Článek
Ještě před patnácti lety jste mohli na evropských autosalonech potkat skupinky čínských inženýrů, designerů a techniků, kteří si s fotoaparáty v rukou pečlivě prohlíželi každý šev čalounění, každý tvar světlometu a každý detail palubní desky nových evropských aut. Byla to doba, kdy Čína v automobilovém světě hrála roli učně – rychlého, ale stále spíše kopírujícího. Jenže ten učeň vyrostl. A teď se vrací, aby konkuroval svým někdejším učitelům, A to způsobem, který může evropské automobilky přivést do vážných problémů. Jestli už v nich totiž dávno nejsou.
V Číně jsem strávil měsíc a viděl jsem stovky aut, která by na první pohled klidně mohla mít logo některé německé nebo švédské prémiové značky. Materiály působí kvalitně, zpracování je precizní, výbava často zahrnuje technologie, které jsou u nás dostupné jen ve vyšších stupních výbavy – a i tak za příplatek. Ale ta zásadní rána? Ceny. Stejně velký elektrický sedan, který v Evropě stojí dva miliony korun, pořídíte v Číně klidně za polovinu. Například BYD Han EV se na domácím trhu prodává od zhruba 215 000 jüanů (cca 690 000 Kč), zatímco jeho evropská cena začíná kolem 1,2 milionu Kč. A to není výjimka. Modely od NIO, XPeng nebo Zeekr nabízejí výbavu a parametry, za které by si evropský zákazník musel připlatit desítky až stovky procent.
Možná se dnes ještě smějeme, když vidíme čínské značky na našich autosalonech. Podceňujeme jejich kvalitu, servisní síť a dostupnost náhradních dílů. Jenže úplně stejně se v padesátých letech smáli Japoncům a v devadesátých Korejcům. Pamatujete si první Hyundai nebo Kiu na našich silnicích? Dnes jsou to respektovaní hráči. A čínská vlna přichází rychleji, agresivněji a s obrovskou státní podporou.
Evropský trh má samozřejmě své bariéry – od přísných bezpečnostních předpisů po složitou síť dealerství a servisu. Ale Číňané se učí rychle. Už teď se domlouvají s evropskými partnery na logistice a servisu, staví v Evropě továrny a připravují specifické modely určené přímo pro evropský trh. Příkladem budiž značky Omoda a Jaecoo.
Pokud evropské automobilky nezmění strategii – a to nejen cenovou, ale i v rychlosti inovací – čeká je osud, který už potkal řadu technologických firem: ztráta dominance na vlastním trhu. A české silnice? Za pár let na nich bude čínských aut tolik, že se přestaneme ptát, odkud jsou, a začneme řešit jen to, proč jsou pořád o tolik levnější než ta „naše“. Ta už ale možná přestanou existovat.
