Článek
Spánek je klíčový fyziologický proces, který hraje významnou roli při udržování celkového zdraví a psychické pohody. I když se potřeba spánku může u jednotlivých osob lišit, několik studií naznačuje, že existují rozdíly mezi pohlavími - ať už v různých požadavcích na délku a kvalitu spánku, tak ve zdravotních dopadech při nedostatku spánku.
Pochopení těchto rozdílů může osvětlit potenciální rozdíly v oblasti spánkového zdraví a nasměrovat intervence ke zlepšení kvality a kvantity spánku.
Jednou větou: Nevíme, jestli ženy potřebují spát více, ale data ukazují, že spí déle, jejich spánek je trhanější a jeho nedostatky jim přinášejí více zdravotních negativ než mužům.
Potřeba spánku
Výzkumy konzistentně říkají, že ženy opravdu spí více než muži (pokud mají tu možnost). Studie z USA provedená na velkém vzorku (72 922 respondentů) našla, že ženy spaly průměrně o 11 minut déle, muži však zas trávili průměrně 35 minut volnočasovými aktivitami.
Kdo má ale častěji problémy se spánkem?
Nespavost, která je charakterizována obtížemi s usínáním nebo udržením spánku, se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Kromě hormonálních výkyvů mohou spánek žen výrazněji ovlivňovat psychosociální faktory, jako je stres související s péčí o rodinu nebo fakt, že svou potřebu spánku ve světle potřeb rodiny upozadňují.
Jiný spánkový problém, obstrukční spánková apnoe (OSA) se ale zas častěji vyskytuje u mužů než u žen. OSA je charakterizována částečným nebo úplným zastavením dýchání během spánku v důsledku ucpání dýchacích cest. K vyššímu výskytu u mužů přispívají hormonální faktory, rozdíly v rozložení tělesného tuku a anatomii horních cest dýchacích.
Důsledky nedostatku spánku
Jak muži, tak ženy mohou v důsledku spánkové nedostatečnosti pociťovat nepříznivé zdravotní účinky, včetně zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění, obezity a metabolických poruch jako je cukrovka 2. typu. Výzkum však naznačuje, že ženy k nim mohou být ve srovnání s muži náchylnější. V případě nedostečného spánku (kvalitou či kvantitou) se u nich tato rizika zvyšují více.
Nedostatečný spánek je u obou pohlaví spojen se zvýšeným rizikem duševních poruch, včetně deprese a úzkostných poruch. Studie však opět naznačují, že ženy mohou být v důsledku poruch spánku náchylnější k rozvoji poruch nálady, vzteku, depresím.
Závěr
Ženy tedy spí více, ale méně kvalitně a spíše trhaně, hlavně pokud mají malé děti. Jestli ale opravdu mají nějakou biologicky danou větší potřebu spánku je těžké určit. Existují studie naznačující, že nadledviny mužů a žen se možná liší a různě pak reagují na stres (kterým nedostatečný spánek určitě je). Je však v téhle otázce třeba další výzkum, abychom z toho mohli cokoli vyvozovat.
Máme nicméně důkazy pro to, že jsou ženy nedostatkem kvalitního spánku více zdravotně ovlivněny. Konkrétně až 2× častěji uvádějí problémy se spánkem, spíše kvůli tomu vnímají stres a také jim to více zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Je nutné si také uvědomit, že v rámci pohlaví samozřejmě existují individuální rozdíly a potřeba spánku může být ovlivněna různými faktory, jako je věk, životní styl nebo zdravotní stav. Pokud ale nesete noční vstávání (nejen kvůli dětem) špatně, nejste v tom sama.
Zdroje
Gao X, Yamazaki Y, Tezuka Y, Omata K, Ono Y, Morimoto R, Nakamura Y, Satoh F, Sasano H. Gender differences in human adrenal cortex and its disorders. Mol Cell Endocrinol. 2021 Apr 15;526:111177. doi: 10.1016/j.mce.2021.111177. Epub 2021 Feb 11. PMID: 33582213. PubMed
Guilleminault, C., et al.. Gender differences in obstructive sleep apnea and treatment implications. Sleep Medicine Reviews, 2005. 9(5), 373-386. PubMed
Venn Susan, Arber Sara, Meadows Robert, Hislop Jenny. „The Fourth Shift: Exploring the Gendered Nature of Sleep Disruption among Couples with Children“ British Journal of Sociology. 2008;59:79–97. PubMed
Maume David J, Sebastian Rachel A, Bardo Anthony R. „Gender, Work-Family Responsibilities, and Sleep“ Gender and Society. 2010;24:746–768. Google Scholar
Burgard, S. A., & Ailshire, J. A. Gender and Time for Sleep among U.S. Adults. American sociological review, 2013. 78(1), 51–69. PubMed
Cappuccio FP, Stranges S, Kandala N-B, Miller MA, Taggart FM, Kumari M, Ferrie JE, Shipley MJ, Brunner EJ, Marmot MG. Gender-specific associations of short sleep duration with prevalent and incident hypertension. The Whitehall II Study. Hypertension, HYPERTENSIONAHA. 107.095471 2007 PubMed
Suarez EC. Self-reported symptoms of sleep disturbance and inflammation, coagulation, insulin resistance and psychosocial distress: evidence for gender disparity. Brain Behav Immun. 2008 Aug;22(6):960-8. doi: 10.1016/j.bbi.2008.01.011. Epub 2008 Mar 6. PMID: 18328671; PMCID: PMC3652592. PMC
Burgard SA, Ailshire JA. Gender and Time for Sleep among U.S. Adults. Am Sociol Rev. 2013 Feb;78(1):51-69. doi: 10.1177/0003122412472048. PMID: 25237206; PMCID: PMC4164903. PMC
Ford DE, Cooper-Patrick L. Sleep disturbances and mood disorders: an epidemiologic perspective. Depress Anxiety. 2001;14:3–6.PubMed
