Článek
Cap Arcona vznikla v roce 1927 jako luxusní zaoceánská loď. Slavnému Titanicu se sice nemohla rovnat, byla menší a měla jen tři komíny, i tak ale svou velikostí Evropany fascinovala. Bylo to vrcholné dílo německých lodních konstruktérů. Dokonce se o ní říkalo, že je to nejkrásnější loď na světě. A to se proslýchalo nejen v Německu, ale doslova po celém světě.
Již od počátku však bylo jasné, že ji žádný zvláštní úkol nečeká. Měla přepravovat pasažéry. Těch mohla pojmout necelých patnáct set, k tomu ale ještě měla dostatečně velké prostory, aby přepravila i potřebný náklad. Plavila se z Hamburku do zátoky La Plata v Jižní Americe. Právě kvuli plavbám do teplých krajin měla uzpůsobené prostory tak, aby se případné horko dalo snadno vyvětrat.
Cap Arcona v Hamburgu
Dvanáct let tato loď plula z jedné strany Atlantiku na druhou, a to až do chvíle než se moci v Německu ujal Adolf Hitler. Loď byla následně přesunuta do Gdyně a staly se z ní kasárna námořnictva. Pak si jí ale všiml Joseph Goebbels, který se jí rozhodl použít v novém německém filmu, který měl mapovat zkázu slavného Titanicu. Zároveň měl ale film posloužit i německé propagandě. Přestože v Německu nakonec do kin snímek nešel, Cap Arcona si v něm zahrála hlavní roli.
Spouštění lodi Cap Arcona (1927)
Kdo by ale čekal, že ona sama bude nakonec strůjcem mnohem většího námořního neštěstí, než byl samotný Titanic. Když se totiž blížil konec války, Němci narychlo vyklízeli jeden ze svých koncentračních táborů, aby na něj nenarazili Spojenci. Vězně z tábora pak donutili nastoupit na tuto loď. Co s nimi zamýšleli dál, to je předmětem sporu už 80 let. Spekuluje se o tom, že Cap Arcona měla posloužit jen jako místo, kde budou vězni dočasně ubytováni. Mluví se ale také o tom, že loď měla doplout na otevřené moře a tam měla být účelně i s vězni potopena. Jaká byla pravda, to už se dnes asi nedozvíme.
Jisté však je, že 3. května 1945 se loď stala terčem útoku britského letectva. To na loď útočilo jako na strategický cíl německého námořnictva, o vězních nemělo ani potuchy. V té době se ale na lodi nacházelo téměř pět tisíc lidí. Pět tisíc těch, kteří několik let živořili v koncentračních táborech, nebo dokonce přežili pochody smrti. A ti se v tu chvíli ocitli v plamenech a pobyt na lodi se pro ně stal peklem na zemi. Mezi vězni byl i významný český režisér E.F.Burian, který stejně jako přibližně čtyři stovky dalších vězňů snad jen zázrakem tuto námořní katastrofu přežil.
Cap Arcona šla ke dnu. A s ní vyhasly tisíce lidských životů z různých částí Evropy i světa. Na základě oběti je až do dnešní doby útok na Cap Arconu čtvrtou největší námořní katastrofou v historii lidstva. Když se totiž potopil Titanic, následky nebyly zdaleka tak katastrofální. Toto neštěstí si v roce 1912 vyžádalo „jen“ 1500 obětí. Na lodi Cap Arcona to bylo přibližně třikrát tolik.
Zpracováno na základě:
