení“, pokud si uvědomíme, že mluvíme o amputaci.
Autismus, Downův syndrom, Dětská mozková obrna? Za 2 roky přijďte zas.
PAS mládě, můj autistický syn má přiznaný ZTP průkaz. Shodou okolností také na 2 roky. Po 2 letech musíme žádat znovu. Aby nedošlo k omylu, neberu tyto státní výhody a příspěvky jako samozřejmost a chápu, že je potřeba pro ně něco udělat, jen v tom, podle mě marně, hledám logiku. Všechna tyto postižení jsou trvalá. Nejdou vyléčit, a tak se sama sebe ptám, proč si přidělávat úřednickou a posudkářskou práci tím, že každé 2 roky budu řešit případ někoho, kdo má postižení, které je trvalé.
A když podáš žádost o příspěvek na péči, tak tě pošlou do dveří naproti, kde se žádá o průkaz osoby se zdravotním postižením.
Když jsem přišla poprvé na Úřad práce žádat o příspěvek na péči, tak mě po podání žádosti poslala úřednice do jiné kanceláře, která byla ihned naproti té, ve které jsem právě seděla.
„A naproti si zažádejte o průkaz pro osoby se zdravotním postižením,“ řekla mi, zatímco dávala dohromady všechny podklady, které jsem ji přinesla k příspěvku na péči.
Jaké bylo moje překvapení, když po vstupu do kanceláře naproti, po mě úřednice chtěla to stejné, co ta předchozí. Rodný list dítěte, váš občanský průkaz.
„Chcete ode mě lékařské zprávy?“ ptám se úřednice.
„Ne, nechci,“ odpoví.
Takže mi samozřejmě během týdne přišel domů dopis, že pokud chci a mám, můžu doložit lékařské zprávy. A to nejlépe osobně.
A tím se dostávám k věci, která mi nejde rozum. Proč není tento systém propojený, sjednocený? Obě úřednice spadají pod Úřad práce, jsou na stejném patře, ve stejné budově, v počítači mají stejný systém, a přesto dělá každá novou žádost. Každá z nich po vás chce stejné doklady. Nebylo by jednodušší, levnější a časově efektivnější, kdyby si vzala informace ze systému, či se žádost o příspěvek na péči a průkaz pro osoby se zdravotním postižením sloučila do jedné?
Jak je potom možné, že posudkový lékař u příspěvku na péči vyhodnotí nejvyšší stupeň, zatímco posudkový lékař, který posuzuje průkaz pro osoby se zdravotním postižením tomu člověku přizná nejnižší průkaz? Chápu, že metodiky posuzování jsou odlišné, ale proč?
Nevím, jsem jen obyčejný občan, nejsem úředník, ale osobně si nerada dělám věci složitějšími, než doopravdy jsou.
