Fenomén Nova. Před 30 lety Železný stvořil nový společenský a politický trh

Jakoby to bylo včera, alespoň pro ty, co si to pamatují. Byl pátek 4. února 1994, Vladimír Železný v saku a s motýlkem startuje v režii televize Nova vysílání. Poté se rozjíždí znělka Televizních novin. Hlavním večerním programem je film Obecná škola.

TV Nova oslavuje 30 let na českém mediálním trhu. Zcela změnila do té doby český televizní trh. K České televizi se dvěma programy začal vysílat třetí celoplošný, a to soukromý, komerční. Do roku 1994 nikdo v Česku nevěděl, co si pod tím představit. Lidí, co sledovali německé komerční televize přes satelit či v kabelovce jako RTL či Sat.1, až tolik nebylo. Kdo chtěl skutečně uspět, musel vysílat celoplošně, v českém jazyce, a zdarma v klasickém vysílacím systému „na klasickou anténu“.

Byla to až Nova (i když v té době už vysílala regionální TV Premiéra v Praze a okolí, předchůdkyně současné Primy), která byla plnoformátovou televizí vysílající zpravodajství, publicistiku, zábavu, filmy a seriály. Nechyběla hitparáda pro mladé, i pohádky o víkendu ráno.

Od prvních týdnů byla Nova fenoménem. Se silným investorem za zády, s tvrdým a nekompromisním Vladimírem Železným v popředí. Nova od základu změnila společenský (dnes bychom řekli showbyznys) a politický trh. Kdo chtěl z politiků vyhrávat volby, musel být viděn na Nově.

Pokud se Nova rozhodla někoho politicky odstavit, dokázala to taky. V čase neexistence internetu a existence jen papírových novin, byla Nova v Televizních novinách a následně v publicistických pořadech prakticky jediná, která dokázala informovat opravdu masově. O několika milionové sledovanosti jednotlivých pořadů, a to i těch zpravodajských, si dnes i Nova může nechat jen zdát.

Přestože soukromá rádia vysílala v České republice už od roku 1990, teprve umožnění celoplošného televizního vysílání pro soukromníky bylo pro rozvoj tzv. duálního systému (veřejnoprávní a komerční sektor) to podstatné. To se v Česku stalo právě 4. února 1994.

Když politici a odborníci začali tvořit legislativu, jako vzor sloužily zejména státy v západní Evropě jako Velká Británie, Francie či Německo. Zde totiž komerční televize začaly vysílat už na začátku 80. let 20. století a z pohledu 90. let šlo o rozvinuté mediální trhy.

Komerční televize v zemích západní Evropy se v tvorbě programu inspirovaly zejména rozvinutým trhem v USA. Zde kanály jako NBC, ABC, CBS vysílají od 40. let 20. století. To původně rádiové společnosti přidaly k filmovým studiím a produkcím i televizní program.

V západní Evropě začala vysílat lucemburská televize RTL v roce 1984 pro SRN, do Kolína nad Rýnem se přemístila v roce 1988. Druhým kanálem se stala konkurenční Sat.1 vysílající z Mohuče (Mainz) v roce 1985, do Berlína se přestěhovala v roce 1999.

Vladimír Železný měl přehled o tom, jak funguje televizní trh v západní Evropě a v USA. A podle tohoto předobrazu postavil Novu, kterou lokalizoval do českého prostředí. Využil třeba silný divácký návyk usednout večer k televizní obrazovce a sledovat zprávy, které shrnuly do půl hodiny dění z daného dne. Následně program byl sestaven z akvizičních, převážně amerických seriálů o mnoha dílech, či televizních kvízů. Tedy to, na čem úspěšný program postavila německá RTL.

Vladimír Železný byl svým způsobem současným Jaromírem Soukupem. Oba dva personifikovali televizi. Železný byl TV Nova, Soukup je TV Barrandov. Oba spojují i politické, resp. vlivové ambice.

Vladimír Železný vystupoval před veřejností jako ten, kdo TV Nova vlastní. Nebyla to sice pravda, ale fungovalo to. Média začala používat přízviska jako milionář, magnát…

Jak to tedy v 90. letech bylo? Novu založila společnost Central European Television for 21st Century (CET 21), která vznikla 22. června 1992. Mezi zakladatele této společnosti patřili Fedor Gál, Josef Alan, Peter Hunčík, Peter Kršák a Vlastimil Venclík. Následující rok jim Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila licenci na dvanáct let vysílání.

Na začátku roku 1993, kdy se jednalo o udělení licence komerční televizi, měla RRTV pouze šest členů z devíti. Tři místa, která předtím byla vyhrazena členům zaniklé federální rady (Československo zaniklo k 31. 12. 1992), nebyla ještě obsazena. Předsedou tehdejší RRTV byl Daniel Korte, filolog s kontakty do prostředí ODA (Občanská demokratická aliance).

Projekt české komerční televize, později pod názvem TV Nova, byl napsán tak, aby uspokojil RRTV, jejíž členové neměli zkušenosti s privátními médii, tudíž si ani neuměli představit, jaký program komerční televize musí vysílat, aby si sama na sebe vydělala.

Zástupci CET 21 představili RRTV projekt, který mj. zaručoval, že televize nebude vyrábět svoje vlastní programy a tím pádem umožní skutečné konkurenční prostředí, protože umožní vysílat pořady jiných společností. Že tomu nerozumíte? Počítalo se, že držitelem licence bude právě CET 21, která ale nebude vlastnit, kromě oné maličkosti – vysílací licence, nic. To ostatní zajistí partneři, tedy ty společnosti, kterým CET 21 umožní vysílat jejich programy.

Jak se později ukázalo, právě v tomto šlo o vážný problém. Američtí investoři totiž dobře věděli, že podle českého zákona se nemohou stát jako cizí subjekt držitelem vysílací licence, a navíc licence je nepřevoditelná a účastníkem řízení smí být pouze žadatel o licenci.

Vladimír Železný už tehdy dokázal sugestivně vylíčit své zahraniční partnery jako nejúžasnějšího zahraničního investora s tou největší možnou spolehlivostí. Udělení licence vzbudilo rozruch, stát ji udělil zadarmo.

Kdo na začátku 90. let v téhle republice mohl vědět, že televizní byznys může být tak výnosný? Každý za ním spíše viděl obrovské výdaje na provoz a málokdo si uvědomoval, že televizní reklama je takový zlatý důl. Navíc, že soukromá televize na sebe drtivě strhne pozornost a z veřejnoprávní České televize, se svým financováním a kapacitami, udělá doslova outsidera na českém televizním trhu. Tehdy spíše byly obavy, aby se soukromý sektor vůbec uchytil. Dále RRTV měla strach z televize, která nabídne pouze levné hollywoodské filmy, jenž proloží sem tam nějakou reklamou. Vybrala tedy projekt, který sliboval komerční kulturní osvětovou televizi; doslova český unikát. A Železný RRTV přesvědčil, že on je tím pravým.

ODS byla naštvaná, když se dozvěděla, kdo licenci získal. Američané na občanské demokraty moc velký dojem neudělali. Navíc tehdy, v době dělení československé federace, převládaly nacionalistické vášně a snaha plně ovládnout nejvyšší místa, včetně médií, v nově budované České republice.

Tehdejší místopředseda ODS si servítky nebral a například v rozhovoru pro deník Telegraf pronesl: „Je nepřijatelné, aby sdělovací prostředky ovládali zkrachovalí politici, a navíc ze Slovenska. Jsem zásadně proti, aby vysoký exponent Občanského hnutí, které totálně prohrálo volby, se stal jedním z hlavních členů této společnosti. Udělám vše proto, aby toto rozhodnutí bylo změněno. Pro mě je celá ta věc zásadním ohrožením demokracie a možná i podstaty tohoto státu.“

ODS tehdy Železného a Hunčíka v lásce neměla. Právě místopředsedova slova byla o nich. Připomeňme ještě, že Železný zastával funkci mluvčího české vlády, v době československé federace, v kabinetu premiéra Petra Pitharta, který působil po rozpadu Občanského fóra a vzniku Klausovy ODS v Občanském hnutí. Později po krachu této strany přešel do KDU-ČSL.

ODS tvrdě zaútočila a sestřelila jako první právě RRTV. Jenže zapomněla, že v jejím čele stojí Daniel Korte, se svými kontakty v ODA, která byla koaliční stranou v Klausově vládě. Korte odešel z RRTV v květnu 1993, pouhý měsíc po udělení licence CET 21.

ODS žádala, aby Rada padla celá jako celek. Trvalo jí to rok, nakonec se jí to v roce 1994 podařilo. Sněmovna dvakrát odmítla její zprávu, Rada byla odvolána.

ODS se podařilo do nové RRTV dosadit nové členy, třeba Petra Štěpánka (dnes je aktivní ve straně Trikolora), ale nezvládla zvrátit zahájení vysílání Novy.

Výbor pro vědu, vzdělání a kulturu si všiml, že Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS), která Novu provozovala, má v obchodním rejstříku zapsáno vysílání podle licence CET 21. Všiml si toho i deník Právo a 2. března 1996 píše: „Nova už dva roky provozuje společnost ČNTS, která nemá k televiznímu vysílání zákonnou licenci.“

Komplikovaná česká mediální legislativa byla pravděpodobně důvodem následujícího vývoje ve vlastnictví Novy na konci 90. let. Kdyby byla možnost kapitálově vstoupit přímo do CET 21, CME by to učinil. Jenže český zákon, který schválili čeští poslanci, to neumožňoval. RRTV se podle všeho chovala podle zákona. Neumožnila kapitálově vstoupit zahraniční společnosti do českého subjektu, který byl držitelem vysílací licence, protože by tím sama porušila zákon. Navíc věděla, že by se vliv „českých subjektů“ nedal ve společnosti nijak uřídit a zajistit. Výslovně to uvedla ve své zprávě za rok 1997, kterou předložila Poslanecké sněmovně.

V této fázi sporu se Vladimír Železný tvrdě rval za zahraniční investory. Petr Štěpánek naopak tvrdě hájil zájmy nejen ODS a útočil na ČNTS. Železnému byl Štěpánek, o kterém se právě v této době ve svém seriálu Volejte řediteli vyjádřil, že je tajtrlík, trnem v oku. Železný, jako představitel ČNTS, zase ležel Štěpánkovi v žaludku.

Jak ale z takové situace vzájemné nevraživosti ven? Ani oběma stranám dlouhodobě nevyhovovalo být na ostří nože. Železný si uvědomoval, že si nemůže znepříjemnit vládnoucí politickou garnituru natolik, aby skutečně došlo ke krachu. Naopak politici viděli, že Nova má obrovskou sledovanost, která by se mohla hodit k produkci jejich politických a lobbistických (píárových) zájmů k ovlivnění české společnosti.

I když Železný koncipoval Novu jako nestrannou televizi zabývající se spíše zábavou a filmy, měl i kvůli naplnění požadavků licence zpravodajské a publicistické pořady. Problémem pro něj ale bylo to, že jejich náplň nemohl ovlivnit. Zpravodajství šéfoval Jan Vávra, který svůj pohled na Novu 90. let sepsal v knize Moc a nemoc televize Nova.

I když to nikdy na veřejnosti nebylo patrné, oni dva se vzájemně v lásce neměli. Nova vysílala diskusní pořad jeden na jednoho, který moderoval Luboš Beniak. V jednom z jeho osudovém dílu se právě Václav Klaus s Beniakem pohádal kvůli nepříjemným otázkám na tělo. Železný ustoupil a nabídl ODS vstřícnou ruku – pořad se zrušil. Před volbami 1996 Klausovi dokonce zřídil pravidelné promluvy, až se to zajídalo i věrným komentátorům provládních periodik.

Mezitím paralelně probíhal jiný děj. Skupina poslanců, mezi kterými nejviditelněji figurovali Jan Kasal (KDU-ČSL), Hana Marvanová, Martin Přibáň a Ondřej Zemina (všichni tehdy ODS), se rozhodla, že mediální trh je moc přeregulován, a proto je nutné jej deregulovat. V prosinci 1995 sněmovna odhlasovala rozsáhlou novelu prakticky všech mediálních zákonů. Mimo jiné přidělila České televizi druhý kanál, vzala RRTV možnost práva zavazovat provozovatele licenčními podmínkami. Rada od té chvíle nemohla držiteli licence nařídit, aby dodržoval to, co v projektu sám slíbil, ani kontrolovat jeho majetkové poměry. Servisní organizace jako ČNTS se zcela vymkly zpod její kontroly.

ČNTS byla velmi prosperujícím podnikem s ročním ziskem okolo jedné miliardy českých korun. To přitahovalo zájem politiků i byznysmenů. Podle zpráv z tehdejšího tisku se o vstup do ČNTS snažil Motoinvest. Jedna z největších spekulantských firem Klausovy éry. Motoinvest se snažil vstoupit do České spořitelny, leč neúspěšně. Špatně to dopadlo i s Kreditní bankou a Agrobankou. Za Motoinvestem stál Pavel Tykač, který měl velmi dobré kontakty na Václava Klause.

Jak šlo zařídit, aby Motoinvest vstoupil do ČNTS? Musel by odkoupit podíly majitelů CET 21. Kdyby aspoň čtyři společníci své podíly prodali, ovládl by licenci někdo jiný. Investor, CME, musel situaci řešit. Kdyby ztratil kontrolu v CET 21, nemohl by ovládat vysílací licenci. CME si byla dobře vědoma, že jediná TV Nova vydělává. Ostatní projekty ve střední a východní Evropě v 90. letech nevydělávaly.

RRTV neumožnila CME licenci koupit ani zachovat poměrně bezpečné uspořádání společného podniku. Vzniklo jiné schéma. CME dostane licenci pod kontrolu nepřímo. CET 21 se stala bezcennou slupkou. V listopadu 1996 CME mění na popud RRTV smlouvu o vytvoření ČNTS tak, aby v ní nebylo přímo uvedeno užívání licence, ale know-how spojeného s licencí. V květnu 1997 následovala nová smlouva mezi oběma subjekty, tzv. Servisní smlouva, která nahradila původní smlouvu o vytvoření ČNTS z roku 1993. V této dohodě se respektuje požadavek RRTV, že CET 21 je držitelem licence, operátorem a tím, kdo zodpovídá za vysílání. ČNTS naopak měla podle smlouvy exkluzivní právo a povinnost zajišťovat služby pro televizní vysílání.

Na konci roku 1997 dochází v Česku k politické krizi. Klausova ODS má korupční skandál. Nova odvysílala reportáž o údajné Klausově vile ve Švýcarsku. Rozlícený Václav Klaus prohlásil, že televizi zažaluje o náhradu škody ve výši 100 mil. korun. Vladimír Železný je nucen tuto vzniklou situaci řešit. Začíná období nových konfliktů, které vyvrcholí tak, že to nikdo nečekal.

Klaus na tiskové konferenci, v den, kdy podává demisi jako premiér České republiky, oznamuje všem, že se rozhodl žalovat Novu a aby všichni viděli, že to myslí vážně, sděluje i, že jeho právním zástupcem v této kauze bude JUDr. Lžičař. K procesu ale nakonec nedošlo. Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání. Dodnes se neví, co obě strany upekly. Z toho ale co pak následovalo, lze vydedukovat, že to spíše byla dohoda o vzájemné pomoci přesně podle: Já pomůžu tobě, ty pomůžeš mě. Nutné je ještě připomenout, že zprávu o údajné vile ve Švýcarsku vypustila do éteru redakce zpravodajství vedená Janem Vávrou. Železný neměl kontrolu nad tím, co se v Televizních novinách vysílá. Později se v rozhovorech vyjádřil, že to bylo od Vávry absolutně stupidní, ačkoliv ho ve svém pořadu Volejte řediteli profesionálně hájil do poslední chvíle, než se jejich cesty rozdělily.

Všechny peníze, které vydělala TV Nova, se musely odvádět CME. Ta ale neměla plnou kontrolu nad peněžními toky. Vladimír Železný chtěl po RRTV, aby tlačila na CME kvůli exkluzivitě. Chtěl spolupracovat i s jinými společnostmi než jen s ČNTS. V té době se začíná spekulovat o tzv. dvoukanálové Nově. Druhým kanálem prý měla být Prima Televize.

Z té doby je zajímavý tento moment. V lednu 1997 vystoupil Petr Štěpánek na tiskové konferenci RRTV, kde uvedl: „Já se domnívám, že televizi Nova si platí český divák, občan této země, když kupuje ty jogurty, prací prášky, žvýkačky, to, na co běží reklama v Nově. Problém je, že… zisk jde úplně jinam. Z tohoto zisku se de facto budují televize v jiných okolních zemích.“

„To jsou echtovní, opravdu zásadní marxistické názory… A pak ten populismus: Naše české peníze, naše české jogurty…“ reagoval Železný v pořadu Volejte řediteli z 25. ledna 1997 a dodal, „jenom je špatné, že kdejaký tajtrlík se může otírat tímto veřejným způsobem, a ještě se zaštiťovat některými funkcemi.“

V roce 2001 Vladimír Železný, když se ve zlém rozešel s americkými partnery, mluvil obdobně jako Petr Štěpánek.

Oba muži si k sobě našli cestu. Petr Štěpánek (tehdy ODS, dnes Trikolora), byl stále členem RRTV (který dohlížel na Novu) a nově častým hostem na Nově. Objevil se svou hudební skupinou Unisono v pořadu Čundrcountry show, který moderoval Ivan Mládek. Písnička stejné skupiny byla nasazena v sobotní hitparádě Eso. Petra Štěpánka bylo možné spatřit i ve videoklipu, který Nova 17. listopadu 2001 nasadila do ranního pásma Snídaně s Novou. Vladimír Železný ovšem tvrdil, že je všechno v pořádku. „Pan Štěpánek se vystupováním ve vysílání televize Nova v žádném konfliktu zájmů neocitl. Je to stejné, jako když rozhlas vysílal divadelní hry Milana Uhdeho, když byl ještě předsedou Poslanecké sněmovny.“

V roce 1999 Vladimír Železný se „osamostatnil“. Jak to vzniklo? Vladimír Železný byl 19. dubna 1999 odvolán z funkce generálního ředitele TV Nova a ČNTS. Ředitel CME Fred Klinkhammer zřejmě podcenil situaci. Zřejmě vůbec netušil, na jaký tenký led se dostal a asi vůbec Vladimíra Železného neznal.

Ten Novu Američanům nechtěl nechat. Začal připravovat rozjezd nové televize. V Poslanecké sněmovně operovala skupina poslanců, která připravovala nový mediální zákon. Finance pro rozjezd nové televize získal od Investiční a Poštovní banky (IPB), která měla úzké kontakty na strany tzv. opoziční smlouvy, tedy ODS a ČSSD.

V této době se Železný seznamuje s Jiřím Šmejcem, který je vlastníkem společnosti MEF Holding. Šmejc úzce spolupracoval s Liborem Procházkou z IPB. MEF Holding zřídil novou servisní organizaci Česká produkční 2000. Navíc je všeobecně známo, že IPB kontrolovala i televizi Prima, a proto vše nasvědčovalo tomu, že Železný skutečně uvažoval s tzv. dvoukanálovou Novou, tj. ovládnutí českého komerčního televizního trhu.

Železný se Šmejcem pracoval na nové televizi. Den D nastal 4. srpna 1999. ČNTS nepředložila CET 21 denní vysílací plán. CET 21 ihned ukončila s ČNTS spolupráci a nová Nova zahájila vysílání hned od rána Snídaní z Barrandova.

Hodnota akcií CME okamžitě poklesla, zároveň se zhroutil celý prodej televizní sítě CME skandinávskému koncernu SBS.

Hned v první Sedmičce (politická diskuse) nové Novy, kterou již neuváděl Jan Vávra, ale Jitka Obzinová, podebatovali Václav Klaus a Miloš Zeman. Navíc Železný ve svém pořadu Volejte řediteli pěl chválu na RRTV a dokonce vyzdvihl Petra Štěpánka jako radního, který rozumí tržní ekonomice a mediálnímu prostředí. Na to, že ho před lety zesměšňoval jako tajtrlíka, zapomněl. Před veřejností navíc hrál šikovně roli úspěšného českého manažera, kterému Američané chtěli vzít „jeho“ televizi a navíc ji nestydatě „dojili“.

ČNTS, které řediteloval v té době Jan Vávra, zastavila v září 1999 veškeré produkční a technické aktivity. Propustila přes dvě třetiny svých zaměstnanců. Jeden z propuštěných zaměstnanců popsal situaci v televizi deníku Právo takto: „Vyhodili nás vlastně na hodinu.“ Zlost mezi zaměstnanci ČNTS byla tehdy veliká. Zpětně nám některé výroky pomohou dešifrovat, jaké plány CME měla. Deník Právo zaznamenal následující: „Já už jim nevěřím ani slovo. Mají (ČNTS) ještě tu drzost tvrdit nám do očí, že až oni (Američané) koupí Primu, že se sem do Měšťanské besedy vrátíme“.

Když Vladimír Železný postavil „druhou“ Novu, změnil se program i tváře televize. Všichni ti, co pracovali pro Novu od začátku roku 1994, prakticky skončili v roce 1999.

Novou Novu na Barrandově pomáhali v rámci zábavy rozjíždět Michal Suchánek a Richard Genzer. V rámci zpravodajství Televizních novin se novou moderátorskou tváří stala Lucie Borhyová a Rey Koranteng. Je to období, ve kterém se více zásadně mění program.

Změnila se i situace pro Železného. Libuše Šmuclerová v letech 1999–2004 působila na postu programové ředitelky a výkonné ředitelky TV Nova. Prakticky Novu řídila ona, protože Železný řešil své právní spory.

Začíná období arbitráží a soudních sporů. Roky 2001 a 2002 jsou plné nečekaných zvratů. Vše nakonec vyvrcholí tím, že český stát je nucen zaplatit CME 10 miliard českých korun.

V případu televize Nova proběhly tři arbitráže – amsterodamská, londýnská a stockholmská. První řešila spor mezi společností CME a osobou Vladimírem Železným. Druhá mezi občanem USA Ronaldem Lauderem a státem Česká republika. Třetí mezi CME a Českou republikou.

Finanční skupina PPF 28. června 2002 oznámila, že se koupí společnosti Vilja stala čtvrtinovým spolumajitelem CET 21, držícím licenci. Vilju totiž prodali Josef Alan, Peter Hunčík a Vlastimil Venclík.

To byl šok jak pro Šmejce, tak především pro Železného. Ten v tu dobu připustil, že Nova potřebuje silnou finanční injekci. Ve svém pořadu Volejte řediteli dokonce pronesl: „Může se stát, že současný tlak na naši televizi neustojíme. Nova možná klekne.“

Železný již byl smířen s odchodem z televize. Věděl, že nemá možnost, jak ji majetkově ovládat. Ve funkci byl díky loajalitě Jiřího Šmejce. „Věřím, že se uvidíme u dalšího pořadu Volejte řediteli. Kdybychom se neviděli, tak na shledanou,“ pronesl Železný.

Všechny karty v Nově překvapivě držel právník Aleš Rozehnal. Měl údajně připraveny tři varianty, co se bude dít. Ani v jedné neuvažoval se Železným. O Libuši Šmuclerové se uvažovalo jako o nové generální ředitelce Novy.

PPF se nakonec se Železným domluvila a jeho post ředitele mu zůstal. Navíc za něj společnosti CME zaplatila miliardu českých korun. PPF navíc obstarala úvěry u bank, stabilizovala financování Novy.

Dny Vladimíra Železného v Nově byly v květnu 2003 sečteny. Jakmile byl verdikt stockholmské arbitráže potvrzen, zaplatit CME 10 miliard Kč, spustila se mediální lavina na vedení Novy. Vláda ČR požadovala finanční spoluúčast na pokutě. Noví majitelé, PPF, odmítli. Přesto vyšli vládě vstříc. Odvolali s definitivní platností Vladimíra Železného. Ten si z Barrandova sbalil své věci a v tichosti odešel. Petr Kellner, majitel PPF, pro Mladou frontu Dnes na otázku, zda rozhodoval on osobně o odvolání Železného, odpověděl: „O odvolání rozhodli po vzájemné dohodě skupiny PPF a MEF. Můj osobní názor je, že v dané situaci byl tento krok nutný.“

Místo Vladimíra Železného byl jmenován generálním ředitelem TV Nova Petr Dvořák z PPF. Televizi řídil v letech 2003 - 2010. V roce 2004 opět PPF prodává Novu CME. „Do Novy jsme vstoupili v roce 2002 s tím, že jsme chtěli najít strategického partnera v horizontu dvou až čtyř let. Za dva roky se nám podařilo společnost úspěšně rekonstruovat a zvýšit její hodnotu a stabilitu. Věřím, že kombinace našeho know-how a zkušeností CME v televizní branži, pomůže oběma stranám k dalším obchodním příležitostem v regionu,“ uvedl Petr Kellner.

Dochází k investicím do programu a Nova zavádí nový formát, který se stal hitem.

Česko hledá SuperStar vytvořilo nový fenomén, který ovlivnil další vývoj médií v Česku. Od rádií, po noviny, časopisy a internet, který byl stále mladou technologií.

Ve stejném období se připravuje na prodej konkurenční Prima, která začala uvádět seriály jako Rodinná pouta (Velmi křehké vztahy) či reality show VyVolení. Cílem bylo zvýšit podíl na sledovanosti tak, aby se připravila na vstup investora, skandinávskou MTG.

Když Novu vlastnila opět CME a Primu z poloviny MTG, začaly mohutné investice do programu, do marketingu, do tvorby nových celebrit vzešlých i z reality show. Rozjela se televizní digitalizace a s ní vznik nových tematických kanálů.

Když v roce 2019 do CME vstupuje PPF, ta již má novou strategii. Chce investovat do placených sportovních kanálů a do streamovací platformy Voyo.

Společnost CME, která je mateřskou společností TV Nova, věří nastavené strategii své placené videoplatformy Voyo a bude v ní pokračovat. Vstup na trh považuje za zdařilý a očekává, že Voyo bude růst. „Vidíme, že uživatelé nebo diváci Voyo jsou trošku mladší než diváci lineárních televizních kanálů. Reflektuje to, že technologická adaptace nového způsobu konzumace videa je jednodušší u internetové generace,“ řekl na konci roku 2023 zástupce generálního ředitele CME Dušan Švalek.

Nova chce vsadit na sportovní přenosy, placené kanály a z klasické lineární televize významné příjmy generovat z streamovací platformy Voyo, která má konkurovat americkým platformám jako je Netflix, Disney+ či SkyShowtime.