Článek
V poslední době jsem si všimla, že se objevují články na téma domácí úkoly. Aniž bych moc článků a názorů četla, sama jsem se zamyslela, jak to vlastně vidím já. Ve zkratce: Jsem pevně přesvědčená, že domácí úkoly jsou důležitou součástí vzdělávání našich dětí. Má to ale pár „ale“, a tak jsem se rozhodla svůj názor napsat také.
Upevnění učiva
Především si myslím, že jsou domácí úkoly zvláště důležité pro upevňování učiva, například v matematice a v začátcích psaní.
Na základě vlastních zkušeností jsem přesvědčena, že ne všichni žáci dokážou během vyučování všechno hned napoprvé pochopit a zapamatovat si. Pro mnohé děti, které, stejně jako já v dětství, potřebují klid a třeba i více času na přípravu a pochopení komplexnějších věcí, jsou domácí úkoly a domácí příprava velmi přínosné.
Smysluplné a všeho s mírou
Když jsou úkoly smysluplné, tedy dobře navržené, ukazují pokrok žáka a jsou ideálně individualizované, rozhodně by se neměly rušit. Nakolik je toto realita v českém školství, to je otázka, na kterou bych sama znala odpověď.
Je také důležité, aby domácí úkoly nebyly příliš rozsáhlé a časově náročné. Měly by se soustředit na podstatné věci, které budou žáci potřebovat pro další výuku nebo jsou opravdu základním kamenem. Rozhodně by to podle mne neměly být obzvlášť těžké úlohy nebo dokonce „chytáky“. Domácí úkoly by měly být smysluplné a přiměřené věku a schopnostem dětí, a měly by být navrženy tak, aby podporovaly jejich celkový osobní a akademický rozvoj.
Rok strávený na střední škole v Americe mi ukázal, jaký obrovský může být rozdíl v množství (ne)smyslných domácích úkolů. Tamní úkoly byly často brutálně časově (ne intelektuálně) náročné, což mi do dnes přijde přehnané. Ano, mohlo to pro mě být náročnější než pro místní, ale muset přečíst 35stránkovou kapitolu do druhého dne nebo napsat několikastránkové pojednání o tom, jestli jsem pro nebo proti potratům (včetně argumentů, odůvodnění a opozice druhé straně atd.) není málo ani pro náctiletého rodilého mluvčího.
Rozumná míra je klíčová, a pokud jsou úkoly delší nebo časově náročnější, měly by být zadány s delším časovým předstihem, ne ze dne na den.
Bez známkování a podpisů rodičů, prosím
Navíc si myslím, že domácí úkoly by neměly být známkovány. Místo toho by mohla být učiteli vedená pouze evidence, zda úkol žák má, nebo nemá. Pedagog pak může případně řešit, proč některý žák úkoly pravidelně neplní.
A jestli žák úkol udělá po hodině, před hodinou, před školou, nebo doma, to bych nechala plně na každém dítěti. Sbírat k úkolům podpisy rodičů jako důkaz, že byl úkol vytvořen doma, vidím jako potupné, nevhodné a zbytečné.
Domácí úkol nenahrazuje výuku
Považuji za důležité zmínit, že domácí úkoly by neměly být něco ve stylu „Tuto kapitolu jsme dnes nestihli, tak si to doma přečtěte a zítra vás z toho vyzkouším.“ To rozhodně není smysluplné využití domácích úkolů.
Samostatnost, plánování
Také je podle mne důležité, aby úkoly podporovaly rozvoj studijních dovedností a samostatnosti dětí. Těmito úkoly se děti učí plánování, efektivnímu řízení času a rozvíjejí svou sebedisciplínu a odpovědnost. Je to cesta, jak je připravit na budoucí vzdělávání a kariéru. Toto je podle mne ještě důležitější než úkol samotný.
Domácí úkoly by neměly být jen o tom, naučit se látku
Domácí úkoly by měly být více zaměřené na rozvoj odpovědnosti a samostatnosti. Je to o tom, naučit děti, jak spravovat svůj čas, jak si rozložit práci, a jak se postarat o své povinnosti. V tomto ohledu mohou domácí úkoly hrát klíčovou roli.
Je také velmi důležité, aby rodiče nepřebírali odpovědnost za domácí úkoly svých dětí. Domácí úkol je záležitostí dítěte, ne rodiče. Není to o tom, aby maminka seděla s dítětem a kecala mu do toho, jak a kdy se (ne)má učit. Naopak, měla by podporovat samostatnost a zodpovědnost dítěte, aby se naučilo pracovat samo.
Úkoly by měly být nástrojem, který pomáhá dětem stát se nezávislými a sebevědomými jedinci.
Milí rodiče, nechte své děti, aby své úkoly dělaly samy. Je to jejich zodpovědnost, ne vaše. Čím dříve se naučí samostatnosti, tím lépe pro jejich budoucnost. Můžete jim pomoci vytvořit systém, aby na úkol nezapomněly a měly na jeho vypracování čas ve svém programu, ale lézt jim za zadkem a ptát se jich, jestli už mají úkoly hotové, to fakt není dobré pro nikoho. Bude-li dítě chtít pomoct s výkladem látky, můžete to s ním probrat, ale ne to brát jako vaši roli.
Úkoly nepomáhají učit se učit
Jsem přesvědčena, že by mělo existovat zvláštní vzdělávání / předmět na téma, jak se učit, a to zejména na gymnáziích, kde se žáci připravují na další studium. Je důležité naučit děti, jak se efektivně učit, jak správně čerpat informace a jak si věci zapamatovat. Toto by opravdu měl být samostatný předmět nebo kurz. Rozhodně to ale není role domácích úkolů.
Sama mám vystudované dobré pražské gymnázium, dvě vysoké školy a za jméno si mohu psát dva náročné profesní tituly. A to, jak se efektivně učit, ještě vlastně sama pořádně nezvládám. Začala jsem se to učit až nedávno. Oproti mému partnerovi, který má vystudovaný velmi náročný obor a musel se tak „naučit učit se“, vytvořit si systém opakování látky, aby se ta obrovská množství informací naučil, a hlavně trvale zapamatoval, jsem vlastně takový začátečník v učení se.
