Riskantní sázka na novou sociální superdávku: Bude stát o 8 miliard korun chudší?

V poslední době čteme více a více o příspěvcích na bydlení a o dalších dávkách ze státního rozpočtu. Přijde mi, že to začalo hlavně v době energetické krize, kdy nás vláda vyzývala k tomu o dávky si zažádat. Celkem často se objevují v televizi nebo v různých článcích příběhy domácností, které nějakou takovou dávku pobírají. Lidé jsou často překvapení (a často i šokovaní, naštvaní atd.), kdo všechno může tyto dávky čerpat. Vzhledem k těmto reakcím není divu, že nová reforma sociálních dávek vzbuzuje značný zájem.

Nová sociální dávka, která se pro zjednodušení nazývá v médiích jako superdávka, nahradí čtyři současné dávky, a to dvě dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) a dvě dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě a příspěvek na bydlení).

Hmotnou nouzi vysvětluji jazykem ministerstva níže. Běžným jazykem se tak dá říct, že v hmotné nouzi jsou lidé, kteří na tom jsou fakt špatně. Jestli jste někdy slyšeli příběhy o tom, jak paní ze sociálky chodila domu počítat lidem kartáčky a zjišťovat „luxusnost“ vybavení dané domácnosti nebo o tom, že lidé museli zrušit životní pojistku, aby měli na dávku nárok, tak to se jednalo právě o lidi v hmotné nouzi, kteří žádali či pobírali nějakou formu dávky v hmotné nouzi.

Oproti tomu se u současných dávek státní sociální podpory posuzuje jen příjem (a ne majetek). Pokud bude rodina žádat o novou superdávku, budou u ní úředníci provádět tzv. příjmově-majetkový test. Dá se tedy očekávat, že část lidí, která například příspěvek na bydlení pobírá v současné době, na ní již nebude mít po reVizi sociálních dávek nárok.

Dle mého výpočtu dosáhly v roce 2023 výdaje ze státního rozpočtu na všechny dávky, které budou podle reVize sociálních dávek Ministerstva práce a sociálních věcí tvořit novou sociální superdávku, celkem 29,1 miliard korun. Pojďme se podívat, jakou roli v tomto čísle hrály jednotlivé složky.

Hmotná nouze je stav, kdy příjem žadatele a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí. Současně jsou vždy posuzovány celkové sociální a majetkové poměry všech osob v okruhu. Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li si schopna obstarat základní životní potřeby vlastními silami (nemá dostatek finančních prostředků na obživu, ubytování, ošacení) a současně si nemůže z objektivních důvodů zvýšit příjmy ani uplatnit nároky a pohledávky, či prodat nebo využít majetek, a vyřešit tak svoji tíživou situaci vlastním přičiněním.

Systém dávek pomoci v hmotné nouzi, které se řadí mezi nepojistné sociální dávky, zahrnuje:

To znamená, že dvě ze čtyř dávek, které v současné době spadají pod hmotnou nouzi, budou nově spadat pod onu superdávku. Výdaje na všechny dávky pomoci v hmotné nouzi činily za rok 2023 přibližně 12,8 miliard korun. Z toho 4 miliardy korun tvořily státní výdaje na příspěvek na živobytí a 1,7 miliard korun doplatek na bydlení.

V rámci státní sociální podpory byly v roce 2023 výdaje na různé dávky, které zahrnují:

Celkové výdaje na příspěvky na dítě (bez toho jednorázového) byly ve výši 5,5 miliardy korun na tuto dávku. Souhrnně bylo jako příspěvek na bydlení vyplaceno 17,9 miliardy korun. Tato poměrně vysoká částka odráží význam této podpory ve snaze státu zajistit dostupné bydlení pro občany.

Ačkoliv je reforma zaměřena na efektivnější využívání státních prostředků a podporu pracovní aktivity, značné rozšíření výdajů by mohlo vést k otázkám o její skutečné účinnosti.

Jak jsem vyčíslila výše, současné ekvivalenty superdávky tedy v roce 2023 vyšly (dle mého výpočtu) státní rozpočet na 29,1 miliard korun.

MPSV však dle článku na Novinkách připustilo, že oproti současnému stavu mohou výdaje buď o 0,9 miliardy klesnout, anebo taky o 8,2 miliardy korun narůst. Takže mohou být v klidu o nějakých 28 procent větší než v roce 2023. To mi tedy opravdu málo nepřijde.

Já jsem teda celkem nepříjemně překvapena. Ze všech předchozích vyjádření ministra Jurečky bych čekala, že to bude třeba „plus mínus“ miliarda oproti současné době. Vybavuji si, že jsem ho slyšela říkat, že jde spíše o cílenější zaměření dávky, takže mnohé domácnosti dosáhnou na vyšší dávku, ale bude to kompenzováno těmi, co na dávku vůbec nedosáhnou, například kvůli pasivitě a nespolupráci.

Podle ministerstva je rozptyl dán tím, že některé domácnosti v minimální variantě nebudou vznášet nárok na všechny části dávky. Naopak v té maximální si budou všichni žadatelé nárokovat všechno. To mi ale přijde jako poněkud úsměvná výmluva, když jsme od ministerstva párkrát slyšeli, že nový systém bude znamenat zjednodušení pro žadatele, a tak každý žadatel dostane vše, na co má nárok, a to jen díky jediné žádosti.

Chápu, že ministerstvo nemůže ovlivnit, kolik lidí si o dávku nakonec zažádá. I v současné době už v médiích hodněkrát zaznělo, že ne všichni, kdo na některou z dávek mají nárok, ji pobírají. Také je jasné, že ministerstvo nemá v současné době jak zjistit, jak jsou (ne)majetní lidé, kteří v současné době pobírají dávky státní sociální podpory (tedy příspěvek na děti a příspěvek na bydlení). MPSV tedy ani nemůže vědět, kolik současných žadatelů projde přes majetkový test (v současné době pro dávky státní sociální podpory neexistuje žádný majetkový test, řeší se jen příjmy a neexistuje databáze navázaná na katastr nemovitostí).

Taková nejistota v plánování je pro státní rozpočet a MPSV zajisté výzvou. Každopádně je to ale velké (a navíc spíše negativní) rozpětí, které by podle mne v soukromém sektoru neprošlo bez vážných připomínek.

Zde se nabízí i srovnání s celkovými výdaji státního rozpočtu. Ty jsou například v roce 2024 plánovány ve výši 2192 miliard korun. Ano, může se tak na první pohled zdát, že 8,2 miliardy sem, 8,2 miliardy tam, vždyť je to jen kapka v moři, která netvoří ani půl procenta výdajů státního rozpočtu, ale vždyť jsou to peníze nás všech, přesněji nějakých 800 korun z kapsy každého z nás, včetně novorozenců.

V této souvislosti je také zajímavé podívat se na to, jak by to ovlivnilo například saldo státního rozpočtu. Saldo pro rok 2024 je rozpočtováno jako schodek ve výši 252 miliard korun. No a v porovnání s tímto číslem už se 8 miliard nejeví jako tak malé číslo, vždyť to jsou 3 % letošního plánovaného schodku. Že se reVize nedělá pro to ušetřit, jsme už z úst ministra Jurečky slyšeli několikrát, a tak nějaké zásadní úspory bych nečekala, ale aby tato pořádná reVize vedla k navýšení salda o 3 %, mi v pořádku nepřijde.

Mám obavy z toho, že dosud nebylo vůbec komunikováno, jak se bude řešit role širší rodiny v kontextu nových sociálních dávek. Podle mého laického porozumění práva by povinnost dětí vůči rodičům měla mít přednost před nárokem na sociální dávky. Zatímco u současných příspěvků na bydlení se tato otázka určitě neřeší, tak si nejsem úplně jistá, nakolik se u dávek v hmotné nouzi řeší i širší rodina.

Například v současném systému můžete získat příspěvek na bydlení, i když vám vlastní dítě pronajímá nemovitost, kterou jste mu dříve darovali. Myslím si, že lidé v takové situaci by neměli mít právo na novou superdávku. Přesto ministerstvo zatím mlčí o podmínkách týkajících se takovýchto případů.

Podobně, když vezmu v úvahu případ paní Adély (její situace ve zkratce: náklady na bydlení 19 tisíc, starobní důchod 22 tisíc korun a k němu pobírá příspěvek na bydlení ve výši 8 tisíc korun, přijde jí, že má pro svůj život hodně málo peněz), zdá se mi, že podle nových pravidel a zavedením superdávky by od státu mohla dostávat ještě více peněz než současných 30 tisíc Kč. Je třeba se ale zamyslet, proč by jí (automaticky jakožto seniorce), měla být automaticky poskytována vyšší ochrana v bydlení, když (čistě hypoteticky, tyto informace webu ProŽeny neposkytla) její dcera ma dům, ve kterém bydlí a byt, který pronajímá? Neměla by se nejprve dcera postarat o svou matku a až pak přijít na řadu stát? Tedy až v případě, že to nejde (tedy například kdyby byla její dcera, opět čistě hypoteticky, sama žadatelkou o superdávku), dovolit paní Adéle čerpat superdávku?

Přestože účelem reformy sociálních dávek není primárně úspora, ale spravedlivější rozdělení prostředků, je třeba pečlivě zvážit, jak budou tyto změny implementovány, aby nedošlo k nechtěným dopadům na ty nejzranitelnější skupiny, ale také aby některé skupiny obyvatel nedostávaly od státu zbytečně moc. Otázky jako role širší rodiny a zohlednění výživové povinnosti mezi příbuznými zůstávají otevřené a vyžadují jasné a transparentní řešení.

Zdroje:

článek Ministerstvo přitvrdilo. Majetkový test bude u nové dávky přísnější na Novinkách

Informace o vyplacených dávkách v rezortu MPSV ČR pro prosinec 2023, Tabulka 4.7: Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči, dávky státní sociální podpory, pěstounské péče a náhradní výživné dostupná zde.

prezentace reVIZE sociálních dávek z webu MPSV u tiskové zprávy ze dne 4.4.2024: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/mpsv-podrobne-predstavilo-revizi-socialnich-davek-oceni-pracovni-aktivitu

Definice hmotne nouze https://www.uradprace.cz/prispevek-na-zivobyti

https://www.pravoprovsechny.cz/clanky/vyzivovaci-povinnost-deti-k-rodicum/

Rozpočet ČR: https://www.mfcr.cz/assets/attachments/2024-03-26_Statni-rozpocet-2024-v-kostce_v02.pdf