Hlasujte ve volbách do EU pro lepší železnice!

Smutnou pravdou je, že většina lidí, zejména v České republice, k volbám nechodí. A pokud ano, často volí pouze zástupce strany, kterou by volili v celostátních volbách. Možná mají pocit, že je důležité volit, a tím podpořit demokracii, ale těžko mohou volit na základě konkrétních „evropských“ témat, která se jich dotýkají. V místních volbách lidé často hlasují jinak než v celostátních volbách, protože často existují velmi specifické místní problémy, kterých se ujímají jednotlivci nebo malé strany kandidující jako nezávislí. Naproti tomu Evropský parlament se zdá být vzdálený a pro každodenní život nepodstatný.

Chtěl bych však naznačit, že existuje jeden problém, který vás může velmi znepokojovat a kterým by se EU mohla a měla více zabývat. A to je zlepšení našich železnic.

Od chvíle, kdy jsem v Británii poprvé mohl volit, mám pocit, že doprava by měla být důležitou součástí politického programu a měla by ovlivnit konečnou volbu voliče. Vždycky mě mátlo, že se mnou málokdo souhlasí; všichni si denně a hlasitě stěžovali na problémy s dopravou, ale průzkumy veřejného mínění před celostátními volbami v Británii vždycky řadily dopravu až na poslední místo na seznamu priorit, které by ovlivnily volbu voličů. Často si myslím, že lidé dostávají takové dopravní systémy, jaké si zaslouží. Zářnou výjimkou je však Švýcarsko, kde jsou dlouhodobé národní plány pro dopravní systém, zahrnující obrovské dlouhodobé investice, předkládány a schvalovány švýcarským lidem v referendech, což znamená, že stávající nebo nastupující vláda, která hledá peníze na jiné účely, nemůže projekty zrušit nebo do nich zasahovat.

Volby do EU jsou tedy příležitostí vyjádřit své přání lepšího dopravního systému tím, že budete volit stranu, která vaše přání v Bruselu nejspíše skutečně podpoří. Co přesně však můžeme od EU očekávat, že udělá pro zlepšení našich dopravních systémů, zejména železničních?

1. EU může a měla by pomoci s financováním investic. Větší zlepšení železnic obecně stojí více a jejich výstavba trvá déle než zlepšení silnic. Zlepšení železnic, zejména jejich infrastruktury, je však cítit mnohem déle; většina železnic, po kterých jezdíte po Evropě, je v podstatě nejméně 100 let stará. EU se zasazuje o volný pohyb osob a zboží po celém kontinentu, a proto by se měla zasazovat o pomoc při budování co nejlepších dopravních spojení v každém členském státě.

2. EU by měla členským státům pomoci přesunout více dopravy na železnici. EU souhlasí s tím, že všechny členské státy by měly spolupracovat na snižování škodlivých emisí z dopravy, a v současné době je všeobecně známo, že cestování po železnici produkuje mnohem méně emisí než cestování po silnici (ať už osobním automobilem, autobusem nebo nákladním automobilem). Z toho vyplývá, že EU by měla udělat vše pro to, aby pomohla členským státům zlepšit jejich vnitrostátní železniční systémy, aby lidé a nákladní doprava mohli přejít ze silniční a letecké dopravy na železnici.

3. EU by měla prosazovat zlepšení přeshraničních železničních služeb. Jednotný trh EU často vytváří dohody a dokonce i donucovací opatření na evropské úrovni, aby se zajistilo, že určité trhy a služby budou efektivně fungovat přes hranice. Je vidět, že to dobře funguje na trzích se spotřebním zbožím a začíná to lépe fungovat, i když s většími obtížemi, v oblasti bankovních a finančních služeb. Poměrně dobře to funguje také v letecké dopravě, ale jak uvedu níže, vůbec to nefunguje v mezinárodní železniční dopravě.

Jak jsem popsal ve svém posledním příspěvku na blogu, cesta vlakem z Prahy do Frankfurtu je pomalejší a mnohem méně pohodlná než před 30 lety. Jedním z důvodů je, že zatímco několik zemí EU investovalo velké prostředky do vysokorychlostních vlaků, zaměřily se na zlepšení cest v rámci státních hranic. Před 50 lety byly vlaky Trans-Europe Express (TEE) nejprestižnějším způsobem cestování mezi velkými evropskými městy. Před 30 lety je nahradily demokratičtější, ale stále prestižní vlaky EuroCity. Vlaky EuroCity stále existují, ale jsou považovány za pomalejší a méně prestižní než vysokorychlostní vlaky Francie, Německa, Itálie nebo Španělska. Tyto vysokorychlostní vlaky však jen zřídka překračují hranice. Každá z těchto zemí nakoupila vlaky, které jsou vhodné pro národní síť; někdy existují technické důvody, proč nemohou překročit hranice, ale častěji je problém prostě v tom, že národní železniční společnost nemá zájem službu poskytovat.

Cestující po železnici, kteří chtějí cestovat do zahraničí, se také potýkají s nepřehledným a zastrašujícím systémem nákupu jízdenek. Člověk by si myslel, že v EU s jejím jednotným trhem bude existovat jednotný webový portál, který vám najde nejlepší způsob, jak se dostat z Prahy do Paříže, a zajistí vám nejlepší cenu za tuto cestu. Takový portál však neexistuje.

Cesta vlakem z Prahy do Paříže samozřejmě trvá velmi dlouho; proč trávit devět hodin ve vlaku (nebo spíše v několika vlacích), když se tam letadlem dostanete za necelé dvě hodiny? Větší smysl však dává, pokud je k dispozici noční vlak s pohodlným spaním. Před 30 lety takové vlaky existovaly, ale s nástupem nízkonákladových leteckých společností byly zrušeny. Jeden z národních provozovatelů, ÖBB, i nadále věřil, že noční vlaky mají budoucnost, i když Deutsche Bahn noční vlaky do Prahy stáhla. ÖBB se ospravedlnila; stále více lidí projevuje zájem o jízdu těmito vlaky namísto létání. ÖBB však nemůže sama zajistit síť nočních vlaků pro celou Evropu; a pro ostatní je to obtížné, protože nejsou k dispozici žádné náhradní moderní lůžkové vozy k pronájmu a národní provozovatelé jsou nervózní z investic do nových lůžkových vozů pro mezinárodní vlaky, když mohou být pod tlakem investic do svých vnitrostátních služeb. To je situace zralá na zásah na úrovni EU.

Jak bych mohl svým hlasem přispět k tomu, aby se tak stalo?

Za přípravu těchto opatření, která následně schvaluje Evropský parlament, je zodpovědný evropský komisař pro dopravu. Současným komisařem je Rumunka, Adina Valeanová. Těžko se najde někdo se znalostí železničního sektoru, kdo by si myslel, že odvedla dobrou práci. Nové komisaře však bude po volbách volit nový Parlament. Čím více poslanců Evropského parlamentu bude podporovat a zlepšovat železniční systém a bude mít určité znalosti o tom, co je potřeba, tím větší je pravděpodobnost, že bude zvolen komisař pro dopravu, který bude skutečně efektivní a bude se věnovat stejným cílům. Až se pak plány nového komisaře dostanou před Parlament, bude větší šance, že budou rychle schváleny. Takto to funguje. Samozřejmě nikdy není tak snadné proměnit jeden hlas v něco, co povede ke konkrétní změně, ale to platí pro každé volby. Využití vašeho hlasu nic nestojí a zabere jen velmi málo času. Pokud vám záleží na dobrém železničním systému (a to vám pravděpodobně záleží, pokud jste dočetli až sem), proč nevyužít svůj hlas tímto způsobem?

Pak se ovšem nabízí otázka, jak byste v České republice hlasovali „pro lepší železnici“? To bude předmětem druhého příspěvku na blogu, který brzy zveřejním. nevyhnutelně bude kontroverznější, jak už to v politice bývá, ale uvedu hlavní kritéria, která mám při hledání nejlepšího manifestu „pro železnici“, a nabídnu svou analýzu manifestů jednotlivých hlavních stran. Neváhejte a nabídněte níže ty své!