Článek
V sobotu jsem publikoval článek, v němž rozebírám jednotlivá přání voličů hnutí ANO a docházím k závěru, že ani v případě volebního úspěchu hnutí nelze očekávat jejich naplnění.
Pod mým textem byl publikován oponentní názor. Žádný z mých argumentů sice nevyvrací a zabývá se velmi selektivně jen malou částí celé tématiky, nicméně v něm zaznívají další často opakovaná klišé a fráze protivládní scény. Reakce na ně bude obsahem mého dnešního příspěvku.
Oponentní text se nejprve snaží obhajovat frázi o „Fialově drahotě“. „Pokorný tvrdí, že vláda nemůže ovlivnit ceny, a přitom zcela ignoruje klíčovou roli státu v ekonomice. Daně, regulace, dotace, strategické investice – to vše jsou nástroje, kterými vláda ovlivňuje trh,“ píše autor.
Především - nikde jsem nepsal, že vláda nemůže ceny ovlivnit, ale že v tržním prostředí neřídí cenotvorbu, tj. nemůže to být „její drahota“. A stát není jen vláda, ale i orgány na jejím současném složení nezávislé. Za všechny lze zmínit nepříliš aktivní ÚOHS, jehož předsedu jmenoval ještě Miloš Zeman na návrh Babišovy vlády.
Nicméně pokračujme klidně v linii autorovy teze o rozhodujícím vlivu vlády na ceny. A připomeňme si rok 2021, kdy velkým předvolebním tématem byl rovněž růst spotřebitelských cen za Babišovy vlády. Česko tehdy skutečně zaznamenalo třetí nejvyšší růst cen z celé EU, hned po Maďarsku a Polsku, a inflace se blížila pěti procentům.
„Inflace je celosvětový problém,“ reagoval tehdy Babiš. Aha. Takže inflace za Fialovy vlády je „Fialova drahota“, a za Babišovy vlády „celosvětový problém“? Pročpak Babišova vláda nepoužila nástroje regulace cen, které autor zmiňuje? A když inflační trend zjevně započal již za Babiše, proč vůbec hledat odpovědnost u Fialy? Směšné. Obzvláště v kontextu tvrzení, že prý ve svém textu používám dvojí metr.
Koncizně řečeno, odpovědnost za „Fialovu drahotu“ nese původní Babišova vláda, která svojí nesmyslnou rozpočtovou politikou roztočila inflační spirálu kulminující v průběhu mandátu Fialovy vlády. Posílily ji samozřejmě ještě další jevy na vůli Fialovy vlády nezávislé, jako např. ruská agrese na Ukrajinu, která zapříčinila energetickou krizi. A co je naopak skutečnou vizitkou Fialovy vlády? Že se v průběhu jejího mandátu podařilo inflaci dostat opět pod kontrolu, a od ledna 2024 nepřekročila 3 %.
Tyto závěry potvrzují i naše přední ekonomky. „Podhoubí inflace bych postavila do let 2019 až 2021, tedy už před pandemií covidu, kdy dostaly v tehdejší vládě sluchu návrhy MPSV a byla implementována řada opatření, která zvýšila strukturální nerovnováhu veřejných financí,“ řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Totéž si myslí bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová, která vidí dva hlavní viníky nedávné dvouciferné inflace – ČNB a Babišovu vládu, která inflaci nastartovala „svou vysoce nezodpovědnou rozpočtovou politikou,“ neboť „přinejmenším od poloviny roku 2020 pod záminkou pandemie vypouštěla do české ekonomiky výdaje převyšující příjmy o stovky miliard. A nešlo o výdaje na investice, ale převážně na spotřebu.“
Neustále omílané tvrzení o „Fialově drahotě“ tak náleží k nejhanebnějším a nejhloupějším dezinformacím ve veřejném prostoru. Kdo se k jejímu šíření sníží, dává najevo svoji tomu odpovídající vzdělanostní, intelektovou i morální úroveň.
„Autor opakuje omšelý narativ, že Babiš se jen „přetvařuje“ a že jeho voliče tvoří „jednodušší“ lidé,“ stojí dále v oponentním textu.
Omšelý narativ? Kupř. z výzkumu společnosti PAQ Research analyzující chování ve sněmovních volbách 2021 vyplývá, že mezi voliči bez maturity získalo hnutí ANO 38 % hlasů a SPD 16 %, zatímco koalice SPOLU 17 % a PirStan dokonce jen 7 %. Naopak mezi vysokoškoláky volilo ANO jen 16 % voličů a SPD pouhá 4 %, zatímco koalici SPOLU 40 % a PirStan 22 %. Závěr, že hnutí ANO (a potažmo celá neliberální opozice) je typickou volbou lidí s nižším vzděláním, zatímco koalice SPOLU (a Piráti se Starosty) volbou vysokoškoláků, je tak nepopiratelnou objektivní skutečností.
„Když se rozdělují evropské dotace a čerpají jiné firmy, je to v pořádku. Když je využije podnikatel Babiš, je to „zlo“. Autor účelově ignoruje, že Agrofert fungoval úspěšně dávno před vstupem A.B. do politiky,“ pokračuje autor.
Nikde jsem nepsal, že by Babiš dotace čerpat nesměl, ale že v jejich čerpání je rekordmanem. Obdobně jsem nepsal, že by Agrofert nefungoval před Babišovým vstupem do politiky, ale že je součástí oligopolu těžící z vysokých cen potravin, které Babiš v pozici opozičního politika naopak mohutně kritizuje. A když tedy autor jinak nedá, připojím ještě třetí tezi: Předchozí Babišova vláda svojí účelovou a neodpovědnou proinflační politikou nese za nynější vysoké spotřebitelské ceny rozhodující díl odpovědnosti.
„Když Babiš slibuje pomoc lidem, najednou je to populismus. Babišova vláda pro důchodce udělala mnohem víc než současná garnitura, která jen slibuje „udržitelnost“ (rozuměj: škrty). Pokud je zvyšování důchodů populismus, pak je asociální politika Fialovy vlády naprostá tragédie,“ tvrdí autor.
Možná vás to překvapí, ale Babišova vláda svým plošným rozhazováním důchodce naopak poškodila. Samotný status starobního důchodce automaticky neznamená chudobu. Václav Klaus budiž příkladem za všechny. Když Babiš přidával důchodcům plošně bez ohledu na jejich majetkovou situaci, o to méně prostředků mu zbývalo na pomoc seniorům skutečně chudým. A právě ty svým slepým rozhazováním poškodil nejvíc. A kromě toho - co jim Babišova vláda dala, o to je zase připravila díky inflaci, kterou vyvolala.
Onu „pomoc“ Babišovy vlády lze připodobnit k situaci, kdybychom začali ve společnosti plošně rozdávat antibiotika. Bez ohledu na to, zda adresát trpí či netrpí bakteriální infekcí. K čemu by to vedlo? Kromě eskalace bakteriální resistence především k mohutným výdajům vynaloženým z nemalé části úplně zbytečně. Zdraví lidé antibiotika nepotřebují. Obdobně jako majetkově soběstačná část seniorů nepotřebovala Babišovy dárečky.
Je Babiš opravdu takový amatér, že to neví? Není. Sociální politiku samozřejmě mohl dělat méně hloupě. Mohl, ale nechtěl. Protože mu nešlo o pomoc adresátům, ale o plošné kupování hlasů svého voličského elektorátu, neuměle maskovaného „sociálními cíli“. Pomoci tak chtěl především sám obě. Senioři mu k tomu posloužili pouze jako nástroj. A pro jistotu - kdyby někoho napadlo označit tvrzení o dominantní podoře hnutí ANO starobními důchodci za „omšelý narativ“, předesílám, že dle již citovaného průzkumu agentury PAQ Research získalo hnutí ANO ve věkové skupině nad 65 let 47 % hlasů.
Trapnou frází autora o „asociální Fialově vládě“ se zde již blíže zabývat nebudu, neboť jsem tomuto tématu věnoval kupř. celý tento článek, v němž tuto nesmyslnou frázi podrobně vyvracím.
Co říci závěrem? Racionální argumenty pro volbu hnutí ANO či jakékoliv jiné strany neliberální opozice neexistují. Voliči je podporují dílem z neinformovanosti či naivity a dílem ze zlomyslnosti a účelovosti. Připomíná to skupinu lidí, kteří na základě videa puštěného pozpátku budou tvrdit, že člověk umí skákat z vody na most, a namísto věcné argumentace budou křičet „máme pravdu, protože nás je víc“.
Seznam Zprávy přinesly loni reportáž z „výjezdního zasedání“ stínové vlády hnutí ANO. Hned v úvodu článku je velká fotografie zúčastněných členů. Pozorně si je prohlédněte. Opravdu myslíte, že takhle působí špička společnosti kompetentní k řízení státu?
