Článek
Tato studie zdůrazňuje potenciální negativní dopady nepřetržitého vystavení jasnému umělému světlu v noci na zdraví mozku a riziko mrtvice. Používání venkovního osvětlení za účelem zlepšení viditelnosti a bezpečnosti vedlo k výraznému světelnému znečištění na celém světě, které postihuje přibližně 80 % světové populace.
Zatímco předchozí studie se zaměřovaly na kardiovaskulární rizika spojená s vystavením nočnímu světlu, tato studie se zabývá jeho potenciálními důsledky pro zdraví mozku a výskyt mrtvice. Výzkum, který vedl Jian-Bing Wang z lékařské fakulty Zhejiang University, analyzoval údaje od 28 302 dospělých osob v Číně po dobu šesti let. Pomocí satelitních snímků vyhodnotil jejich vystavení venkovnímu nočnímu světlu a dal je do souvislosti s případy cerebrovaskulárních onemocnění, včetně ischemických a hemoragických mozkových příhod.
Klíčová zjištění studie jsou následující:
Účastníci s nejvyšší expozicí venkovnímu světlu v noci měli o 43 % vyšší riziko vzniku cerebrovaskulárního onemocnění než účastníci s nejnižší expozicí.
Zvýšená expozice částicím 2,5 (PM2,5), PM10 a oxidům dusíku byla rovněž spojena se zvýšeným rizikem cerebrovaskulárního onemocnění.
Studie zdůrazňuje roli faktorů životního prostředí, včetně světelného znečištění a znečištění ovzduší, které přispívají ke vzniku kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění.
Studie naznačuje, že nepřetržité vystavení umělému světlu v noci může narušit produkci melatoninu, hormonu klíčového pro regulaci spánku, což vede k poruchám spánku. Špatná kvalita spánku je spojena s dlouhodobě horším kardiovaskulárním zdravím, což zdůrazňuje význam zdravého spánku pro udržení optimálního zdraví.
Výzkum doporučuje, aby lidé, zejména v městských oblastech s vysokým světelným znečištěním, přijali opatření ke snížení expozice umělému světlu v noci. Patří mezi ně používání závěsů blokujících světlo a minimalizace používání zdrojů umělého světla v nočních hodinách. Studie rovněž vyzývá k vypracování účinných politik a preventivních strategií, které by řešily environmentální faktory, jako je světelné znečištění a znečištění ovzduší, zejména v hustě obydlených oblastech.
Studie má však svá omezení, včetně zaměření na jedno čínské město a nedostatku údajů o vnitřním osvětlení a stínících opatřeních používaných účastníky. K potvrzení těchto zjištění a komplexnějšímu pochopení vztahu mezi vystavením nočnímu světlu a cerebrovaskulárním onemocněním jsou zapotřebí rozsáhlejší prospektivní studie.
