Ital v Praze: Nechápu, že za kávu z kapslí a mražené dorty platíte stovky, a přesto si pochutnáváte

Psal se rok 2017 a já jsem při jedné procházce Algherem (město na severozápadě Sardinie) potkal krásný Fiat 500L za cenu, které nešlo odolat. Jeden telefonát, čtyřhodinové posezení s majitelem auta u několika karaf skvělého Vermentina a bylo rozhodnuto. Auto si beru. Sice byly trochu problémy s tím, jak dostat auto domů, ale nakonec se to podařilo. S Luigim jsme byli v častém kontaktu, dokonce jsme na Sardinii ještě potom třikrát přijeli. Letos se ale Luigi s manželkou rozhodli, že přijedou za námi do Prahy.

A jak řekli, tak udělali. Na začátku října jsem je vyzvedl na letišti a stal se na celý týden jejich průvodcem. Z Prahy byli naprosto uneseni. Orloj, Pražský hrad, Karlův most, Malá Strana, Židovské město a grilované koleno s vychlazenou „plzničkou“. To bylo něco, na co prý do smrti nezapomenou. Nezapomenou ale prý i na to, co jsme jako Češi ochotni konzumovat v některých kavárnách.

Manželka Luigiho se chtěla podívat do nějakého velkého nákupního centra, takže jsme dva dny před jejich odletem do jednoho velkého nákupáku vyrazili. „Zajdeme na kávu?“, zeptal se Luigi asi po hodině procházení jednotlivých obchodů. „Ale nechci do žádného fastfoodu,“ dodal významně Luigi. Vynechali jsme tedy známé kávové řetězce a protože jsme nenašli žádnou „klasickou“ kavárnu, zašli jsme do jednoho kávového obchodu, kde nabízeli i nějaké drobné zákusky. A protože už bylo odpoledne, padla volba na espresso (jak jinak) a jablečný koláč.

Přinesl jsem kávu i koláče ke stolu, posadil se a začali jsme klábosit. Najednou Luigi zvolal: „Perchè la torta è congelata? Proč je ten dort zmražený“? Zkusil jsem ten svůj, a skutečně. Jablka byla zmrzlá téměř na kost. Obsluha nám sdělila, že dorty rozmazují a že se omlouvá, že ten náš nebyl rozmražen dostatečně. Až ve chvíli, kdy jsem s obsluhou mluvil u pokladny, jsem si všiml, že do stroje dávají velké kávové kapsle, nikoliv čerstvě namletou kávu.

Je potřeba si to přiznat. Pivo děláme skvělé. Skvěle také grilujeme kolena, pečeme buřty na pivu a máme nepřekonatelnou svíčkovou. Ale kávová kultura je nám pořád ještě tak trochu cizí. Ano, máme v Česku i vyhlášené kavárny s fantastickými zákusky. Ale pořád tu máme také „fastfoodové“ kavárny, kde by kávu snad ani kávou neměli nazývat. Přesto je v nich často plno. Českým zákazníkům totiž asi tak úplně nevadí káva z kapsle a jablečný koláč ze zmrzlého polotovaru. A to i přes to, že takové „kombo“ stojí hodně přes sto korun. „Nechápu, to,“ sdělil mi Luigi. „U nás by takového kavárníka vynesli v zubech. Zase ale neumíme natočit tak skvělou hladinku, jako to umíte ve vašich hospůdkách, takže remíza,“ uzavřel se smíchem Luigi.

Tak snad se v kavárníci polepší alespoň v tom, že budou ty zmrzlé polotovary lépe rozmrazovat.