Článek
Změna zimního času na letní nám letos ukradne jednu hodinu spánku. Přestože se o této problematice stále hojně diskutuje, zatím to nevedlo k žádným výsledkům. Stále se musíme dvakrát ročně vypořádávat s nepříjemnými dopady, které taková změna může mít zejména na naše zdraví.
Zimní čas, který v tomto období končí, je ten pravý čas. My přesto znovu přejdeme na letní čas, který pro nás jako pro člověka není přirozený. Důvod k zavedení střídání času byl před desítkami let prostý. Posunem času došlo k vysoké energetické úspoře. Jenže z dnešního pohledu se to zdá už jako přežitek. Domácnosti ušetří ročně maximálně desítky korun. U firem je samozřejmě úspora vyšší. Zdravotní negativa ale nad úsporou jasně převažují.
Posunem času získá i česká ekonomika. Uvádí se, že celkový benefit z posunu času se rovná 45 milionům korun. A to jistě z pohledu jednotlivce rozhodně není zanedbatelná suma. Rozpočítáme-li to ale na osoby žijící v našem státě, rovná se úspora zhruba jen 4 korunám. Aby do české ekonomiky přitekla stejná suma finančních prostředků, stačilo by, aby zaměstnanci zůstali v práci o půl druhé minuty déle. Ano, pouze 90 vteřin by stačilo k tomu, aby Česko získalo 45 milionů korun a ke změně času by vůbec nemuselo docházet.
Vstávat najednou o hodinu dříve je pro člověka šok. Střídání časů je naštěstí nastaveno vždy na noc ze soboty na neděli, takže taková změna dopadne na co nejmenší počet pracujících. I tak je ale potřeba, aby si lidé v pondělí ráno dávali pozor při cestě do práce. Rozhozený rytmus může otupit smysly, nesoustředěným lidem se častěji stávají dopravní nehody. A statisticky je prokázáno, že první den po změně času je takových nehod opravdu více než obvykle.
Dřívější vstávání nám rozhodí celý biorytmus, který může v extrémních případech vést ke zvýšení únavě, spánkové deprivaci či poruchám spánku. A to už je hazard se zdravím, který je ale z povahy věci naprosto zbytečný. Někteří lidé jsou na takové změny citlivější a není to pro ně jen o pár dnech, než se dokážou srovnat. Že něco není v pořádku mohou pociťovat i několik týdnů.
Na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že jsme zvyklí mít v létě světlo až do pozdního večera. K tomuto ročnímu období to zkrátka neodmyslitelně patří. Kdyby však střídaní časů bylo zrušeno, zůstal by nám s největší pravděpodobností zimní čas. Pak už by se nám v létě vždy stmívalo o hodinu dřív, než jsme zvyklí. A to by na letních výletech a dovolených byla jistě škoda.
Střídání časů a jejich změna má své pro a proti. Někdo negativní dopady ani nepociťuje a je schopný si svůj biorytmus brzy přizpůsobit. Neměli bychom ale myslet na ty, kteří tak přizpůsobivý organismus nemají?
Zpracováno na základě:
