Kdo jsou „dezoláti“ z Václaváku? Algoritmy Facebooku je vykreslují děsivě

A sám jsem byl dost překvapený.

Většina lidí tak nějak tuší, že reklamy, které na ně vyskakují na internetu, nejsou úplně náhodné. Facebook, Google a spol. totiž přesně vědí, co jsme doopravdy zač, a podle toho nám jednotlivé reklamy ukazují.

Na algoritmy neplatí přetvářka, neschováte se před nimi a jen málokdy se vám před nimi povede něco utajit.

Když na Facebooku na něco klikneme, na něco tam dlouho koukáme, nebo si něco koupíme, začne Facebook to samé ukazovat i lidem, kteří „nám jsou podobní“ – tedy koukají a klikají na to samé –, protože věří, že je u nich největší šance, že na to kliknou nebo si to koupí taky. Podle toho, co „inzerent“ požaduje.

Reklamy, které na nás na Facebooku vyskakují, o nás tak říkají víc, než si mnozí z nás uvědomují.

A teď už k tomu experimentu, který trvá… už skoro rok. Účet jsem si založil, když se začalo tak nějak víc nadávat na Ukrajinu a o slovo se začínali hlásit prezidentští kandidáti.

Na začátku jsem „olajkoval“ stránku Andreje Babiše, Parlamentních listů, ČT24, ČT Sport a Baníku Ostrava a první týdny jsem občas jen proscrolloval dolů a sem tam umístil nějaký náhodný lajk nebo si přečetl komentáře.

Ne, nikde jsem nikoho netrollil.

V komentářích pod příspěvky Andreje a Parlamentních listů jsem ale záměrně trávil nejvíc času, a postupně tak začaly můj feed zaplňovat návrhy na Radima Fialu, Tomia nebo SPD.

A já všechny začal sledovat a pomalu padal hlouběji a hlouběji do nory nespokojenosti a odpudivého vizuálního stylu, který ale na svou „cílovku“ funguje dokonale.

Jen díky tomu jsem lépe poznal osobnosti jako Zwyrtek Hamplová (dřív, než chtěla segregovat romské děti) nebo Petr Robejšek, podle kterého je klesající počet bankomatů v ulicích jasným důkazem toho, že nám „bohatí“ chtějí sebrat peníze.

I tyhle dva jsem pochopitelně musel začít sledovat.

Pak už mi konečně začaly vyskakovat pozvánky na demonstrace, ale hlavně naprosto „dokonalé“ reklamy, na které jsem na svém skutečném profilu nikdy nenarazil. Třeba na okamžité odstranění plísně z mého obýváku.

Na doplnění hladiny testosteronu přípravkem „ověřeným 25 lety ze zahraničí“.

Na nejkvalitnější zubní implantáty a korunky.

Na práci skladníka „kousek za Prahou“.

Nebo na zaručené návody na zbohatnutí, které dává lidu „zdarma“ Leoš Mareš, Petr Fiala, Petr Pavel nebo Jakub Železný (který se ale jmenuje Leoš Mareš…)

A jakkoli stereotypně to může znít, o voličích SPD, fanoušcích Zwyrtek Hamplové a účastnících protivládních demonstrací to nevypovídá nic hezkého…