Článek
Každý z nás má mobilní telefon nebo používá počítač. Obojí je propojeno s internetem. Možná jste si všimli, že weby již nabízejí shrnutí článku nebo vyhledávací dotaz jako výsledek použití umělé inteligence, neboli AI.
Tato technologie a její masivní rozšíření i do Evropy je téma roku 2025. Bez zásahu lidské činnosti dokáže vytvořit rešerše, shrnutí textu, napsat text, vytvořit obrázek, rozhýbat fotografie ve video či vytvářet animace a text převádět na audio a opačně.
Kromě kreativních profesí umělá inteligence brzy zvládne administrativní činnosti s texty. Tedy typické pro účetní, ale i právníky sestavující smlouvy. Dokáže analyzovat a navrhovat řešení. Dokáže nahrazovat operátory na zákaznických telefonních linkách.
To je jen stručná ukázka toho, že pokud lidé pracují s texty, fotografiemi, obrázky… tedy typicky administrativní činnost, je velké riziko toho, že AI to udělá lépe a levněji. Tudíž na tuto práci nebudou potřeba lidé.
V podstatě to jde proti dosavadnímu předpokladu, o kterém se hodně mluvilo před deseti lety, že manuální práce bude nahrazena automatizací a robotizací. Zejména v české ekonomice postavené na skladových a výrobních halách.
Ztráta jedné celé generace řemeslníků
Česko bylo považováno za průmyslovou zemi. Postupně po změnách ekonomického modelu po roce 1989 vzrůstala potřeba vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Rostly počty studentů na středních školách a gymnáziích. Cílem rodičů bylo získat pro dítě maturitu. Více byly otevřeny i vysoké školy, a to včetně soukromých.
O střední odborná učiliště přestal být zájem. Natož o technické vysoké školy. Nové vznikající univerzity nabízely spíše ekonomické a humanitní zaměření. V posledních deseti letech jsou to navíc různé marketingové školy s tím, jak vzrostl trend sociálních sítí a influencerů.
A naopak lidé pracujicí ve skladech či u výrobních linek nepotřebují znát řemeslo. Přitom u každého většího města vznikla průmyslová zóna tohoto typu.
Klasické řemeslo se vytratilo…
„Zatímco ještě před dvěma lety chybělo v Česku kolem 300 tisíc řemeslníků, dnes se jejich počet blíží ke čtyřem stům. Řemeslníci chybí napříč obory. Největší sháňka je po pokrývačích a klempířích,“ napsal odborný web Stavební server.
„Východ Čech dlouhodobě trpí nedostatkem řemeslníků. Firmy zoufale hledají šikovné zedníky, elektrikáře, instalatéry či tesaře,“ popsal situaci web Idnes.cz.
Odborníci se shodují v jednom: chybí celá jedna generace řemeslníků.
Poptávka po řemeslnících je obrovská
Poptávka po řemeslnících několikanásobně převyšuje nabídku.
„Velký vliv na úbytek řemeslníků má fakt, že starší řemeslníci postupně končí, odcházejí do důchodu, naproti tomu nových začínajících řemeslníků je výrazně méně, než jich bylo před zhruba dvaceti lety. Je to dáno mimo jiné doznívajícím propadem demografické křivky, ale i tím, že pokles zájmu o učňovské školství byl na přelomu tisíciletí moc velký a minimálně téměř jedna celá generace řemeslníků prostě chybí,“ vysvětlil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.
Chybí zejména zedníci, obkladači, pokrývači a tesaři. Podle znalců z oboru mladí o tuhle práci nestojí. Nechtějí dělat venku a navíc fyzicky náročnou práci. Zájem o tyto profese přitom mají stavební firmy a pokud ji řemeslník vykonává jako živnostník, může si vydělat i dvakrát více než jako zaměstnanec.
To se týká především pokrývačů, klempířů, instalatérů, malířů, elektrikářů či truhlářů.
Přitom šla o běžná řemesla, jenže dnes o ně mají zájem spíše nadšenci. Mladí se podle pedagogů zajímají spíš o moderní technologie, manuální práce už je tolik neláká.
Rodiče, kteří mají podstatný vliv na rozhodování dětí na základních školách, preferují gymnázia jako průpravu pro vysokou školu. To vnímají jako prestižnější než řemeslo a těžká manuální práce, která odrazuje i samotné děti na konci základní školy.
Ekonomika postavená na službách stojí na vratkých nohou
Politici dlouhá léta přesvědčují veřejnost, že pro Česko bude lepší se orientovat na práci s vyšší přidanou hodnotou, tedy od výroby se přenést ke službám. Jenže to se s nástupem umělé inteligence může zase změnit.
Ekonomika postavená na službách je například ta ve Velké Británii. Naopak Německo je tradiční průmyslovou zemí. Současná americká administrativa Donalda Trumpa preferuje návrat výroby do USA. S tím souvisí i levné suroviny k výrobě. Se zdražujícími vstupy se potýká nejen Německo, ale i hospodářsky propojené Česko.
Navíc největší technologické firmy jsou v USA a ty v roce 2025 masivně zavádějí umělou inteligenci do svých služeb. K tomu vznikají desítky dalších společností s programy na principu AI. Jejich zavádění do praxe v následujících letech vzroste.
Jak bude v následujících letech umělá inteligence prostupovat obory, a to především ekonomickými, právními, marketingovými či administrativními, bude potřeba méně lidí na rutinní záležitosti.
Pokud by došlo k masivnímu rozšíření robotizace ve skladech a u výrobních linek či zavírání průmyslové výroby kvůli vzrůstajícím cenám za energie, je tady riziko propouštění a zyvšující se nezaměstnanosti.
Naopak po stavebních a řemeslných oborech bude stále větší poptávka.
Špatná image učilišť
Jenže současné nastavení odborných učilišť je spíše nevyhovující. Dle mnohých je důvodem k tomu samotný postoj většinové společnosti k učňovským oborům, který ovlivňuje mladé lidi a jejich výběr studia. „Berou učiliště jako místo, kam jdou lidi, kteří nejsou moc chytří a kteří nemají na maturitu a následnou vysokou školu,“ popsal situaci třiadvacetiletý vyučený zedník Mikuláš Vít.
Podle studie Boston Consulting Group se v budoucnu na českém pracovním trhu ještě zvýší podíl specialistů s vyšším vzděláním na úkor odborných manuálních pracovníků. Na trhu budou kvůli tomu nejvíce scházet právě řemeslníci.
Řemeslníci přitom budou vždy potřebnou součástí společnosti. „Čím víc se svět kolem nás zrychluje, a čím více je člověk tvorem líným, tím spíš tu vždy bude muset být někdo, kdo tu špinavou práci udělá za druhé,“ míní mladý zedník. S počty také může podstatně zamíchat stárnutí populace, a tedy i řemeslníků.
Generace alfa: umělá inteligence jako běžná součást života
Proto současná nejmladší generace alfa, tedy lidé narození po roce 2010, kdy těm nejstarším je letos před patnáctým rokem života, může změnit trend a oproti předchozí generaci Z se vracet k řemeslům.
Generace alfa by měla být nejvzdělanější generací a měla by trávit více času učením než jakákoliv jiná generace. Příslušníci této generace se s informačními technologiemi setkávají už od narození, takže jim není cizí například používání virtuálních asistentů, což už je předstupeň masivnějšího rozšíření AI ve společnosti. Taktéž je velmi často ovlivňují sociální sítě, především TikTok. Většina pravidelně sleduje YouTube a videa s influencery.
Je to generace, která umělou inteligenci bude vnímat jako přirozenou součást života. Zároveň bydlení a řemesla s tím související se až tak rychle nemění. Nejde ani o novou výstavbu, jako spíše o opravy a renovace domů a bytů.
Tesaři, klempíři či elektrikáři budou prostě potřeba. Žádná umělá inteligence tyto manuální činnosti zřejmě jen tak brzy nenahradí. Tudíž kombinace nedostatku řemeslníků a jejich potřeba zvýší poptávků na trhu, která převýší nabídku. Proto pro děti z generace alfa by řemeslo mohlo být skutečně tím výherním jackpotem na pracovním trhu.
