Článek
Češi milují houbaření. Procházka lesem s košíkem v ruce je pro mnohé z nás příjemným způsobem, jak trávit volný čas. Ale i při této oblíbené činnosti je třeba být opatrný a dodržovat určitá pravidla. Pojďme se podívat na to nejdůležitější, co byste měli vědět, než vyrazíte na houby.
Při sběru hub musíte být opatrní
Možná vás to překvapí, ale v České republice není stanoveno žádné konkrétní množství hub, které byste mohli nasbírat. Zákon o lesích pouze uvádí, že každý má právo sbírat lesní plody pro vlastní potřebu. To znamená, že můžete nasbírat tolik hub, kolik sami spotřebujete. Je však důležité si uvědomit, že profesionální sběr hub za účelem prodeje je zakázán. Pokud byste chtěli nasbírané houby prodávat, dopouštíte se protiprávního jednání.
Hřib jedlý.
Při samotném sběru hub je třeba dodržovat několik zásadních pravidel. Nejdůležitější je sbírat pouze houby, které bezpečně znáte. Toto pravidlo nelze dostatečně zdůraznit. Pokud si nejste 100% jistí, že houbu znáte, nechte ji v lese. Mnoho jedovatých druhů může vypadat podobně jako jedlé houby a následky záměny mohou být fatální. K samotnému sběru je vhodné používat správné náčiní.
Používáme proutěný košík, igelitky necháme doma
Zkušený houbař ví, že v lese bychom měli sbírat pouze ručně, neničit při tom rostliny a dřeviny, nesbírat nezralé plody ani chráněné houby. Ostrý nožík vám pomůže houby čistě odříznout, aniž byste poškodili okolní vegetaci. Čas sběru také hraje důležitou roli. Ideální dobou pro sběr je dopoledne, kdy jsou již plody oschlé od ranní rosy, ale zároveň ještě nejsou prohřáté odpoledním sluncem. Ranní hodiny navíc nabízejí klid a ticho lesa, které k houbaření neodmyslitelně patří.
Holubinka trávozelená je jedlá, ale snadno zaměnitelná. Sbírejte ji jen pokud jí dobře znáte.
Houby vždy sbíráme do čistých proutěných košíků, aby se spodní vrstvy dobře provzdušňovaly. Igelitové tašky nebo plastové kbelíky nepoužíváme, protože se v nich houby snadno zapaří a zkazí. Při houbaření je také důležité respektovat les a jeho faunu a floru. Chovejte se tiše a ohleduplně. Nejen že tak nebudete rušit lesní zvěř, ale také si užijete klid a pohodu, kterou les nabízí.
Pozor na typické záměny hub
Jedním z největších rizik při houbaření je záměna jedlých hub za ty jedovaté. Například muchomůrka růžovka a muchomůrka tygrovaná mohou na první pohled vypadat podobně. Základním znakem je límeček neboli prstýnek pod kloboučkem. Muchomůrka růžovka má límeček vroubkovaný, zatímco muchomůrka tygrovaná má límeček vždy hladký.
Hřib satan - nesbírat a nejíst, je skutečně silně jedovatý.
Další houbou, která se dá lehce zaměnit, může být holubinka trávozelená a muchomůrka zelená. Holubinka nikdy nemá prsten ani pochvu ve spodní části nohy. Naopak muchomůrka zelená, která je smrtelně jedovatá, má pochvu, která je mezi houbaři často označována jako kalich smrti. I mezi hřiby mohou být nebezpečné druhy. Hřib kovář má tmavší klobouk a na třeni červené šupiny. Hřib satan má na třeni červenou síťku a má bílý až našedlý klobouk. Hřib satan je přitom jedovatý a může způsobit vážné zdravotní problémy.
Zdroje: autorský text, wikipedia, ireceptar.cz, atlashub
