Hlavní obsah
Rodina a děti

Přehnaně ochranářská výchova: když rodiče láskou spíš ubližují

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: by Freepik

Podobně jako helikoptérová výchova není ani ta přehnaně projektivní ideálním modelem. Významně totiž souvisí se sociální úzkostí u dospívajících a dospělých.

Článek

Rodičovství hraje zásadní roli při utváření emoční a psychické pohody dětí, zejména v období dospívání - kritickém období pro rozvoj sociálních a emočních dovedností. Přílišná míra ochrany, známá jako nadměrně ochranářské rodičovství, je však spojena s různými negativními důsledky pro dospívající. Tento článek zkoumá nežádoucí dopady spojené s nadměrnou ochranou rodičů.

Sociální úzkost: jeden z důsledků

Jak vyplývá ze švýcarské studie, která vyšla v květnu letošního roku, i mnoha předchozích, existuje významná souvislost mezi příliš ochranářským rodičovstvím a výskytem sociální úzkosti a sociální fobie u dospívajících. Tato souvislost je zvýrazněna, pokud lze výchovný styl rodičů charakterizovat kromě vyšší míry kontroly a ochranářství i nízkou mírou vřelosti a laskavosti.

Sociální úzkost je charakterizovaná intenzivním strachem ze sociálních situací a obavami z odmítnutí, kritiky nebo ztrapnění. Je rozšířeným problémem, který postihuje značné procento dospívajících.

Škodlivost příliš ochranářského rodičovství

  1. Zvýšené riziko problémů s duševním zdravím: Příliš ochranářské rodičovství je spojeno s řadou psychosociálních obtíží, včetně deprese, pokusů o sebevraždu a zneužívání návykových látek. Dusivé prostředí vytvořené příliš ochranářským chováním může přispívat k rozvoji emočních a psychických problémů u dospívajících.
  2. Dopad na studijní výsledky: Výzkumy naznačují, že příliš ochranářské rodičovství může mít negativní vliv i na studijní výsledky, což vede k horšímu prospěchu, u starších i k předčasnému ukončení školní docházky. Nadměrné zásahy při řešení problémů za děti nebo přímo rozhodování místo nich mohou bránit rozvoji klíčových dovedností. To se promítne mimo jiné i ve škole.
  3. Narušená emoční regulace: Již zmíněná studie z letošního roku je unikátní v tom, že se podívala i na to, co konkrétně tyto negativní dopady zprostředkovává. Existuje nějaká dovednost, kterou se děti přílišně ochranářských rodičů nemají možnost dobře naučit, a jejíž absence je pak předurčuje k problémům v psychosociální oblasti? Ukázalo se, že ano. Touto dovedností je schopnost emoční regulace (ER). Když tato schopnost chybí, má jedinec potíže s pochopením a přijetím svých emocí, s kontrolou impulzivního chování a prací s negativními emocemi. Buď jej emoce naprosto pohlcují nebo se jim snaží vyhýbat. Obě tyto strategie jsou spojené s negativními dopady, včetně sociální úzkosti.
  4. Dopad na vrstevnické a romantické vztahy: Dřívější výzkumy také ukázaly, že sociálně úzkostní adolescenti mají méně přátel, horší kvalitu vrstevnických a milostných vztahů a častěji se stávají oběťmi šikany. Příliš ochranářská výchova může přispívat k sociálním potížím tím, že omezuje vystavení dospívajících sociálním situacím a brání rozvoji potřebných sociálních dovedností.
  5. Dlouhodobé důsledky: Je zjevné, že příliš ochranářská výchova může mít trvalé následky až do dospělosti. Proto je důležité pochopit tuto dynamiku a vliv rodičovského přístupu co nejdříve, protože k nástupu symptomů sociální úzkosti obvykle dochází v dospívání.
Foto: by Freepik

Praktické tipy pro rodiče a pedagogy

Naštěstí z dat vyplývá i to, co můžeme jako rodiče dělat. Jaký zaujmout postoj k výchově už těch nejmenších, abychom v nich podporovali samostatnost a důvěru ve vlastní schopnosti.

1. Nechte děti občas prožít negativní emoce

Vašim cílem by nemělo být dítě před negativními prožitky vždy chránit. Spíše byste jim měli ukazovat cestu, jak negativními emocemi bezpečně projít. Podpořte je v tom, že nepochybujete, že své emoce zvládnou.

2. Podpora samostatnosti a nezávislosti

Jak děti rostou, potřebují získávat více nezávislosti. Proto za ně nikdy nedělejte úkoly, které jsou již schopny splnit samy. Také se snažte už u malinkých dětí (přiměřeně k věku) nacházet příležitosti k rozhodování o sobě samém. Klidně dejte batoleti vybrat ze dvou možností: jaké si chce vzít tričko, co chce na svačinu nebo na jaké hřiště se chce dnes podívat. I tím můžete přispět k jeho zdravějšímu emočnímu vývoji.

3. Podpora emoční regulace

Mluvte s malými dětmi o emocích a pojmenujte je, když se naskytne příležitost (upozorněte na ně v knížce, u společného koukání na pohádku nebo v reálném životě). Pomůžete dítěti porozumět tomu, co cítí. Snažte se také všechny emoce stejnou měrou přijímat. Porozumět svým emocím je prvním krokem k tomu, aby se dítě naučilo tyto emoce regulovat. Jak dítě stárne (přibližně školní věk), naučte se stát více v pozadí a nechat ho, aby zkusilo své emoce regulovat samo. Můžete ho podporovat, poskytnout nápady, jak si s těžkou situací poradit, už byste ale neměli tolik regulovat rozrušené dítě za něj.

4. Odborníci

Pedagogové a odborníci na duševní zdraví mohou hrát roli při podpoře zdravých strategií emoční egulace u starších dětí. Poskytování intervencí nebo návodných strategií, které učí efektivním dovednostem emoční regulace, může dospívajícím umožnit orientaci v sociálních výzvách.

5. Ukazujte

Mluvte o tom, co ve vypjatých situacích cítíte a ukazujte, jaké strategie používáte. (Teď jsem hodně naštvaná, budu nejdřív počítat do 10 a pak zhluboka dýchat. Můžeš to zkusit se mnou). Dávejte také dětem příklady, jak řešit běžné konflikty (na hřišti, v herně, ve školce) a jak druhým komunikovat své emoce.

Závěr

Jak už zaznělo v mých předchozích článcích (např. tento o helikoptérové výchově), je těžké najít balanc mezi vřelou a laskavou výchovou s dostatečnou mírou odpovídání na potřeby dětí (která má dopady prokazatelně pozitivní) a mezi přehnanou výchovou. Dnes jsme se podívali na jeden z aspektů helikoptérového rodičovství, nadměrné ochranářství, a jeho konkrétní dopady. Rovněž představuje pro zdravý vývoj dospívajících poměrně značné riziko.

Je známo, že přispívá ke vzniku a prohlubování sociální úzkosti a různých psychosociálních obtíží. Porozumění těmto vztahům a dopadům nám jako rodičům může pomoci se nad svým přístupem zamyslet. Můžeme pak zavést strategie na podporu autonomie a schopností emoční regulace, což má zásadní význam pro podporu zdravého vývoje dětí.

Řešením negativních dopadů nadměrné protektivity mohou rodiče, pedagogové a odborníci na duševní zdraví společně přispět k vytvoření příznivého prostředí, které podporuje emocionální růst a pohodu dětí a dospívajících.

Děkuji za přečtení. Pokud vás zajímají další vědou podložené tipy z oblasti těhotenství, porodu a rodičovství, můžete se podívat na mé další články tady nebo začít odebírat newsletter PoroPravdy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz