Článek
Obsah opoziční „politiky“ hnutí ANO je jednoduchý. Kromě protiprávních obstrukcí legislativního procesu a kýčovitých snah o upoutání pozornosti jej tvoří především lživé urážky na adresu Fialovy vlády, které pak Babišovi voliči na sociálních sítích začasté jen mechanicky opakují, aniž by se vůbec zamysleli nad jejich obsahem.
Jedním z mnoha příkladů této rétoriky je Babišovo časté tvrzení, že Fialova vláda je asociální. Dnes se proto zaměřím na posouzení jeho relevance zhodnocením hlavních výstupů sociální politiky Fialovy vlády.
Základním okruhem sociální politiky je boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a pomoc nemajetným či nízkopříjmovým skupinám obyvatel v oblasti uspokojování základních životních potřeb. Zde byl Fialův kabinet prozatím velmi aktivní, což lze dokumentovat několika příklady.
Vláda opakovaně zvýšila dávky životního a existenčního minima. Poprvé to bylo v dubnu 2022 o 10 %, podruhé v srpnu téhož roku o 8,8 % a potřetí od počátku roku 2023 o 5,2 %. Díky tomu došlo k výraznému navýšení počtu osob, které na sociální dávky dosáhnou, neboť výše životního a existenčního minima hraje podstatnou roli pro přiznání nároku celkem osmi sociálních dávek.
Velký systémový význam pro nízkopříjmové skupiny obyvatel má od ledna letošního roku zavedený mechanismus každoroční automatické valorizace minimální mzdy navázaný na průměrnou mzdu. Díky ní pro letošní rok vzroste minimální mzda o 1 900 Kč na 20 800 Kč. V dalších letech má růst ještě rychleji a v roce 2030 dosáhnout částky 29 900 Kč. Podíl minimální mzdy na hrubé mzdě se má totiž každoročně zvyšovat.
Skutečnost, že se vládě boj s chudobou daří potvrzují i statistická data. Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou je u nás dle dat ČSÚ 9,8 %, což jsou v průměru stejné hodnoty jako za Babišovy vlády. O žádném přehlížení či dokonce „ožebračování lidí“ ze strany vládní koalice tedy nemůže být vůbec řeč. Ke stejnému závěru na podkladě výzkumu Českého rozhlasu či dat Eurostatu dospěl též server demagog.cz. Pro komplexní přehled lze ještě doplnit, že reálné mzdy za loňský rok vzrostly o 4,5 %.
Druhým významným okruhem je reakce státu na krizové sociální události negativně doléhající na životní úroveň obyvatel, které mohou způsobit existenční ohrožení sociálně slabým domácnostem a propad životní úrovně i domácnostem doposud soběstačným.
Fialova vláda se během výkonu svého mandátu potýká s enormním výskytem krizových událostí, na kterých nenese žádnou vinu a většinu z nich nemohla ani předvídat. Přesto na ně vždy reagovala účinně a kompetentně, a negativní důsledky na společnost pokaždé dokázala účinně tlumit.
Příklady? V období energetické krize v roce 2022 schválila úsporný tarif, na který od 1. ledna 2023 navázalo zastropování cen energií. Reakcí na značný růst spotřebitelských cen byl v roce 2022 balíček rodinné pomoci, jehož základem byl jednorázový příspěvek ve výši 5 tisíc korun/dítě mladší 18 let pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun. Jiným příkladem fungující krizové sociální politiky je pomoc po ničivých povodních v září 2024. Vláda od začátku poskytovala postiženým oblastem komplexní servis a na odstraňování povodňových následků pro letošní a loňský rok vyčlenila 40 miliard Kč.
Konečně třetím okruhem sociální politiky je podpora systémově ohroženým sociálním skupinám obyvatel v zajišťování podmínek pro lidsky důstojný život. I zde vláda odvedla mnoho práce.
Příkladem může být oblast rodinné politiky. Kromě již zmíněného balíčku rodinné pomoci je velmi významná chystaná „flexibilní novela“ zákoníku práce, aktuálně projednávaná Sněmovnou. Jejím cílem je výrazně vylepšit postavení rodičů malých dětí včetně delší garance návratu na shodnou pracovní pozici, větší flexibility v rozvržení pracovní doby a zapojení otců do čerpání rodičovské dovolené. Tento vládní záměr oceňuje i hodnotící zpráva Mezinárodního měnového fondu. Od 1. 1. 2024 navíc došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku, byť byla zároveň o rok zkrácena doba jeho vyplácení. Kromě toho vláda realizovala v zákonných mezích řádné i mimořádné valorizace důchodů, a ústavnost snížení valorizace důchodů potvrdil svým nálezem Ústavní soud.
Jiným příkladem z této kategorie je bytová politika. Zde stojí za povšimnutí vládní návrh zákona o podpoře bydlení, který je v současnosti rovněž projednáván Sněmovnou. Cílem je pomoci lidem v bytové nouzi, kterou nejsou schopni vyřešit vlastními silami. Koncepčně stojí na třech pilířích – vytvoření kontaktních míst na úřadech pro lidi v bytové nouzi, garantovaná výše nájemného a snaha o komplexní stabilizaci jejich sociální situace.
Souhrnně lze říci, že sociální politika rozhodně není žádnou Popelkou mezi prioritami Fialovy vlády, a to navzdory tomu, že vládnoucí koalice je středopravá. Lze samozřejmě diskutovat, co a jak mohla Fialova vláda na tomto úseku udělat ještě lépe. V žádném případě však neobstojí tvrzení, že je vládou asociální. To je naprostý nesmysl.
Ve srovnání s Babišovým tupohlavým plošným uplácením důchodců bez zkoumání sociální potřebnosti adresátů je sociální politika současné vlády mnohem adresnější, a díky tomu i účinnější a zodpovědnější. Návrh rozpočtového deficitu na rok 2025 je tak nejnižší za posledních 5 let (při započítání inflace ještě výrazně nižší), a jak již uvádím výše, podíl osob ohrožených příjmovou chudobou se ve srovnání s Babišovou vládou nezvýšil. Z toho vyplývá, že Fialova vláda dokáže potřebných sociálních cílů dosahovat mnohem kompetentněji a efektivněji než Babišova administrativa. A to přesto, že má mnohem omezenější manévrovací prostor vzhledem k množství krizových událostí během jejího mandátu i nutnosti sanovat ohromné škody po Babišově vládě.
Babiš však přesto šíří neudržitelné nesmysly, že Fialova vláda je asociální. Není divu, na nic lepšího totiž jeho schopnosti zjevně nestačí. A aby bylo atraktivní heslo „ANO, bude líp“, musí občanům nejdříve vnutit myšlenku, že „teď je špatně“. Co na tom, že to není pravda. Na tu se v hnutí ANO nehraje. Divím se proto vlastně jediné věci. A sice, že třetině českých voličů taková parodie na politiku prostě stačí.
