Článek
Vážení pedagogičtí pracovníci,
úvodem tohoto otevřeného dopisu bych chtěl zdůraznit, že si vaší práce nesmírně vážím, neboť chápu význam hodnot, které pro společnost vytváříte. Současně rozumím vašim obavám, rozčarování a frustraci z dlouhodobě neřešené situace ve školství, a proto bych považoval za velmi nešťastné, kdybyste jejich řešení začali spojovat se zcela slepou cestou.
Důležité je zamyšlení, co bylo účelem vaší stávky. Pokud vyjádření nespokojenosti se situací ve školství, je to pochopitelné. Pokud kritika vlády, je již potřeba rozlišovat, co je skutečně vinou této vlády a co nutnou reakcí na škody po vládách minulých. A pokud byste chtěli prosadit pád vlády a předčasné volby, nejen že byste tím poškodili celou zemi, ale snad ještě víc byste potrestali příští generaci, o jejíž zájmy dle svých slov bojujete.
Pokud by se totiž nyní konaly předčasné volby, zvítězilo by téměř jistě hnutí ANO. A tentokrát by nevládlo s civilizovanými stranami, jakou byla ČSSD a KDU-ČSL v období 2017-2021, ale s radikální proruskou SPD, o kterou by se nějak opírat muselo. Myslíte, že to by bylo pro školství, děti, vás, a vůbec celou naši zemi lepší cestou než současné pětikoalice?
Vždyť je to právě rozhazovačná politika předchozí vlády Andreje Babiše, která má lví podíl na nynějším státním zadlužení. Každá odpovědná vláda musí chtít takový státní dluh řešit, nemá-li naše země jednou zbankrotovat. Proto samozřejmě dělá nepopulární kroky a přijímá úsporné balíčky. A právě redukovaná výdajová stránka rozpočtu je pak hlavní příčinou většiny problémů, na které kriticky poukazujete.
Současná vláda není viníkem neutěšeného stavu veřejných financí ani dlouhodobě neřešených problémů školství, neboť přece nenese vinu za předchozí vlády. Vhodný čas pro reformy byla především doba hospodářského růstu, a nikoliv současné období všech možných krizí. Vyčítat zdrženlivost zrovna této vládě by proto opravdu bylo poněkud licoměrné.
Pád nynější vlády by problémy ve školství opravdu nevyřešil. Anebo si opravdu umíte představit „reformy“ v režii ANO a SPD? Nejpravděpodobněji by k nim ani nebyla vůle. Babiš nepopulární kroky dělá nerad, protože snižují preference. Takže nejspíš by se vás pokusil umlčet přidáním peněz, samozřejmě nikoliv svých, což by generovalo další navýšení státního dluhu. Každá příští vláda by se pak musela vrátit k nynější strastiplné cestě jeho snižování, navíc novou Babišovou vládou v mezidobí dále navýšeného. Jinými slovy, příští rozpočtově odpovědná vláda by musela dělat totéž co ta nynější, jen by zásahy byly ještě citelnější. To byste chtěli?
Máte pravdu, že konsolidační balíček určitě není dokonalý, a bude nepochybně vhodné jej ještě průběžně korigovat. Kdo bude chtít kritizovat jednotlivosti, vždy si snadno něco najde. Každý, na koho škrty negativně dopadnou, bude přirozeně říkat, že by se měly zdroje úspor hledat někde jinde. Jediným smysluplným hodnocením je proto ptát se renomovaných ekonomů, kteří mají nad jeho strukturou patřičný nadhled a potřebnou odbornost. A ti jej obvykle hodnotí jako krok správným směrem, jemuž navíc nechybí snaha o proporcionalitu, neboť je rozkročen napříč sociálními a profesními skupinami, a skoro každému bere něco, ale zároveň nikomu nebere všechno.
O konkrétní podobě balíčku proto můžeme diskutovat donekonečna, a stejně se nikdy nebude líbit všem. Žádný univerzální recept na jeho dokonalou podobu totiž neexistuje. Přesto je myslím nejdůležitější mít vládu, která má vůli veřejné finance řešit, a to i za cenu vlastní nepopularity. Balíček totiž vláda opravdu nepřijala pro své obohacení či dokonce potěšení. Premiér Fiala by nepochybně raději vládl v době míru a konjunktury, protože to je neporovnatelně jednodušší. Blahobyt v konjunktuře si totiž lidé spojují s prací vlády, stejně jako chudobu v době krize.
Odpovědnost je vždy mnohem obtížnější než populismus. A dělat potřebné věci není vždy příjemné. Ví to každý lékař, který kdy dal pacientovi injekci, i každý učitel, který kdy dal nenaučenému žákovi pětku, či vyčinil jeho rodičům za přehmaty ve výchově. Rozdávat místo pětek koblihy by samozřejmě bylo mnohem pohodlnější. Ale jako vzdělaní a inteligentní lidé nepochybně víte, k čemu by pak vaše práce vedla.
Pokud kritizujete chaotickou komunikaci a aroganci vlády, asi jste už zapomněli, že přesně za totéž byla kritizována Babišova vláda v období pandemie covidu. A teď jí chcete znovu zpátky? Není to spíš tak, že je pro nás chaotická a arogantní už každá vláda, protože jsme si zvykli být permanentně nespokojení? A pořád si myslíme, že nějaká nová vláda lusknutím prstu vyřeší objektivně náročnou situaci, na kterou žádný jednoduchý a okamžitý lék neexistuje?
Některé vaše požadavky by samozřejmě byly řešitelné navýšením příjmové stránky státního rozpočtu a potažmo tedy i kapitoly školství prostřednictvím kupř. obnovením plošné progrese daně z příjmů, která u nás byla odstraněna za Topolánkovy vlády k 1. 1. 2008. Jenomže asi chápete, že pokud by vládní koalice, opírající se převážně o umírněně pravicové voliče, něco podobného zkusila, bude to pro ni polibek politické smrti. A daňovou progresi nenavrhuje ani současná sněmovní opozice, takže ani v tomto ohledu by její volba neměla význam.
Z jiné perspektivy by někdo mohl navrhnout zavést do škol obdobu dřívějších zdravotnických poplatků, a to z kapes rodičů dětí studujících na základních a středních školách. Při současném počtu cca 1.4 milionu žáků těchto škol by tak měsíční příspěvek ve výši 100 Kč (což je méně než televizní poplatek) za každé dítě po dobu školního roku (tj. 10 měsíců v roce) přinesl do systému cca 1,4 miliardy korun ročně. Vyřešilo by to vůbec něco? V každém případě by to narazilo na právo bezplatného vzdělání zakotveného u nás v čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. A navrhnout další, byť takto minimální finanční zátěž pro české rodiče, by za současné společensko-politické situace bylo politické harakiri.
Většina vašich požadavků je nepochybně relevantních. Jenomže problém v distribuci vzácných zdrojů nebývá shoda na tom, co chceme, ale v nalezení způsobů, jak toho dosáhnout. Asi jako každý chce být mladý, zdravý, šťastný, bohatý, krásný a pokud možno i nesmrtelný. Já bych to každému člověku na světě ze srdce přál, ale bohužel neznám způsob, jak toho dosáhnout.
Stejně jako bych si přál, aby naše země nabízela prvotřídní školství, ve kterém budou mít učitelé i studenti ideální podmínky. A současně jsem neochvějně přesvědčen, že nynější sněmovní opozice cestu k naplnění takových cílů nenabízí. Anebo si snad umíte představit řízení země „odborníky“ ANO a SPD, když třeba Tomio Okamura kromě jiného ani neví, že zástupce předsedy se nepíše „místo předseda“, ale „místopředseda“?
Jste inteligentní a vzdělaní lidé. Nemáte nic společného s lidmi jako Jindřich Rajchl, který se chtěl na vaší protestní akci politicky přiživit, a od něhož se kupř. spolek Učitelská platforma jednoznačně distancoval. Zkusme proto nadále hledat společnou řeč se zástupci vládních stran, kteří zájem o budoucnost a prosperitu naší země dávají najevo už tím, že onen boj za ozdravení veřejných financí vůbec vedou. A to přesto, že jim z toho kyne jen záplava urážek a nepochopení ze strany veřejnosti s reálným rizikem, že je národ odešle v příštím období opět do sněmovních lavic.
Kdo jiný by měl chápat, že jejich role a snaha zasluhuje podporu než vy pedagogové, kteří nepopulární rozhodnutí musíte ve své profesi dělat denně, záleží-li vám na maximalizaci prospěchu vašich žáků a studentů.
V úctě
Richard Pokorný
