Článek
Když se pozorně podíváte na metody internetových podvodníků, vždycky vám docela snadno dojde, kdo je jejich cílem. To, co nabízejí, jaké sdělení a vizuální podklady k tomu používají nebo za jaké typy služeb se vydávají, má vždycky jasný záměr a daty podložený důvod.
Když podvodníci lákají své oběti na nevyzvednutou složenku na poště, na zvýhodněná cédéčka Evy a Vaška, na levnější energie nebo mobilní kredit, na životopis Michala Tučného zdarma, na proslulé hrnce a pánve, které vám přijdou jedině na dobírku, nebo na dluhopisy na výstavbu domova pro seniory, je tak nějak jasné, kdo je jejich „cílovka“.
Nikdo mladší pětapadesáti, šedesáti let by s čímkoli z tohoto výčtu neztrácel ani dvě vteřiny svého drahocenného času z nekonečného scrollování sociálními sítěmi.
Falešný pocit bezpečí
O tom, že by dnešní teenageři věděli, kdo je Eva s Vaškem nebo Michal Tučný, si nedělám žádné iluze, a kdoví jestli v jejich rychlých a propojených světech vůbec existují pojmy jako složenka, pošta, cédéčko nebo dobírka…
O tom, že jsou mladí na internetu jako doma, se asi není třeba dlouze rozepisovat, jenže cítit se někde jako doma s sebou nese i jistá rizika. Jste si tam sami sebou příliš jistí a jaksi vás nenapadne, že v lednici, kterou otevíráte šestkrát denně, na vás bude čekat zloděj.
Podvodníci si toho všimli a zaměřili svou pozornost na mladé. Místo falešných stránek České pošty nebo internetového bankovnictví začali vytvářet falešné weby, na kterých si můžete objednat sledující na Instagramu nebo podvodné „atrapy“ aplikací, které právě nejmladší používají, jako je Tinder nebo TikTok.
Ideální byt pro studenty
Princip je jednoduchý: lidé se do podvodných služeb pokusí přihlásit pod svými skutečnými jmény a hesly, a tím je odevzdají do rukou podvodníků, kteří je mohou zneužít. Způsobů k tomu je spousta…
Další oblíbenou fintou jsou inzeráty na studentské nájemní bydlení psané v hodně kostrbaté češtině nebo rovnou v angličtině „pronajímateli“, kteří typicky „bydlí v Madridu a nemohou přiletět na prohlídku“, ale zálohu 13 tisíc jim máte poslat hned.
Z adres, popisu lokality i stylingu interiéru neexistujícího bytu je jasně patrné, že i tady jsou hlavní plánovanou obětí mladí lidé, třeba ti, kteří se stěhují do Prahy na vysokou školu a nepřijde jim divné, že naprosto dokonalý osmdesátimetrový byt se třemi ložnicemi na Vinohradech vyjde stejně draho jako garsonka na Čerňáku.
Související
Dalším znakem procesu „objevování“ mladých jsou osobnosti, které si podvodníci vybírají pro své reklamní bannery lákající na smyšlené příběhy o tom, že vám dotyčný prozradí, jak vydělávat 80 tisíc měsíčně z pohodlí domova.
Dřív se tady nejčastěji objevovali sportovci jako Jaromír Jágr, moderátoři jako Jakub Železný nebo politici – před volbami třeba Petr Pavel. (Tyhle podvody jsou nejčastěji prováděné zahraničními útočníky, kteří dotyčné ani neznají, jen prostě vyberou obličeje a jména lidí, kteří jsou podle dat o vyhledávání na internetu zrovna v kurzu). Dnes v těchto reklamách, které osobně považuji za nejstupidnější, vídám třeba Leoše Mareše nebo nejsledovanější české youtubery.
Gen Z vs Boomeři 1:1
O tom, že podvody na mladé fungují, svědčí to, že pořád „jedou“. Kdyby nefungovaly, podvodníci by se vrátili k seniorům, jenže falešné appky, weby a služby, které oslovují nejmladší uživatele internetu, „propagované“ influencery bez jejich vědomí, vznikají pořád nové a nové.
Jen už se o nich tolik nedočtete, protože v médiích buď tolik mladých ještě nepracuje, nebo se to nevyplatí psát, protože mladí – na rozdíl od starých – tradiční média stejně nečtou.
Co mají ale obě věkové skupiny společného je, že náchylní k tomu, aby je na internetu někdo podvedl, jsou v průměru všichni úplně stejně.
