Článek
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Docela často se mi stává, že narazím kupříkladu na recepty nebo reklamy, které hlásají, že nabízejí „zdravou“ variantu oblíbené pochoutky, jako jsou chipsy nebo třeba hranolky. A v čem ta zdravá varianta spočívá?
Většinou v tom, že jsou tyto pochutiny vyrobeny z jiné suroviny. Například z mrkve nebo řepy. Ale bude opravdu tak kardinální rozdíl v tom, jestli si osmažíte na plátky či hranolky nakrájenou mrkev, řepu nebo brambor? A jak se vůbec stalo, že si brambory vysloužily takové opovržení? Pojďme se na to podívat.
Je to surovinou, nebo zpracováním?
Brambory se netěší velké přízni. Pořád jimi někdo pohrdá – zejména, když se objeví ve formě chipsů, amerických brambor či hranolků. Pak se najednou objeví kolegové řepa nebo mrkev ze „zdravé výživy“ a všichni se můžou zbláznit. Ale je na chipsech či hranolkách opravdu tak špatné právě to, že jsou z brambor?
Ovšemže ne. Na bramborách není vůbec nic špatného. Možná to není zelenina s nejvyšší denzitou cenných živin na světě, ale rozhodně je to surovina, která si zaslouží své pevné místo i v tom nejzdravějším jídelníčku nejkritičtějšího fanatika a ortorektika na světě.
Brambory do zdravého jídelníčku patří.
Brambory jsou mimo jiné geniální surovinou pro redukční dietu. Z běžných potravin a příloh mají totiž vůbec nejvyšší sytivost při mizivé kalorické hodnotě (pokud se bavíme o vařených bramborách). A to navíc s poměrně výrazným náskokem. Jejich sytivost je například 3,3krát vyšší než u pšeničného chleba a skoro 3krát vyšší než u rýže. A to není jediné, co brambory nabízejí.
Jde tedy bezesporu o skvělou surovinu, díky níž navíc některé národy v minulosti přežily celé epidemie hladomoru (a kromě například Irů jsme mezi těmi národy v 18. století zřejmě byli i my). Problém tedy zřejmě nebude v ertepli samotné – jako spíše v jejím zpracování. Ve smažení či fritování se spoustou tuku nebo i pečení při vysokých teplotách, které způsobují kumulaci potenciálně karcinogenních akrylamidů.
Má smysl sáhnout po „zdravější“ variantě?
Zvítězíme tedy na plné čáře, pokud místo pytlíku bramborových chipsů sáhneme po chipsech například z řepy?
Jistě, mohou tu být jisté dílčí rozdíly v nutričních hodnotách. Např. řepné chipsy mohou mít o nějakou tu kalorii méně. Nicméně ve výsledku jde o zcela zanedbatelný a irelevantní rozdíl. Pokud se totiž těmito pochoutkami někdo nezřízeně nacpává na denní bázi – bude záměna suroviny v chipsech zcela bezvýznamný krok.
Naopak, člověk, který má slušný jídelníček a zcela příležitostně si ho zpestří nějakými chipsy, si naprosto bez obav může dopřát bramborové chipsy. Pokud mu víc chutnají. Protože o to tady jde. Chipsy nejsou a nebudou zdravé jídlo ani výživný oběd. Je to prostě pochutina – a ta má především chutnat a máme ji jíst velmi střídmě.
Zdroje:
