Je velká šance, že máte nárok na příspěvek na bydlení. Mýty o této dávce a vysvětlení, proč neplatí

V poslední době jsem psala několik článků o plánovaných změnách ve státních sociálních dávkách. Nová sociální „superdávka“ se připravuje a jak přesně bude vypadat zatím není rozhodnuto, a tak lze minimálně po celý rok 2024 pobírat příspěvek na bydlení v jeho současné době.

Po diskuzích, které články na reVizi sociálních dávek vyvolaly, jsem si všimla, že mezi lidmi existuje značné množství neporozumění toho, jak dávky fungují a kdo je oprávněn je obdržet (nebo lidé nevědí, že došlo ke změnám a že například neplatí to, co před pěti lety). Úřady a ministerstvo často komunikují jazykem, který může být pro běžného člověka obtížně srozumitelný. To může vést k tomu, že lidé, kteří by z dávek mohli těžit, o nich buď nevědí, nebo si myslí, že pro ně nejsou určeny.

Rozhodla jsem se proto připravit tento článek, ve kterém bych chtěla vysvětlit podstatu příspěvku na bydlení běžným a snadno pochopitelným jazykem. Možná to bude trochu zjednodušené, ale cílem je, aby si každý mohl udělat jasnou představu o tom, jak tyto dávky fungují a zda má na ně nárok.

Možná budete po přečtení tohoto článku překvapeni zjištěním, že i vy byste mohli získat (naprosto legálně) nějakou tu tisícovku od státu. Čtěte dál, chcete-li se dozvědět více o příspěvku na bydlení, který může minimálně některým z vás výrazně ulehčit ve vaší finanční situaci.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální pomoci, která přispívá domácnosti k úhradě nákladů souvisejících s bydlením.

Státní výdaje na příspěvek na bydlení byly v roce 2023 necelých 18 miliard korun. V posledním měsíci, pro který jsou v době psaní článku zveřejněná data, tedy v březnu 2024 bylo vyplaceno 1,7 miliard korun. V Praze a Brně se průměrná částka individuálního měsíčního příspěvku na bydlení pohybuje mezi sedmi a osmi tisíci korun.

Než se ale pustím do objasnění mýtů kolem příspěvku na bydlení, pojďme se podívat na konkrétní příklady. Tyto výpočty vám ukážou, jak široké spektrum domácností může mít nárok na tuto dávku a jak výrazně může příspěvek na bydlení ulehčit jejich finanční situaci.

Mnou připravené příklady vám poskytnou jasnější představu o tom, jak se výše příspěvku mění v závislosti na různých životních situacích.

Jestli žijete sám, nájem platíte 18 tisíc korun měsíčně a za ostatní relevantní poplatky (elekřina, topení, plyn, odpad apod.) dáváte 4 tisíce korun měsíčně, tak při

Toto vlastně ukazuje, že i průměrně vydělající člověk žijící sám v pronájmu má na tento příspěvek nárok a často na něj dosáhne. A to jsem dala ještě záměrně volila pro tuto ilustraci celkem „rozumné“ částky za nájem, aby to bylo aplikovatelné i na místa mimo Prahu.

Jestli žijete sám ve vlastním bytě či domě a za ostatní relevantní poplatky (elekřina, topení, plyn, odpad apod.) dáváte 4 tisíce korun měsíčně, tak při

Toto je příklad aplikovatelný pro mnohé samostatně žijící seniory. Samozřejmě s většími náklady na bydlení (například v domě) by pak rostl i státem přiznaný příspěvek na bydlení.

Tak a kdybyste byli v domácnosti třeba dva dospělí s jedním dítětem do šesti let a platili nájem 18 tisíc a ty ostatní náklady na bydleni měli pět tisíc (takže dohromady 23 tisíc korun), tak při

Myslím, že předchozí příklady hezky ilustrují, že na příspěvek na bydlení opravdu dosáhne množství domácností, u kterých by to člověk třeba ani nečekal. Například těm 50 tisícům korun příjmu domácnosti zhruba odpovídá čistý příjem průměrně vydělávajícího zaměstnance a rodičovský příspěvek druhého rodiče. Ministerstvo na svých stránkách uvádí také několik příkladů domácností, které mohou příspěvek na bydlení získat.

Příspěvek na bydlení je určen pro osoby a rodiny, které mají vysoké náklady na bydlení ve vztahu k jejich příjmu. Není tedy vyhrazen pouze pro ty, kteří se nachází v hmotné nouzi. Dávka je navržena tak, aby pomohla udržet dostupnost bydlení pro různé příjmové skupiny. Majetek nerozhoduje.

Příspěvek na bydlení se uděluje na základě skutečného místa bydlení, ne trvalého bydliště. Důležité je, kde osoba reálně žije a hradí náklady spojené s bydlením. Příspěvek se vázal k trvalému bydlišti ještě před zhruba 4 lety, ale teď to již neplatí.

Vlastníci nemovitostí také mohou mít nárok na příspěvek na bydlení, a to pokud jejich příjmy a výdaje na bydlení splňují podmínky pro jeho poskytnutí. Výše příspěvku se odvíjí od podílu uznatelných nákladů na bydlení na příjmu domácnosti. Místo nájmu se těmto rodinám do uznatelných nákladů započítávají tzv. srovnatelné náklady, které jsou pro jednu nebo dvě osoby 3571 Kč, pro tři osoby 4669 Kč a pro více osob ještě o zhruba tisíc korun vyšší. Pro orientační zjištění, zda máte na dávku nárok, vám doporučuji použít kalkulačku ministerstva.

Pro získání příspěvku na bydlení je nutné doložit pouze výši příjmů a doklad o zaplacení příslušných nákladů, nikoli předkládat bankovní výpisy. Stačí detail jednotlivých transakcí z bankovního účtu. Důležité je prokázat, že náklady na bydlení byly zaplaceny a že v součtu přesahují 30 % z příjmů.

Příspěvek na bydlení se zaměřuje na příjmy a výdaje spojené s bydlením, nikoli na celkové jmění nebo úspory. Pokud jsou splněny příjmové a výdajové limity, majetek neovlivňuje nárok na dávku.

Teoreticky můžete klidně mít majetek v hodnotě 50 milionů korun (a je jedno, v jaké formě) a můžete dávku naprosto legálně pobírat, stačí například pokud máte příjem 30 tisíc korun ve dvou lidech.

Úspory apod. nemůže mít člověk žádající o dávku v hmotné nouzi, ale to příspěvek na bydlení není.

Příspěvek na bydlení je dostupný i pro lidi s vyšším příjmem, pokud vysoké náklady na bydlení významně zasahují do jejich rozpočtu. Nejde jen o „sociální případy“ v tradičním smyslu slova. Dávka se vyřizuje s pracovníkem úřadu práce. Stejně jako rodičovský příspěvek.

Jak jsem ilustrovala příklady výše, i člověk s nadprůměrným příjmem může na dávku dosáhnout.

Příspěvek na bydlení se posuzuje individuálně podle situace domácnosti žadatele, bez ohledu na majetek nebo příjmy rodinných příslušníků, kteří žijí v jiné domácnosti. Dávka se zaměřuje na příjmy a výdaje domácnosti žadatele. Kolik vydělávají vaše děti, které už mají svoji vlastní domácnost, je úplně jedno.

Využití státních dávek, jako je příspěvek na bydlení, opravdu není žádnou ostudou. Tyto dávky jsou zavedeny s cílem podpořit občany ve finanční potřebě a zlepšit jejich životní podmínky. Žádat o finanční pomoc, když splňujete kritéria pro přiznání dávky, je zcela legitimní a zdravý finanční krok. Stát tyto programy zřizuje právě proto, aby podpořil své občany v obtížných situacích a umožnil jim dostat se z finanční tísně nebo stabilizovat jejich ekonomickou situaci. Přístup k těmto zdrojům by měl být vnímán jako proaktivní krok k zajištění lepší budoucnosti pro sebe a svou rodinu, nikoli jako něco, za co by se mělo cítit hanba.

Ačkoliv proces žádosti o příspěvek na bydlení může působit složitě, situace se zlepšuje a je snaha, aby byl co nejpřístupnější. Ministerstvo práce a sociálních věcí a jiné relevantní instituce poskytují návody a asistenční služby, které pomáhají žadatelům pochopit potřebné kroky a dokumentaci. Nebojte se vyhledat pomoc nebo se obrátit na příslušné úřady s dotazy, které vám mohou proces značně usnadnit. Zaměstnanci na přepážce vám s žádostí pomohou a mohou rovnou na místě zkontrolovat, zda jste jim poskytli vše potřebné. Je možnost, ale ne povinnost, zažádat o příspěvek elektronicky. Nejvíce náročná je prvotní žádost. Poté se již předkládá méně dokumentů. Máte-li stabilní příjmy i náklady na bydlení, příslušné dokumenty musíte předkládat jen jednou za půl roku.

V tomto článku jsem se snažila podat co nejvíce faktické a objektivní informace o příspěvku na bydlení.

Přesto mám k tomuto systému několik výtek. Nejhorší mi přijde, že majetek žadatele se vůbec neřeší, což může vést k situacím, kdy lidé s významným majetkem získávají státní podporu, zatímco jiní, objektivně chudší, nikoliv. Toto bude pravděpodobně celkem slušně řešit majetkový test nové sociální superdávky, kterou MPSV připravuje.

Dále mi připadá nespravedlivé, že jsou dvě rodiny se stejnými příjmy a stejnými náklady, z nichž jedna splácí hypotéku a druhá žije v nájmu, posuzovány značně odlišně. Rodiny žijící v nájmu získávají daleko větší podporu. Hypotéka se totiž do nákladů na bydlení nezapočítává, a tak vlastník bude mít vždy menší příspěvek než nájemník.

Zdá se mi, že výše dávek může demotivovat k hledání lépe placené práce, protože jakýkoliv nárůst příjmů může vést ke snížení příspěvku na bydlení, což některé lidi odrazuje od toho snažit se o zlepšení své finanční situace. To stejné platí o hledání bytu, který nebude pro danou domácnost nad její poměry. Přestěhování do levnějšího nájmu totiž znamená ve většině případů snížení příspěvku na bydlení a rodiny upřednostní větší komfort na úkor státní pokladny.

Živnostníci v paušálním režimu jsou dle mého pochopení značně zvýhodněni oproti ostatním žadatelům a mohou díky tzv. fikci příjmů dosáhnout na dávku, na kterou by zaměstnanec se stejným čistým příjmem nedosáhl.

I přes své výhrady si uvědomuji, že příspěvek na bydlení může v mnoha případech poskytnout celkem zásadní pomoc. Věřím, že je to velmi vhodný nástroj pro krátkodobější pomoc domácnostem. Časové čerpání této dávky ale (podle mne bohužel) není v současné době nijak časově omezeno.

Zdroje a poznámky:

Poznámka 1: Uvedené orientační výpočty příspěvků na bydlení jsou na základě kalkulačky na webu MPSV pro pražské PSČ. Obecně se dá říct, že v Praze se příspěvky na bydlení pohybují v nejvyšších částkách. Výsledný příspěvek na bydlení se liší dle místa bydliště, a proto pro případnou aplikaci na vaši situaci doporučuji použít kalkulačku na webu MPSV.

Informace o vyplacených dávkách v rezortu MPSV ČR pro prosinec 2023 a březen 2024, Tabulka 4.7: Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči, dávky státní sociální podpory, pěstounské péče a náhradní výživné dostupná zde.

web MPSV https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni