Článek
Hudba je věčná, jen měníme její poslech. Zatímco muzika byla doménou rádií, díky internetu už to až tak neplatí. Streamovací platformy chrlí denně tisíce nových skladeb všech žánrů, zájemce o muziku si sestavuje své playlisty. A poslouchá vybranou hudbu kdykoliv, klidně si i jednu písničku neustále opakuje dokola.
Stejně jako u videa, filmů a seriálů musely televize naskočit na trend streamovacích platforem, rádia se to snaží dohánět internetovými streamy. Má tedy klasické rádiové vysílání ještě smysl?
Už zhruba patnáct let provozovatelé rádií tuší, že posluchačská obec klasických stanic vzniklých v Česku po roce 1990 klesá. Ať už na straně jedné stárnutím, tak na straně druhé nezájmem mladých lidí o klasické rádio.
Proto typické formáty pro mladé lidi, pro které bylo rádio atraktivní právě v „devadesátkách“ a na přelomu milénia, nevznikají. Naopak mnoho stanic zaniklo a v Česku tak vedle tradičních celoplošných rádií typu Frekvence 1 a Rádio Impuls vznikly sítě.
Mezi ně patří například Evropa 2, Rádio Blaník, Rádio Kiss, Hitrádio…
Všechna tato rádia i přes proklamace oslovují hlavně střední a starší generaci, která byla rádiem „odkojena“, a tudíž je k tomuto typu poslechu loajální.
Proto rádia opakují stále stejnou hudbu, raději vsadila na osvědčené „největší hity“ zejména z 80. a 90. let. A z reproduktorů slyšíme většinou stejné moderátorské hlasy i pořady jako před dvaceti lety. Rádia jsou konzervativní…
Digitální vysílání už i pro soukromá rádia
Technologie digitálního vysílání je v Česku známa a funguje. Zejména v televizním vysílání už nic jiného není. Přechod na digitální příjem televize na tzv. klasickou anténu probíhal od roku 2006 a nyní už je v provozu technologie DVB-T2. Jiná situace je v rozhlasovém vysílání.
V digitálním vysílání v režimu DAB+ probíhá tzv. experimentální vysílání a finální multiplexové sítě jsou známy až od ledna 2024. Výstavba vysílačů bude teprve probíhat.
Sice Český rozhlas a všechny jeho stanice již vysílají digitálně a na vybraných územích, zejména v Praze, vysílají i některé soukromé stanice, ale ta hlavní fáze přichází až nyní.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v aukci prodal vysílací sítě, tedy multiplexy, provozovatelům vysílačů. Ti musí vybudovat síť a následně pro ně získat vysílatele rádií. Prostoru bude hodně. Kolik stanic nakonec bude a zda se vůbec uživí, to je zatím nejasné.
Telekomunikační firmy mohou budovat své DAB+ multiplexy pro komerční stanice. Celoplošné sítě do 18 měsíců pokryjí 50 % obyvatel a dálnic. Za dalších 12 měsíců pokryjí 80 % obyvatel a dálnic. Regionální vysílání pokryje 40 % obyvatel příslušného regionu do 24 měsíců a za dalších 24 měsíců následně 70 % obyvatel regionu.
Digitální rádia budou tvořit zejména současní vysílatelé
Na digitální rádio před lety spoléhali mnozí zájemci o rozhlasové vysílání. Avšak kvůli až desetiletým průtahům mnozí nevydrželi. Stávající hráči na českém rádiovém trhu navíc uhájili, že FM pásmo bude zachováno bez vypínání. Tudíž digitální vysílání přes DAB+, což je příjem rádia na klasickou anténu, zůstává s FM.
To je komplikace jak pro nové hráče, kteří by chtěli vstoupit do terestrického vysílání a nespoléhat se jen na internet. A také pro současné vysílatele, kteří musí financovat přenos ve dvou platformách. Navíc vznikne konkurence s novými stanicemi. Počet posluchačů přitom klesá.
Jisté je, že do digitálního vysílání se zapojí hlavní mediální domy na rádiovém trhu. Ať už vysílatelé okolo Evropy 2 a Frekvence 1, tak rádia Kiss. To platí i o Rádiu Impuls nebo Rádia Blaník se sítí Hitrádií.
Prostor pro nové hráče na digitálním rádiovém trhu
Kromě stávajících stanic pravděpodobně do digitálního vysílání vstoupí i nové stanice s menšinovými žánry, které vysílají přes internetový stream. V digitálním vysílání jsou už nyní i menší hráči, kteří se snaží udržet vysílání či ho teprve rozjíždí.
Mezi takové budoucí rádiové stanice v digitálním prostředí přes DAB+ má být i Rádio Energic. To zkusí „prorazit“ v mladší cílové skupině 20 – 40 let, s hudebním formátem CHR a TOP 40 nejnovějšími hity. Už nyní od konce září 2023, kdy vysílá v zahajovací fázi, rozvíjí ranní moderovaný blok a moderátoři mají být po celý den.
Stávající rádia projdou evolucí
Digitální éra se projeví i na vysílání stávajících stanic, které posluchačsky stárnou. Uvědomili si to třeba na Rádiu Impuls.
Kvůli pandemii Rádio Impuls ztratilo třetinu posluchačů a do popředí se dostal veřejnoprávní Radiožurnál. Celoplošný okruh Českého rozhlasu se také změnil a posluchači to, zdá se, přijímají. Je jedničkou mezi rádii. A začíná dělat potíže právě Impulsu.
Přestože Rádio Impuls zní jako před 25 lety, podle jeho ředitele Jiřího Hrabáka rádio čeká evoluce. Programový ředitel je nový, ten původní se rozhodl odejít dělat něco jiného. Na nové posile, která se přesunula od mikrofonu k tvorbě programu, bude Rádio Impuls připravit pro digitální vysílání a postupnou generační výměnu posluchačů.
Typickým posluchačem je muž a žena od 40 let věku výše. Jinými slovy rádio zestárlo se svými posluchači.
„Věřím, že přinese (nový programový ředitel) nové nápady, jak rádio oživit. Ale revoluce v rádiu nefunguje, tím by vše spadlo. Půjdeme cestou evoluce,“ lze parafrázovat slova generálního ředitele Rádia Impuls Jiřího Hrabáka.
