Článek
Držet se skutečných událostí bylo od začátku záměrem tvůrců. Samozřejmě musíme brát v potaz, že pro filmové potřeby bylo mnoho věcí upraveno a děj příběhu byl navrhnut tak, aby dokázal diváka zaujmout, vyděsit a nechat ho v nejistotě až do konce snímku. Skutečný příběh je tedy jiný, avšak v mnohém se filmovému zpracování podobá. Jaký tedy byl skutečný příběh této podivné panenky?
První velkou změnu tvůrci promítli už do podoby samotné panenky. Skutečná panenka byla mnohem obyčejnější a na první pohled nebyla pro milovníky hororového žánru zdaleka tak děsivá. V 70. letech 20. století ji dostala Donna od své matky. Donna tehdy pracovala jako zdravotní sestra a bydlela v pronajatém bytě se svou kolegyní. Panenku si okamžitě dala do postele a spávala s ní. Jenže to trvalo jen několik dní, než Donna začala pozorovat, že něco není v pořádku.
Panenka byla vždy na jiném místě v bytě, než kde ji při odchodu dívky zanechaly. I když ji zavřely do jedné místnosti, po návratu byla v jiné. Stejně tak se poté začaly po bytě objevovat vzkazy napsané na zvláštním papíru a zvláštním písmem. Stálo tam: „Zavolej mi!“ Věci, které se děly, je ani nenapadlo spojovat s darovanou panenkou. Dívky si myslely, že když nejsou doma, někdo se vkrádá do jejich bytu, aby je vyděsil. A tak děvčata začala přemýšlet, jak zjistit pravdu.
Po bytě rozmístily několik věcí, kterými by cizí člověk při příchodu musel pohnout a ony by tak poznaly, že tam někdo byl. A i když se vzkazy objevovaly i nadále a panenka se přesouvala, nic nenasvědčovalo tomu, že to měl na svědomí někdo cizí. Když pak na panence našly stopy krve a poměrně těžká socha před nimi zničehonic spadla na podlahu, začaly hledat pomoc u šarlatánky.
Věštkyně spolu s nimi uspořádala spiritistickou seanci a údajně vyvolala ducha. Tím mělo být dítě, které v pouhých sedmi letech v těchto místech zemřelo. Nebohá dívka si tak podle jejího vysvětlení chodí s panenkou hrát, protože takové hračky milovala i za svého života. Dokonce padlo jméno dívky. Annabelle. A tak pak Donna se svou kolegyní pojmenovaly i panenku. Jenže podle Donny seance, při které všichni přítomní pozvali do svých životů ducha, měla neblahé následky.
Podivnosti pak byly mnohem častější a mělo dojít i k fyzickým útokům na jejich kamaráda Loua. Tomu se měly na hrudi objevit krvavé škrábance, aniž by se ho někdo vůbec dotknul. Dívky nevěděly co si počít, a tak se obrátily na kněze. Ten jim doporučil známého duchovního a zároveň i manželský pár, který se těmito věcmi zabýval. Byli jimi manželé Warrenovi. Společně pak v bytě dívek provedli vymítání, aby se zlého ducha zbavili. Pak už se žádné paranormální jevy v bytě nestaly.
Podle Eda Warrena nebyla panenka posedlá. Zlý duch totiž nemůže posednout věci, ale pouze lidi. Panenkou tedy pohyboval duch, protože dívky věřily, že právě v panence se skrývá něco zvláštního. Mohlo to tak skutečně být?
Zpracováno na základě:
