Starověké sarkofágy, ostatky apoštolů i ukřižování hrou: Pouť dalšími ze sedmi kostelů věčného města

Řím je město, které navštěvují ročně miliony turistů. Člověk si myslí, že ho dobře zná ze svých návštěv či sledování dokumentárních pořadů. Tohle město je ale opravdu věčné a vždy dokáže překvapit. Sedm poutních kostelů leží v docházkové vzdálenosti, přestože každý poutník, který se rozhodne tuto pouť vykonat musí s pár kilometry počítat.

Via Crucis neboli Křížová cesta Ježíše Krista pod širým nebem v rámci oslav Velikonoc

Existuje ale jeden kostel, který leží daleko od těch ostatních. Tak daleko, že ho v roce 2000 papež Jan Pavel II. nahradil jiným, aby poutníci k tomuto jednomu kostelu necestovali půl dne. Jenže spousta z nich stále navštěvuje původní kostel dle tradice ze 16. století.

Kostel, který byl v roce 2000 nahrazen jiným kostelem, se jmenuje San Sebestiano fuori le Mura nebo bazilika svatého Štěpána za hradbami. Unikátem místa je to, že tento svatostánek stojí nad starými katakombami. Jedinečné místo se nachází v místech opuštěného pucolánového dolu, kde se tento sopečný popel získával až do 2. století našeho letopočtu. Následně byl prostor Římany využíván jako pohřebiště. Dodnes můžeme v katakombách vidět starověké sarkofágy.

Ještě před stavbou samotného kostela, kolem roku 258, zde byly po nějakou dobu shraňovány ostatky apoštolů, svatého Petra a Pavla. Bazilika se v těchto místech začala stavět až ve 4. století jako bazilika apoštolů a svatému Štěpánu byla zasvěcena až o 500 let později. Dnešní podoba kostela pochází ze 17. století. V interiérech stavby stojí za povšimnutí zejména nádherně zdobený strop.

Když se papež Jan Pavel II. rozhodl tento kostel v pouti po sedmi římských kostelech nahradit, vybral jako nové poutní místo Santuario della Madonna del Divino Amore neboli svatyni Panny Marie Božské lásky. Ten je pro poutníky daleko snáze dostupný. Je však daleko novější, proto harmonii poutě trochu narušuje.

Důvod ke stavbě svatyně vznikl na základě legendy, kdy se v těchto místech před divokými psy ukryl poutník cestující do Říma. Modlil se zde k Panně Marii, jejíž obraz viděl na nedaleké pevnosti. Stavba kostela započala v roce 1745 právě z tohoto důvodu, aby mohl být zázračný obraz Panny Marie uctíván. Tehdejší lid byl velmi pověrčivý.

Za druhé světové války bylo okolí kostela bombardováno, ale k žádné vážnější újmě nedošlo. Na přelomu milénií se zde začal stavět ještě jeden kostel, což bylo na tehdejší dobu něco nevídaného. Moderní chrámová stavba byla otevřena pro veřejnost v roce 2000. Kromě toho se zde nachází modlitebna pod širým nebem nazývaná jako cikánská svatyně.

O Velikonocích se tu koná představení pod širým nebem, které zobrazuje motivy ze života Ježíše Krista. Představení je nazvané jako Posvátné zobrazení křížové cesty Boží lásky. Lidé jsou zde svědky poslední Ježíšovy cesty a jeho ukřižování.

Každý z těchto chrámu je jedinečný a každý má něco do sebe. Je tedy pouze na poutníkovi, který z nich si zvolí. Delší cestu musí vážit ke starobylému chrámu s unikátními katakombami, nebo si cestu může zkrátit a navštívit tento unikátní komplex.