Hlavní obsah
Rodina a děti

Dnešní „přehnaní“ rodiče: helikoptérová výchova a co o ní říká věda

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: by Freepik

Když příliš rodičovské podpory dětem nakonec uškodí. Jak ale najít správný balanc?

Článek

Intenzivní rodičovství je v dnešní době poměrně časté. Jde o styl výchovy, který se vyznačuje vysokou mírou angažovanosti, pozornosti a zdrojů věnovaných výchově dětí. Dnes bych se ale chtěla zaměřit na jeden výchovný styl, který jsem už v minulém článku zmínila - helikoptérové nebo také protektivní rodičovství. Jde o termín vyjadřující přílišnou angažovanost v životě dětí, často na úkor jejich nezávislosti a samostatnosti. Ačkoli vychází z dobrých úmyslů, výzkumy ukazují, že může mít na vývoj dítěte nejen pozitivní, ale i negativní účinky. Tento článek se zabývá právě konceptem helikoptérového rodičovství a jeho účinky na děti s využitím poznatků vědeckých studií. Cílem je pomoci rodičům najít rovnováhu mezi podporou dětí a budováním jejich autonomie.

Co je to helikoptérové / protektivní rodičovství

Jak jsem již několikrát uvedla, angažovanost rodičů ve výchově dětí je spojena s mnoha pozitivy. Bohužel tady ale platí, že čeho je moc, toho je příliš. Přehnaně protektivní rodičovství je podskupinou intenzivního rodičovství. Vyznačuje se tím, že jsou rodiče nadměrně investovaní v životě svých dětí, často až do té míry, že je řídí a kontrolují. Týká se pochopitelně starších dětí v alespoň školním věku. Zatímco u batolat a předškoláků je větší investice rodičů na místě, s věkem by měli začít dítě podporovat v postupně větší a větší samostatnosti.

Koncept helikoptérového rodičovství je překvapivě poměrně dobře prozkoumán a definován ve výzkumech. Jedna studie ho popisuje takto:

přespříliš angažovaní a ochranitelští rodiče, kteří neustále komunikují se svými dětmi, zasahují do jejich záležitostí, rozhodují za ně, osobně jsou investovaní do cílů svých dětí a odstraňují překážky, na které děti narážejí.
(Odeweller et al., 2014)

Podle té samé studie lze najít i specifické rysy, díky kterým můžete poznat, zda helikoptérovým rodičem skutečně jste:

  • rozhodujte za své dítě a odrazujte ho od rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte
  • pravidelně za dítě vykonáváte každodenní úkony, které už je ale schopno zvládnout (například oblékání, jídlo, školní povinnosti)
  • nadměrně dítěti plánujete mimoškolní aktivity a pečlivě pak sledujete jeho kroky
  • investujete do školních úkolů více času a energie než ono samo
  • chcete dítě chránit před zklamáním, neúspěchem nebo jakoukoli situací, kterou považujete za potenciálně škodlivou
  • máte silnou reakci na to, když dítě zažije cokoli negativního
  • nepodporujete ho v tom, aby vystoupilo ze své komfortní zóny

Pozitivní aspekty helikoptérového rodičovství

I když si tenhle intenzivní, protektivní styl rodičovství vysloužil svou kritiku, je důležité si uvědomit, že může mít i pozitivní aspekty. Výzkumy ukazují, že angažovanost rodičů má na děti pozitivní vliv, podporuje blízké vztahy mezi rodiči a dětmi, zvyšuje jejich sebevědomí a podporuje v nich silný pocit bezpečí. Děti rodičů, kteří se svým dětem věnují, mají lepší studijní výsledkyméně depresivních příznaků i problémů s chováním, lépe zvládají regulovat své emoce i fungovat v kolektivu. Reagování na potřeby dětí je spojeno i s lepšími exekutivními funkcemi i rozvojem jazyka. Helikoptéroví rodiče tedy přinášejí dětem následující výhody:

  1. Emocionální podpora: Jsou často dětem k dispozici, pečují o ně a jejich emoce
  2. Školní výsledky: Určitá míra angažovanosti ve studijním životě dítěte může vést k lepším vzdělávacím výsledkům, protože rodiče poskytují vedení.
  3. Bezpečnost: Helikoptéroví protektivní rodiče mohou snížit riziko, že se jejich dítě zapojí do rizikového chování nebo se dostane do nebezpečných situací.

Negativní dopady helikoptérového rodičovství

Na druhé straně, čeho je moc, toho je příliš. I když je angažovanost rodičů spojena s pozitivy, jakmile přeroste v kontrolu a přehnané ochranářství, může to v úplně stejných oblastech naopak uškodit:

  1. Snížený výkon a nedostatečná důvěra ve vlastní schopnosti: Pokud rodiče neustále zasahují, mohou si děti vypěstovat nedostatek sebedůvěry a seberegulace. To vede k problémům se samostatnou prací např. ve škole.
  2. Horší fungování v kolektivu a snížená schopnost emoční regulace: I když obecně je dobře, když malým dětem rodiče s emoční regulaci pomáhají, příliš kontroly je na škodu.
  3. Nežádoucí strategie a motivace v akademické sféře: V téhle studii byla u vysokoškolských studentů helikoptérová výchova matky spojena s vnější motivací k učení (místo vnitřní), vyhýbavými strategiemi při učení, pocity, že si student něco tzv. zaslouží bez snahy
  4. Méně prožívaného štěstí: Nerespektování potřeby autonomie u dětí může být do budoucna spojeno s depresemi a celkovou nespokojeností se životem
  5. Nedostatečně rozvinuté schopnosti řešit problémy: Děti mohou mít do budoucna problémy s kritickým myšlením a řešením problémů, pokud za ně rodiče neustále jejich problémy řešily.
  6. Větší závislost na druhých: Helikoptérová výchova může bránit rozvoji důležitých životních dovedností, jako je odpovědnost, odolnost a samostatnost.

Jak najít rovnováhu?

Klíč k efektivní výchově spočívá v nalezení rovnováhy mezi zapojením rodiče, pomocí, kterou dítě potřebuje a podporou samostatnosti dítěte. Výchova podporující samostatnost zahrnuje poskytování pomoci jen „tak akorát“, povzbuzování dítěte, poskytování možnosti volby. Rodičovství podporující autonomii je spojováno s lepší pohodou, sociálními dovednostmi a vnitřní motivací.

Jak ale najít správný balanc? Tato studie se vysloveně zabývala rodičovskými strategiemi kontroly. Výzkumníci měřili čas, který rodiče věnovali usměrňování chování dětí místo aby nechali dítě vést. To jim pomohlo určit hranice „přílišné angažovanosti“. Děti, jejichž rodiče měli tendence dávat více pokynů, opravovat dítě, navrhovat změny, klást otázky apod. (přestože dítě už to samo dělalo, jen po svém), vykazovaly větší potíže s regulací emocí a chováním. Také měly více problémů zvládat situace, kdy bylo třeba ovládnout své impulzy.

Zároveň nás k reakci často nutí společnost. Nechat dítě, aby se třeba s nějakým úkolem trochu „trápilo“, vypadá možná zvláštně. V obchodě, MHD i na hřišti si za to můžete vysloužit pár pohledů. Přesto je to ale podle dostupných dat to nejlepší, co pro něj můžete udělat. Vaším cílem by mělo být reagovat na potřeby dítěte (a když bude potřebovat pomoci, dá vám to najevo), ale neřídit ho. Věnovat mu pozornost, naslouchat, všímat si pokroků a úspěchů. Ale nezasahovat, dokud to není třeba.

Závěr

Helikoptérové rodičovství, ačkoli motivováno dobrými úmysly, může mít na vývoj dětí jak pozitivní, tak negativní dopady. Nalezení rovnováhy mezi angažovaností a podporou nezávislosti je pro optimální vývoj dětí však zásadní. Pochopením důsledků přehnaně protektivní výchovy a zavedením strategií na podporu samostatnosti mohou rodiče pomoci svým dětem vyrůst ve schopné a samostatné jedince.

Tipy na závěr:

  1. Podporujte u dítěte nezávislost: Postupně přenechávejte dětem více odpovědnosti a samostatnosti, jak rostou, a umožněte jim činit rozhodnutí přiměřená jejich věku. Kolem 5 let je podle autorů zmíněné studie ideální čas na to, aby se rodiče trochu „stáhli“.
  2. Komunikace: Udržujte s dítětem otevřenou komunikaci, ujišťujte ho, že si vždy může říct o pomoc a zajistěte, aby se s vámi cítilo dobře a bezpečně.
  3. Mějte realistická očekávání: Uvědomte si, že děti budou dělat chyby, protože jsou pro jejich růst a vývoj nezbytné.
  4. Buďte citliví, ale nezasahujte: Nabídněte dítěti vedení a podporu, když o to požádá, a umožněte mu, aby se nejprve pokusilo vyřešit problémy samo.
  5. Nevšímejte si ostatních: Řiďte se hlavně tím, co je nejlepší pro vás a vaše dítě. Co si o tom myslí blízké i vzdálené okolí už by mělo být vedlejší.

Zdroje článku:

Day RD, Padilla-Walker LM. Mother and father connectedness and involvement during early adolescence. J Fam Psychol. 2009 Dec;23(6):900-904. doi: 10.1037/a0016438. PMID: 20001149. PubMed

Van Voorhis, F.L., Maier, M., Epstein, J.L., and Lloyd, C.M. The Impact of Family Involvement on the Education of Children Ages 3 to 8 (October 2013) New York City: MDRC zdroj

Wenk, D., Hardesty, C. L., Morgan, C. S., & Blair, S. L. (1994). The influence of parental involvement on the well-being of sons and daughters. Journal of Marriage and the Family, 56(1), 228–234. zdroj

Kelly G. Odenweller, Melanie Booth-Butterfield & Keith Weber (2014) Investigating Helicopter Parenting, Family Environments, and Relational Outcomes for Millennials, Communication Studies, 65:4, 407-425. zdroj

Schiffrin, H.H., Liss, M. The Effects of Helicopter Parenting on Academic Motivation. J Child Fam Stud 26, 1472–1480 (2017). zdroj

Schiffrin, H.H., Liss, M., Miles-McLean, H. et al. Helping or Hovering? The Effects of Helicopter Parenting on College Students’ Well-Being. J Child Fam Stud 23, 548–557 (2014). zdroj

Perry NB, Dollar JM, Calkins SD, Keane SP, Shanahan L. Childhood self-regulation as a mechanism through which early overcontrolling parenting is associated with adjustment in preadolescence. Dev Psychol. 2018 Aug;54(8):1542-1554. doi: 10.1037/dev0000536. Epub 2018 Jun 18. PMID: 29911876; PMCID: PMC6062452. PubMed

Obradović, J., Sulik, M. J., & Shaffer, A. (2021). Learning to let go: Parental over-engagement predicts poorer self-regulation in kindergartners. Journal of Family Psychology, 35(8), 1160–1170. zdroj

Merz, E.C., Landry, S.H., Montroy, J.J. and Williams, J.M. (2017), Bidirectional Associations Between Parental Responsiveness and Executive Function During Early Childhood. Soc. Dev., 26: 591-609. zdroj

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz