Češi jako „mistři třídění“? A proč to není zas tak dobrá zpráva

Když vyhodíme nepotřebný plastový produkt nebo obal do žluté popelnice, cítíme ten malý osobní triumf za učiněný dobrý skutek. Ale co se s tím plastem stane poté? Zatímco třídění odpadu je skvělý první krok (a sama jsem už v 90. letech donutila své rodiče třídit), věřím, že existují jiné kroky, které jsou důležitější, než pouhé třídění odpadu. Je čas se podívat hlouběji a zjistit, zda skutečně činíme to nejlepší pro sebe a naši planetu.

Dle výročního shrnutí autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která zajišťuje provoz třídícího systému v České republice, každý obyvatel České republiky v roce 2022 vytřídil v průměru 78 kilogramů odpadů – tj. skoro stejně, jako kolik váží průměrný Čech!

Nejvíce mě osobně trápí plasty, a tak se zaměřím hlavně na ně. 85 procent plastových obalů dodaných na český trh bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití (čti: na podpal). Recyklováno, tedy použito v dalších výrobcích, bylo ale jen 46 procent. Problém, který vidím s těmito daty, je, že se soustředí jen na obaly! Dle této infografiky se 40 procent plastů v EU používá na obaly. Co ale zbylých 60 procent, kam se řadí všechen ostatní plast, Jak se s ním nakládá?

Většina financí v souvislosti s tříděním obalů jde v České republice na sběr tříděného odpadu. Máme skvělou dostupnost popelnic na tříděný odpad, ale běžnou populaci už tolik nezajímá, že se pak odpad z těchto popelnic nevyužívá a část ho i končí na skládkách a ve spalovnách stejně jako kdyby byl primárně vhozen do popelnice pro komunální odpad. Z dat EKO-KOMu je vidět, že většina nákladů (65,7 % v roce 2022) firmy jde na „zpětný odběr obalu a zajištění sběrné sítě“.

Správná cesta dle mého názoru? Od pošetilého třídění odpadu a recyklace k co největší redukci.

Recyklace plastu může mít různé výsledky: zatímco některé recyklované plasty mohou skončit v produktech, které se rychle stávají odpadem jako je tomu například u jednorázových plen, jiné mohou být převedeny na dlouhověké výrobky, jako jsou lavičky, které slouží mnoho let, než se stanou novým odpadem.

Polyetylentereftalát, známý spíše pod zkratkou PET, je výjimečný ve světě plastů. Získal díky svým vynikajícím bariérovým vlastnostem, průhlednosti a odolnosti a zároveň lehkostí velkou popularitu mezi obaly, které přicházejí do styku s potravinami, zejména pro nápojové lahve. (Zdroj: zde)

Přestože recyklace může být efektivním řešením, není vždy ekonomicky výhodná – např. kvůli vysoké ceně recyklovaného PET (označováno jako rPET) v porovnání s „novým“ PET. Kvůli technologickým a ekonomickým omezením je často rPET považován za nejpraktičtější z hlediska recyklace a následného použití jako obal v potravinářství. Hlavním důvodem který bývá uveden je fakt, že technologie recyklace PET je velmi pokročilá a umožňuje produkovat recyklovaný PET (rPET) s kvalitou odpovídající původnímu materiálu, což je zásadní pro jeho bezpečné použití v potravinářském průmyslu.

Recyklace PET a jeho následné použití představuje vlastní výzvy a komplikace, zvlášť jedná-li se o PET pro potravinářství, na který jsou kladeny specifické požadavky, co se týče čistoty. Stávající (v roce 2020, pozn. autora článku) třídící technologie používané v ČR nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita. Podle požadavků EU při sběru a zejména při třídění plastů pro styk s potravinami musí být zaveden systém kvality a  princip vysledovatelnosti. (Zdroj: zde)

Také jde o výzvy spojené s novou povinností - PET nápojové lahve bude nutné od roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 z 30 procent. V České republice je v tuto chvíli jen jedna společnost, která smí rPET potravinářskému využití vyrábět. Omezená lokální produkce může znamenat vyšší uhlíkovou stopu při nutnosti dovozu recyklovaného PETu z jiných zemí pro výrobu lahví.

Na rozdíl od skla se PET neroztavuje, ale rozemele se na vločky, které se přetaví na recyklovaný rPET v procesu mechanické recyklace se ztrátami okolo 15 %. Přidáváním tzv. panenského PET pak vzniká nová PET lahev. (Zdroj: web zalohujme, FAQ sekce recyklace petky/ plechovky). Čistě matematicky to dle mého rychlého výpočtu znamená, že po deseti cyklech recyklace zbyde z lahve, která vstoupila do recyklace v prvním cyklu, jen necelá jedna pětina, tj. 80 % se během procesu „ztratí“!

Recyklace však vytváří další mikroplasty, které mohou mít negativní vliv nejen na lidské zdraví. (Zdroj: The Guardian). To, kde všude byly mikroplasty nalezeny, mě nepřestává udivovat - přes oceány, dešťovou vodu, čerstvě napadaný sníh na odlehlých místech, hlubokomořské tvory, po lidskou krev, placentu, plíce…Téma vlivu mikroplastů na naše zdraví je ale zatím poměrně nové a výzkumy v této oblasti jsou složité vzhledem k množstvím faktorů, které zdraví ovlivňují. Pevně věřím, že bychom měli být před mikroplasty na pozoru!

Navíc je nutno zdůraznit, že ne všechny plasty lze recyklovat. Kromě toho je také vhodné uvést, že ne všechny plasty se v ČR skutečně recyklují. PET je v tomto směru spíše výjimka.

Namísto zvyšování míry recyklace nebo pyšnosti na to, kolik toho každý týden vytřídím, by se však mělo prioritně snižovat množství používaného balení a vytvořeného odpadu. Pak budeme mít méně obalů k třídění a více času na jiné aktivity.

Myslím si, že zde by měla být velká role státu a regulací a extrémní balení by ani neměla být dovolena. Dříve než se dočkáme ještě větší regulace shora, je důležité, aby si spotřebitelé byli vědomi tohoto problému. Aby volili produkty s menším množstvím obalů a podporovali firmy, které se snaží minimalizovat své obaly nebo například formy doručení, které obaly minimalizují (z mé zkušenosti například objednávky z Alzy přijdou výrazně méně zabalené do Alza boxu, než když jsou doručovány domu)

Uvádím jen několik příkladů nadbytečného balení, které jsou pro mě nejvíce „do očí bijící“ a setkávám se s nimi velmi často.

Mnoho hraček je baleno v plastových obalech, které často mnohonásobně převyšují velikost samotné hračky.

Dárkové sady hraček často obsahují mnoho malých hraček v samostatných obalech, navíc balených do dalšího většího obalu

Kupujeme různé léky, vitamíny a doplňky strany a ty jsou velmi často baleny ve velkých obalech, zatímco samotný obsah zabírá jen malou část prostoru ohraničeného obalem, tedy do daného obalu by se vešlo například i desetinásobné množství produktu. Některé produkty mají navíc vnější krabičku a při objednání z e-shopu přijdou v papírové krabici naplněné dalším plastem – bublinkovou nebo stretch fólií nebo, ještě hůře, přijdou v bublinkové obálce, která ani není recyklovatelná.

Individuálně balené porce (zaznamenala jsem takto balené sýry, sušenky a jiné sladkosti, zejména u zboží určeného pro Velikonoce a Halloween) jsou často baleny ještě do většího obalu, což vede k nadměrnému odpadu.

Když vidím ty obrovské průhledné krabičky s masem v supermarketu, říkám si, jestli si mám koupit balení masa nebo iluzi. Tři plátky masa ve vesmírném prostoru výrazně větším než nutná ochranná atmosféra - moderní umělecká instalace přímo ve vašem košíku!

Speciální kapitola, která by si zasloužila vlastní článek, je i zmenšování obsahu při zachování obalu. Někdy se mi dokonce zdá, že některé produkty absolvují tajnou dietu! Všimli jste si, jak balení zůstává stejné, ale obsah nějak záhadně ubývá – Haribo medvídci prý dělají fitness jógu a Milka čokolády šly na detox. Příště možná koupím balení vzduchu s nádechem čokolády!

Ovoce a zelenina, která má svou vlastní přirozenou ochranu (např. mandarinky, pomeranče) se někdy prodává v plastových síťkách. Extrémy, jako je například oloupaná mandarinka v plastové krabičce či různé nakrájené ovoce, asi ani není třeba zmiňovat.

Na paměťovou kartu velikosti poštovní známky obal velikosti poštovní schránky. Někdy je balení těchto maličkostí větší výzvou než samotné technické novinky! Některé menší elektronické přístroje a jejich součástky, bývají baleny v obrovských (nejen) plastových obalech, které vytvářejí zbytečný odpad.

Zažili jste někdy že jste dostali vánoční dárek a zdálo se vám, že jeho rozbalování nikdy neskončí? Vrstva za vrstvou, mašle, stuhy a krabice v krabici, což vede k většímu množství odpadu. Proč si někdy i v obchodech připadám, že už samotné balení stojí firmu víc než obsah?

Data ukazují, že až 60 % plastů nejsou obalové materiály. Otázka pro každého z nás tedy zní: Opravdu potřebujeme vše, co si koupíme, nebo bychom se měli zaměřit na uvážlivější a promyšlenější nákupy, abychom minimalizovali náš ekologický dopad?

V dnešní konzumní společnosti je snadné podlehnout pokušení koupit si nové věci, ať už jde o módní doplňky, elektroniku nebo bytové dekorace. Ale kolikrát se zamyslíme nad tím, zda danou věc opravdu potřebujeme? Mnohé z těchto předmětů končí v odpadu krátce po nákupu, což přispívá k celosvětové krizi s odpady.A to nemluvím jen o plastu, který je jen jednou částí problému.

Výrobky z podhoubí (mycelia) nabízejí alternativní řešení k plastovým obalům. Jsou plně biologicky rozložitelné a mohou být stejně odolné jako plast. Během posledního roku jsem zhlédla několik dokumentů a videí na toto téma a věřím, že toto je skvělá ukázka cesty, jakou bychom se mohli vydat.

Bioplasty bývají prezentované jako ekologická náhrada tradičního plastu, ale mohou v některých případech skončit stejně tragicky jako špatný vtip na rodinné oslavě. Ačkoli se mohou rozkládat rychleji, některé potřebují speciální podmínky, jinak končí stejně ‚nesmrtelné‘ jako jejich syntetické bratrance. Navíc způsobují problémy v kompostovacích zařízeních a přispívají k odlesňování. Takže bioplasty, hledáte skutečnou eko-výzvu?!

Dřevo jako obnovitelný a biologicky odbouratelný materiál získává na popularitě v ekologickém světě. Jeho výhody však mohou být stíněny neudržitelným původem, zejména když je dovozeno z e vzdálených zemí, jako z Číny. Těžba dřeva v zemích s nízkými ekologickými standardy může komplikovat jeho „zelené“ výhody. Při volbě dřevěných alternativ je proto klíčové znát jeho původ a ideálně vybírat produkty s logem FSC. FSC certifikace potvrzuje, že dřevo pochází z lesů spravovaných tak, aby splňovaly potřeby současné generace, aniž by ohrožovaly schopnost lesů splňovat potřeby budoucích generací.

Máme v rukou možnost udělat změnu hned a nečekat na rozhodnutí regulátorů a nové zákony. Ať už je to výběrem produktů, které mají méně obalů a jsou lokálního původu, správným tříděním odpadu, vracet kromě skleněných lahví i další nápojové obaly lahví do zpětného odběru PET lahví a plechovek do prodejen řetězců Kaufland a Lidl nebo jednoduchým ale efektivním snížením své spotřeby.

Autorský text, Zdroje dat uvedeny v textu

dne 29.10.2023 upravena sekce „Použití rPET - neekonomické a nelokální?“, aby neobsahovala chybné tvrzení