Hlavní obsah
Rodina a děti

„Chci velkou rodinu, ale vychovávat děti? To je jen na tobě,“ říká bez zábran

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Bessi / pixabay.com

Jak vyřešit osobní život, když péče o děti zůstává jen na bedrech matky a otec jen přispívá finančně? Co byste poradili mé kamarádce, která se cítí uvězněná mezi domácími povinnostmi a vlastními touhami?

Článek

V Praze, v srdci Evropy, kde historie splývá s moderním životem, žijí dvě kamarádky, obě matky dvou malých dětí, s šesticiferným měsíčním příjmem domácnosti, který je tak řadí do top 10 % českých domácností.

Tento příjem je však téměř výhradně generován jejich partnery. Samy kamarádky do rodinného rozpočtu už pár let přímo nepřispívají, což je situace, jež je poměrně běžná u českých domácností, kdy jeden z rodičů, typicky matka, zůstává doma s dětmi. Státní podpora v jejich případě představuje jen zanedbatelnou část rodinných příjmů, což zdůrazňuje, že finanční stabilita a pohoda rodiny je tvrdě závislá na pracovním nasazení a úspěchu jejich partnerů.

Realita je daleko tvrdší, než to vypadá zvenku

Na první pohled se jejich život jeví jako letní piknik v zeleném parku – bezstarostný, plný slunce a smíchu dětí, s vůní čerstvě posečené trávy v pozadí. Hypotéka nebo její refixace také ani jednu rodinu nestraší.

Jenže realita je o dost jiná a občas více připomíná epizodu z reality show, ve které jsou piknikové koše nahrazeny dětskými plínkami a nekonečným praním těch nehorázně zašpiněných svršků bez jakékoliv šance na odpočinek.

Před příchodem dětí mířily obě dámy na vrchol kariéry, s příjmem, který jim umožňoval užívat si single života plnými doušky. Dnes, o pár let později, se jejich finanční situace značně změnila a s tím i jejich životní úroveň. A jak si mi jedna z nich nedávno posteskla, cítí se, jako by se jejich život obrátil naruby a šlo to už jen z kopce.

Domácí výzvy

Moje kamarádka, která se ocitla v rodinném kolotoči o pár měsíců dříve než já, si sem tam stěžuje na svého partnera. Ten by si přál mít tři, čtyři děti (někdy i zmíní, že mu je jedno, s kolika ženami), ale domácí práce a hlavně jakákoliv péče o potomky jsou záležitostmi, kterým se velmi zdatně a vydatně vyhýbá. Ne, že by doma zanechával chaos nebi nepořádek, jako třeba ponožky po všech koutech, nebo že by byl náročný na polední a večerní menu. Jen se prostě celý den mé kamarádky točí kolem dětí, domácnosti, dětí a ještě jednou dětí, s minimální (až žádné) pomocí od otce.

Je to trochu jako sledovat sitcom, ve kterém žije jeden z rodičů ve světě, kde jsou děti spíše teoretickým pojmem. Kamarádky partner asi předpokládá, že když přispívá na rodinu finančně více než 90 % příjmu, je jeho role plně naplněna. Luxusní (nebo aspoň jakékoliv) dovolené u moře nebo extravagantní životní styl rozhodně nejsou součástí jejich každodenního života – například oblečení si skoro nekupují a auto mají z třetí ruky. Místo toho se ale teď kamarádka zamýšlí nad budoucností svého vztahu a své rodiny a vážně zvažuje, zda má smysl zůstávat s někým, kdo do rodinného života (neplést s rodinným rozpočtem!) přispívá minimálně a někdy spíš jen působí, že ho děti jen obtěžují.

Hledání světla na konci tunelu

Tak a co teď? Překousnout to a vydržet, než se situace zlepší, doufajíc v nějaký zázrak, který změní vše k lepšímu? Nebo raději zvolit cestu osamostatnění, i když to znamená, že mladší dítě půjde do placených jeslí? A přijmout tak výzvy spojené s jednotlivým rodičovstvím? Dát partnerovi ultimátum, jako poslední (zoufalý?) pokus o záchranu toho, co zbývá z jejich vztahu? Vyhledat partnerskou poradnu v naději, že odborník najde řešení, které jí uniká, nebo se odstěhovat k rodině a hledat u nich podporu a útočiště? Možná i zvážit, zda by účast na společných aktivitách mohla obnovit ztracené pouto (jestli tam vůbec kdy bylo) nebo alespoň zlepšit komunikaci? Každá z těchto možností nese svá pro a proti, a rozhodnutí nebude snadné. Ale jisté je, že stát na rozcestí a nic nedělat není řešením, které by mohlo situaci dlouhodobě vyřešit.

Hledání rovnováhy

Příběh mé kamarádky je tak trochu o hledání rovnováhy mezi tím, co je ideální a co reálné. Také o pochopení, že život s dětmi (a někdy i s partnery) je plný kompromisů a upozadění sebe sama. Ale i když se někdy zdá, že reality show „Rodinný kolotoč“ nabízí více otázek než odpovědí, je důležité si pamatovat, že každý díl končí poznáním. A možná, že právě v těchto výzvách a rozhodnutích se skrývá pravá krása rodinného života.

Co byste mé kamarádce poradili nebo doporučili vy?

Zdroj: Inspirováno příběhem mé kamarádky

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz