Článek
U článku Veroniky Zoubkové mě zaujaly rozporuplné pohledy čtenářů na přijímání dětí do mateřských školek. Z ankety vyplývá, že se valná většina čtenářů přiklání k přednostnímu přijímání dětí zaměstnaných matek. V diskusi se však zas názory dost tříští.
Patřím k zaměstnaným matkám, navíc bez možnosti hlídání dítěte ze strany prarodičů či jiných příbuzných. Respektuji však maminky na rodičovské, které mají zájem své starší dítě umístit do školky. V podstatě s autorkou zmiňovaného článku souzním a zavedený systém přijímání dětí do předškolních zařízení podle bydliště a věku bych neměnila. Školka přeci není o zaměstnaných nebo nezaměstnaných rodičích, či o sourozencích, ale o samotných dětech předškolního věku, jejich individualitě a potřebách.
Navíc vlastní zkušenost, z doby přijímání mé mladší dcery do školky, mi velí, že ať už budou pravidla jakákoliv, cestičky k jejich obcházení si někteří vždycky najdou. Nepříjemná zkušenost mi napovídá něco málo o podivných praktikách obcházení nastavených pravidel samotnou ředitelkou školky. Tedy ani pravidla nezaručují, že budou děti spravedlivě přijaty.
Značný problém tkví především v nedostatku předškolních zařízení v některých městech, městských částech a obcích. Ani tuto situaci však úprava pravidel pro přijímání dětí nezmění. Dětí přibývá, ale školek a škol bohužel ne.
Proč děti matek na rodičovské přijímat?
Na první místo bych zařadila zájmy dětí, jejich socializaci, navazování vztahů s vrstevníky, komunikaci, získávání nových zkušeností a vědomostí. I když rodiče své dítko opečovávají a dopřávají mu maximum, nemohou zastat vliv kolektivu nebo roli nové osoby – učitele.
Život sám přináší příklady
Kamarádka s ročním chlapečkem řešila školku pro své dvě dcery (dvojčata) a pokud by se našel někdo, kdo by jim snad přijetí do školky nepřál, protože je přeci maminka na rodičovské, brzy by se chytil za nos. Kamarádka přišla tragicky o manžela a tátu svých dětí. Trápení společně překonávali jen díky obyčejnému začlenění do běžného života, mezi blízké, přátele, ale hlavně také do širší společnosti.
Extrovertnímu chlapci mé další kamarádky vyloženě školka scházela. Působení rodičů nebo mladšího sourozence, množství kroužků, aktivit ani pobytu mezi dětmi venku nebylo dostatečným vyžitím. Tříleťáka uspokojil teprve kolektiv ve školce, svého temperamentu využívá jako kolektivní bavič, třídní oblíbenec a lidový vypravěč.
Všeho s rozumem
Každý správný rodič má snahy svému dítěti zajistit to nejlepší. Tak proč by maminky na rodičovské nemohli svým dětem předškolního věku dopřát to, co cítí či vědí, že je pro jejich děti správné? Avšak, ať už jde o dítě matky na rodičovské nebo matky zaměstnané, nutno podotknout, že všeho s rozumem a stále s přednostním ohledem na dítě.
Mezi rodiči se najdou i tací, kteří se své dítko snaží do předškolního zařízení začlenit předčasně bez ohledu na jeho potřeby, citové strádání nebo dostatečnou vyzrálost. Pokud například matka trhá od prsu své dvouleté batole, předává ho s plínkou, dudlíkem, nesrozumitelnou mluvou a lítostivě plačící vychovatelkám předškolního zařízení, není to dle mého názoru v pořádku. Raději přijmout lepší řešení či východisko z nepříznivé situace, oželet peníze nebo zaplatit zkušenou a spolehlivou chůvu v domácím prostředí, nebo nejlépe tu pro dítě být, zůstat s ním, dopřát mu své blízkosti, maximální rodičovské péče a lásky.
V žádném případě nemohou předškolní, ani jiná zařízení suplovat rodiče, jejichž role je v životě dítěte nenahraditelná. Pokud tedy dítě není pro umístění v předškolním zařízení připravené, ať už fyzicky nebo psychicky, nechme si je ještě o rok nebo dva déle doma. A nejen vy maminky, které jste na mateřské s mladším potomkem, ale i vy, maminky, které spěcháte do zaměstnání.
Vždyť nám ty naše děti tak rychle odrostou, začnou se osamostatňovat a nebudou nás zdaleka tolik potřebovat. Brzy se nám zasteskne … po těch roztomilých, mazlivých drobečcích s pokakanou plínkou nebo po zvídavých a upovídaných předškolních chytrolínech s nudlí u nosu nebo po přidrzlých, a přitom rozumných školácích s bandou zájmů a kámošů či po odmlouvačných polodospělácích s vlastním a pevným názorem.
