Článek
Těhotenství je výjimečným obdobím v životě ženy, které je plné radosti, očekávání a obrovské touhy zajistit co nejlepší zdraví pro vyvíjející se miminko. S touto touhou však často přichází záplava rad, varování a omezení týkajících se toho, co by těhotné ženy měly nebo neměly jíst. Přestože jsou některá stravovací doporučení pro zdravé těhotenství nezbytná (viz předchozí článek), je zásadní vyvrátit nesmyslná potravinová doporučení, která pronikla do všeobecného povědomí. V tomto článku si kladu za cíl osvětlit tato omezení a poskytnout informace založené na důkazech, které nastávajícím matkám pomohou při rozhodování o jejich stravě na základě pravdivých informací.
Shrnutí: Bylinky a koření jsou při běžném použití v kuchyni nebo přípravy čaje bezpečné. Kombucha obsahuje alkohol, kofein a hlavně různé mikroorganismy, proto je lepší vybrat pasterizovanou variantu v obchodě. Játra jsou bohatá na vitamin A, jehož nadměrný příjem může být toxický. Obecně, rizika potravin ze „zakázaných“ seznamů jde minimalizovat, pokud jsou konzumovány s rozumem, ze spolehlivého zdroje a dobře připravené.
Koření a bylinky
Těhotným ženám se někdy doporučuje přehnaná opatrnost při konzumaci různých bylin a koření. Mezi ty označené jako nebezpečné patří třeba máta, heřmánek, fenykl, šalvěj, rozmarýn, tymián, oregano, bazalka. Jejich silice můžou být toxické nebo působit na děložní svalstvo, ale až v opravdu vysokých koncentracích, kterých občasným popíjením čaje nebo použitím v kuchyni určitě nedocílíte. Riziko by bylo při pozření koncentrátů či některých esenciálních olejů. Není od věci si uvědomit, že jen proto, že je něco „přírodní“, neznamená to vždy bezpečné v jakémkoli množství. Bylinkové čaje louhujte jen po dobu uvedenou na obalu. Pokud se někde píše „není vhodné pro těhotné“, věřte tomu. Pokud si nejste jistá ohledně konkrétní byliny nebo koření, nejlepší je poradit se se svým lékařem.
Nejvíce prozkoumaný je v těhotenství zázvor. Používá se na zmírnění těhotenských nevolností a i podle kvalitních studií s nimi opravdu pomáhá. V přiměřeném množství je i bezpečný.
Kombucha, fresh džusy a šťávy
Kombucha (kombuča) je fermentovaný čajový nápoj, který si získal oblibu pro své potenciální zdravotní účinky. Obvykle se vyrábí kvašením oslazeného čaje symbiotickou kulturou bakterií a kvasinek (SCOBY). Ačkoli je kombucha obecně považována za bezpečnou, během těhotenství se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti .
Hlavní obavou u ní je obsah alkoholu a kofeinu. Během fermentace vzniká malé množství alkoholu, obvykle v rozmezí 0,5 % až 3 %, u domácí přípravy se ale může hodně lišit. Obsah kofeinu v kombuche je nižší než v šálku kávy, obecně je ale vhodné dávat si během těhotenství pozor na celkový příjem kofeinu (neměl by přesáhnout 200 miligramů denně).
Reálné riziko tedy představují jen žijící bakterie a případné kontaminanty, které jsou součástí hlavně domácí kombuchy. Můžete ale sáhnout po některé z pasterizovaných variant v obchodech a ještě si na etiketě ověřit množství kofeinu a alkoholu. Pak budou rizika zcela minimální.
Stejně tak je tomu u šťáv a džusů - ty čerstvé by měly být připravené ze „spolehlivého“ zdroje, dobře omytého ovoce, které bylo skladováno podle správných hygienických principů. Ty zakoupené balené a ošetřené jsou ale prakticky bez rizik.
Vnitřnosti, vitamin A
Maso a vnitřnosti obzvlášť jsou skvělým zdrojem železa i řady vitamínů. Obecně není důvod se jim zcela vyhýbat. Jediné, kde je třeba trochu opatrnosti, je při konzumaci jater - a u té je také v poslední době trochu kontroverze. Některé influencerky na sociálních sítích doporučují drahé suplementy s lyofilizovanými játry těhotným, při jejichž užívání dochází k překročení doporučené denní dávky vitaminu A v těhotenství. Je opravdu tak nebezpečný?
Na toxicitu vitaminu A neexistuje jedna nebo dvě studie (jak by se mohlo z některých profilů na instagramu zdát), ale desítky, je to tedy trochu složitější. Zkusím vás ale problematikou provést.
Jedna starší studie (1994) uzavírá, že hladina určitého metabolitu vitaminu A se po konzumaci jater nezvedá, zatímco po umělém suplementu ano. Mohlo by se zdát, že tím je vše vyřešeno - umělý vitamin A je nebezpečný, játra jezte dle libosti. Už ta samá studie ale také uvádí, že hladiny jiných metabolitů i po játrech vzrostly. Novější studie na testech hladin z krve ukazují, že po játrech dokonce rostou více než po suplementech. Bohužel, opravdu jsou v nadměrném množství pro vývoj plodu nebezpečné. Nejde o nějakou nepodloženou hypotézu.
Na druhou stranu, v rozvojových zemích vede nedostatek vitaminu A také k velkým problémům v těhotenství. Řešení je proto snadné - dodržovat daná doporučení a v prvním trimestru obzvlášť. Doporučená denní dávka (DDD) v těhotenství je stanovena na 700 µg (což je možná moc přísné, maximální je ale 3000 µg). Určitě nejde o to se mu začít zcela vyhýbat, jak už jsem uvedla, vitamin A je pro vývoj plodu důležitý. Proto nemusíte vyřazovat třeba batáty či mrkev. Jen je dobré si uvědomit, že suplementy se sušenými játry spíše nepotřebujete a ta klasická si můžete dát cca 1× týdně, v prvním trimestru spíše méně. V rozvinutých zemích vám totiž s pestrým jídelníčkem nedostatek opravdu nehrozí:
Vytvořeno podle: Vitamin A and Carotenoids, Fact Sheet for Health Professionals a doporučení EFSA
Závěr
Takže si zásady stravování v těhotenství shrneme - u kterých potravin je opatrnost je opravdu na místě: u syrového masa všech druhů, měkkých plísňových sýrů (hlavně nepasterizovaných), tepelně neupravených uzenin včetně uzených ryb a neomyté zeleniny. To vše je mezi zákazy kvůli možné přítomnosti listerie nebo toxoplasmy, které jsou pro plod skutečně nebezpečné. Syrová vejce, majonézy a skoro cokoli z pultového a stánkového prodeje pak může způsobit nepřijme zažívací obtíže, pro miminko jsou ale rizika nízká.
U velkých ryb je třeba konzumaci omezit a naopak sáhnout po těch menších, bohatých na omega-3 (třeba sardinky). Játra také konzumujte opatrně, sáhněte třeba po kuřecích srdcích s jemnější chutí. Když přijde na různé doplňky stravy, věřte odborníkům a oficiálním doporučením výrobce. A stejně tak se nenechte vyděsit vitaminem A v mrkvi nebo tymiánem v omáčce na těstoviny.
Když se o něčem řekne, že to těhotné „nesmí“, je dobré se ptát proč. Pokud to je kvůli toxoplasmóze, listerii nebo toxickým účinkům (jako má třeba zmíněná rtuť či vitamin A), je sice riziko obecně nízké, zato závažné. Pokud je to z jakéhokoli jiného důvodu, je ještě menší. Objektivně větší nebezpečí pak představuje třeba jízda autem.
I když je zásadní dodržovat pokyny založené na důkazech a přijímat nezbytná opatření, stejně důležité je rozlišovat mezi rozumnými omezeními a nepřiměřenými obavami.
Jak jsem to měla já? Já byla v těhotenství celkem úzkostná. Věděla jsem, že bych musela mít fakt smůlu, aby jedno sushi nebo uzený losos způsobily něco vážného, ale stejně tak jsem věděla, že bych si to neodpustila. Koření, čajů a mrkví jsem se nebála, ale jednou jsem na Madeiře brečela z toho, že mohly být čerstvé bylinky v mém jídle špatně umyté (všude tam běhaly kočky). Z těch potravin s reálnými riziky bylo mým největším vybočením ze seznamu vajíčko naměkko. Vy ale nejste já a pokud s tím budete komfortní, můžete se rozhodnout nějaké malé riziko přimout.
