Článek
Jubilejní sněmovní tisk č. 400 v probíhajícím volebním období nese návrh zákona o zemských znacích a vlajkách. Zákony zatím znají pouze sedm státních symbolů s pravidly jejich použití. Vlajky a znaky smějí také mít kraje a obce. Proč ne, když tyto územní celky existují. Země nemáme, možná je ale změna na obzoru.
Jeden bod navíc do statistik
Pod návrh zcela nového zákona se podepsalo 79 poslanců. 29 z ANO, 15 lidovců, 14 ze STAN, 11 z SPD, 9 z ODS a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jako jediný z TOP 09. Žádný Pirát.
Jen upřímně znát, kolik mozků bylo potřeba. Nevěřím, že 79 lidí skutečně dalo ruku k dílu a zpracovalo jednotlivé části návrhu. Na tvorbu legislativy si navíc mohou najímat pomocníky a platit je z veřejných peněz.
Deformuje mě studium na Univerzitě Karlově, citace a označení zdrojů beru vážně. Tak velký opravdový autorský kolektiv drobného díla jsem ještě neviděl. Ale každý má čárku v údaji o počtu navržených zákonů.
Všímáte si znaků svých krajů a obcí? Přináší vám místní vlajky hrdost?
Návrh je nedotaženým výstřelem do tmy. Krátký pokus s definicí vzhledu symbolů. Žádá jejich použití „vhodným a důstojným způsobem“. Určuje, že u silnic má být zpravidla vyznačena hranice mezi Čechami a Moravskoslezskou zemí.
Téměř vše v něm rozstřelilo vyjádření vlády. Kouzelné slovo „zpravidla“ může stavět ukazatel hranice kamkoliv, třeba do centra Plzně. Návrh řeší hranice z roku 1948 a pomíjí Slezsko, jehož samostatná země tehdy už 20 let ani neexistovala. Tresty za nedůstojná použití ani charakter tabulí u silnic neupřesňuje. Tolik hlav se dalo dohromady a stvořilo prázdnotu.
Proč zrovna tyto vlajky
Podle důvodové zprávy vzhled vlajky vychází pokaždé z navrženého znaku země. A znaky se berou v podobě, v jaké jsou na velkém znaku České republiky. Nevíme proč.
Čechy ovšem také znají bíločervenou vlajku, kterou si dnes spíš spojujeme s Polskem. U Moravy nezaznělo, proč se nesáhne po červeno-žluté kombinaci, kterou země z minulosti zná.
O Slezsku nepadá ani slovo. I když pod návrhem stojí podpisy osmi poslanců zvolených v Moravskoslezském kraji a dva z nich mají kancelář ve Slezsku. Zbytek si vystačil s moravskými částmi Ostravy.
Proč najednou opět země?
Ukázka spolupráce napříč Sněmovnou. Opozice má mezi navrhovateli převahu jednoho poslance. Téměř každá strana se trochu zalíbí.
Nebo sledujeme nový začátek větší zemské emancipace. Zemské zřízení jsme opustili na konci 40. let, když komunisté rozkrájeli území na kraje. Mnoho malých krajů zajistilo, že v jejich národních výborech nevyroste silná konkurence pro centralizovanou moc.
V květnu 1990 Federální shromáždění označilo zrušení moravsko-slezské země za krok v rozporu s principy demokracie. Prý pomohl deformovat vývoj společnosti. Jenže Česká republika nakonec v roce 2000 zavedla nových 14 krajů. Jak degenerovaní asi v nich tedy jsme?
Zbavili jsme se kusu okresní správy, ale ne okresů jako takových. Vznikly kraje, které nemají vždy historický základ. Ale díky tomu máme 675 krajských zastupitelů a 13 hejtmanů. Tolik vrcholných politických křesel by země nepotřebovaly. Návrat okresů by stačilo zaplnit politiky z komunální úrovně s malým příplatkem ke starostování.
Ale zatím si jen řekneme, jací jsou poslanci frajeři. Dovolí nám používat konkrétní vlajky a znaky zemí, v nichž nám není dovoleno žít.
