Trumpův tah na branku: Co padne za slova, je jen nevýznamný detail?

V českých médiích se často setkáváme s kritikou Donalda Trumpa. Přiznávám, že jsem člověk, který si (někdy až moc) cení pravdy, a tak mě jeho nepravdivé výroky dokážou poměrně často zvednout ze židle. Zároveň ale celkem intenzivně vnímám, že Trump je především zkušený obchodník a vyjednavač, pro něhož jsou slova spíše nástrojem k dosažení cílů než závaznými prohlášeními. Pro něj je politika – stejně jako byznys – hrou, ve které je důležité správně nastavit pravidla a ovlivnit soupeře. A co udělá okolo za pohromu, ho už zajímat nemusí.

Přijde mi v tomto kontextu vhodné zamyslet se i nad pátečním setkáním a jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které skončilo předčasně, a to doslova v přímém přenosu. Kvůli ostré výměně názorů. V návaznosti na to byl zrušen naplánovaný program, včetně tiskové konference, na níž mělo dojít k předem ohlášenému podpisu dohody o postoupení poloviny výnosu z těžby ukrajinských nerostných surovin Spojeným státům výměnou za jejich dosavadní vojenskou podporu.

Video z páteční schůzky jsem viděla dvakrát. Poprvé jsem nevěřila vlastním uším a začala se při tom akorát rozčilovat. Podruhé mi to ale došlo: Trumpova veřejná kritika Zelenského a obvinění z neochoty k míru podle mě nejsou nějakým emotivním výbuchem či honěním ega, ale nejspíše součástí širší strategie. Může jít o pokus posílit svou pozici před nadcházejícími jednáními s Ruskem – ukázat, že Trump je připraven hrát tvrdě a tím si otevřít prostor pro výhodnější vyjednávací podmínky.

Samozřejmě, tento přístup s sebou nese rizika. Může oslabit vztahy s Ukrajinou a vyvolat nejistotu mezi spojenci. Úspěšní vyjednavači však vědí, že tlak je někdy nezbytný, obzvláště pokud vede k dosažení strategických cílů. Klíčové ale je, aby zůstala zachována otevřená komunikace a důvěra mezi partnery – bez toho se i sebechytřejší taktika může obrátit proti svému tvůrci.

Trumpův komunikační styl je postaven na provokativních výrocích. Zdá se, že mu příliš nezáleží na tom, jak jeho slova interpretují média – hlavně že slouží jeho strategii a cílům. Někdy mi i přijde, že některé kontroverzní výroky říká schválně, protože ví, že je pak média překroutí a bude z toho humbuk. Pro něj jsou slova jakýmsi pružným nástrojem, který lze přizpůsobit aktuálním potřebám. A pokud to znamená dnes někoho nazvat diktátorem a zítra tvrdit, že to nikdy neřekl, tak ať. Vždyť to jsou „jen“ slova. A pravda? Vedlejší věc.

Celkově se domnívám, že Trumpovy výroky vůči Zelenskému mohou být součástí promyšlené taktiky, jejímž cílem je posílit Trumpovu pozici v mezinárodních jednáních a že je opravdu jeho cíl pomoci s ukončením války. A i když jeho styl vyvolává kontroverze a jeho výroky nejsou vždy pravdivé, je důležité chápat je v kontextu obchodní a vyjednávací strategie – jako prostředek k dosažení konkrétních výsledků. Protože výsledky jsou to důležité a na cestu se vás zpětně nikdo neptá.

Nakonec mi to nedá nepoložit si otázku: Pokud by Trump nebyl pro Rusko přijatelným partnerem, byl by Putin vůbec ochotný vyjednávat? Není to tak dlouho, co ruská média začala mluvit pozitivně o Trumpovi. Není tak jeho jednání a chování k Ukrajině a Rusku přeci jen součástí širšího plánu?

Jaký bude konečný výsledek, ukáže čas. Ukrajině přeji hodně sil do bojů a doufám, že ten masakr brzo přestane a dostanou zpět co největší část svého území. I když si sama myslím, že významní lidé, mezi které bezesporu patří prezident USA, by měli vážit svá slova, znám dost úspěšný h podnikatelů a znám jejich nastavení mysli, a proto mi to nedalo a musela jsem se na Trumpovo chování a výroky podívat optikou člověka, pro kterého je cíl více než vše ostatní.

Zdroj: autorský text