Článek
Když se řekne „zdravé“ jídlo – je to poněkud zvláštní a relativní pojem. Každé jídlo může být zdravé v závislosti na okolnostech. Za kritických podmínek je zdravá jakákoli kalorie, protože nás udržuje při životě. Ale držme se tedy kontextu průměrné západoevropské populace, která má jídla (a tedy i kalorií) přebytek. Kdy lze jídlo označit za zdravé, či naopak nezdravé – a je to vždy totéž jako „dietní“?
Kdy se jídlo stává (ne)zdravým?
Zdravým jídlem se obvykle míní takové, které kromě kalorií obsahuje i nějaké další benefitní látky, které našemu tělu prospívají – tedy například přirozeně se vyskytující vitamíny a minerály, vlákninu, fytolátky apod. A naopak tyto potraviny zároveň obsahují pokud možno minimum látek, které nám z dlouhodobého hlediska mohou i škodit. Například jde o významnější množství transmastných či nasycených mastných kyselin a přidanýchcukrů, soli a samozřejmě taky nejrůznějších aditiv („éček“).
Záměrně jsem některé části zvýraznil kurzívou, aby neunikly očím čtenáře. Velmi důležité je si uvědomit, že žádná běžně prodávaná, dostupná potravina není nebezpečná či „nezdravá“ jen tak sama o sobě při nějakém náhodném požití (pokud není zkažená nebo podobně). Tyto potraviny činí nezdravými typicky jejich nadužívání, navíc v kontextu obecně špatného životního stylu, kdy se rizikové faktory sčítají.
Ne, není nezdravé ani rizikové dát si jednu sladkou tyčinku za den v kontextu fyzicky aktivního života a jídelníčku bohatého na zeleninu, ovoce, luštěniny a další kvalitní potraviny. Nezdravé je dát si tu tyčinku na svačinu poté, co jste na snídani měli tři bílé rohlíky s marmeládou, na oběd budete mít smažák s hranolky, na večeři… a nějak podobně to chodí den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem.
Pojem zdravé jídlo je tedy relativní až zavádějící, ale přesto ho v obecné řeči používáme, abychom se zkrátka aspoň nějak domluvili. Nicméně jednu věc nám tento pojem rozhodně neříká. Neříká nám nic o tom, zda jsou potraviny či jídla vhodná pro redukční dietu…
Kdy se jídlo stává dietním?
Pojem dietní je přece jen srozumitelnější, užší a vyhraněnější. Typicky se dietním jídlem označuje takové, které je vhodné pro redukční dietu. Základem každé redukční diety je snížení příjmu kalorií – a vytvoření kalorického deficitu. Tak praví přírodní zákony, které nelze nijak obcházet. Samozřejmě samotné dosažení tohoto stavu může být velmi komplikované kvůli množství dalších faktorů. Na základním principu se ale nic nemění.
Požadavkem na dietní potravinu tedy je, aby měla relativně málo kalorií v poměru k objemu a sytivosti. Dietní potraviny zařazujeme proto, abychom lépe zvládali dosažení kalorického deficitu bez hladovění. Samozřejmě je ideální, pokud je potravina jak dietní, tak i zdravá, ale tyto dvě hodnoty se nutně neprotínají a už vůbec ne v plném rozsahu.
Losos, avokádo, ovesné vločky a spol. – když jsou potraviny zdravé, ale ne až tak dietní
Některé potraviny jsou zcela nepochybně zdravé a dokládá to množství studií. Týká se to kupříkladu v podtitulku zmíněných ovesných vloček, avokáda nebo tučných rybích mas. Tyto potraviny jednoznačně patří do zdravého, kvalitního jídelníčku. Ale patří i do jídelníčku na hubnutí?
Ano, ale s opatrností. Rozhodně to nejsou potraviny, které by byly kaloricky zanedbatelné. Například avokádo obsahuje zdravé, kvalitní tuky a řadu dalších cenných živin, ale má kolem 160 kcal na 100 g. To sice není žádná bomba, ale ve srovnání s jiným ovocem je to výrazný nadprůměr. I takový banán má jen kolem 90 kcal, jablko pouze kolem 50 kcal atd.
Pokud si tedy chcete dopřát ovoce a v daný den se vám příliš nedaří udržet kalorický rozpočet, avokádo nemusí být ideální alternativa. Např. s jablkem ušetříte 100 kcal na porci (100gramovou) – a to už není zas tak zanedbatelné.
Stejně tak lososa lze v případě nutných úspor nahradit třeba velmi dietní treskou (zde je rozdíl i kolem 150 kcal) a i jinak fantastické ovesné vločky mají kolem 350 kcal, což taky není málo – takže nemusí být vzhledem k cíli (zhubnutí) ideální naložit si jich na snídani velkou mísu s mlékem.
Ořechy jsou typický příklad potraviny, která je velmi zdravá, ale taky vysoce kalorická.
Mezi další potraviny, které lze považovat za zdravé, ale nejsou vyloženě dietní, patří třeba arašídové máslo (skoro 600 kcal) a jiná oříšková másla či ořechy a semena obecně, olivový olej, tučnější sýry a plnotučné mléčné výrobky obecně a tak dále.
Jsou tyto potraviny viníkem tloustnutí? Rozhodně ne!
Aby bylo jasno, tyto potraviny rozhodně nejsou těmi, které „ztloustly populaci“. To v žádném případě! Za pandemii obezity mohou primárně ultra zpracované potraviny, jako jsou sladkosti, uzeniny apod. Ty obsahují zcela běžně 400 až 600 kcal na 100 g při zanedbatelném obsahu cenných živin.
Nejenže jsou kaloricky extrémně denzní a zároveň minimálně zasytí, ale i svými výraznými chutěmi způsobenými přidanými látkami (zvýrazňovače chuti, sůl, cukry) nás nutí jíst jich víc a víc a víc.
Zde je problém obézního lidstva. Ne v lososu nebo avokádu. Ale když už držíte redukční dietu, mohou některé vyloženě zdravé potraviny klamat, pokud jde o vhodnost jejich časté konzumace a kalorickou hodnotu.
Potraviny, které jsou dietní, ale ne až tak zdravé
A samozřejmě je zde i opačná strana mince. Potraviny sice dietní, ale za zdravé bychom je mohli považovat jen stěží. Sem patří zejména všemožné vysoce zpracované produkty, jako jsou různé speciální nízkokalorické výrobky, dnes moderní high-protein drinky, tyčinky apod. Nemluvě o různých speciálních směsích a přípravcích na hubnutí (koktejly, kaše atd.) prodávaných pofidérními firmami obchodujícími s lidským zdravím.
Dalším příkladem mohou být různé „zero sugar“ a dia limonády. Netvrdím, že sladidla jsou nutně nějak riziková, ale takové limonády jsou daleko od výše uvedené definice, která zdravé potraviny vnímá jako takové, které nabízejí nějaké benefity. Taky různé suchary a rýžové chlebíčky či pufované výrobky jsou sice nízkokalorické, ale taky jednak nezasytí a za druhé jde v podstatě o prázdné kalorie.
I všechny uvedené výrobky mohou mít v dietním jídelníčku své místo, pokud vás třeba honí chutě a chcete zvolit variantu, která vám příliš nenabourá napjatý kalorický rozpočet. Jídelníček by ale na nich rozhodně neměl stát.
Zdroje:
