Článek
Zákon o správě voleb má sjednotit organizování voleb, které je dnes rozpadlé do pěti volebních zákonů. Zmizí zbytečné rozdíly způsobené různými dobami vzniku předpisů.
Usnadní se zisk voličských průkazů, nově je půjde používat také v komunálních volbách. Umístěním všech senátních a prezidentských kandidátů na jediný hlasovací lístek se ušetří peníze za vyhazované, nepoužité lístky.
Jak to ovšem běžně bývá, pozornost se upnula jen na jednu část rozsáhlého návrhu – hlasování již vždy jen v jediný den. Což stejně už děláme u referend a zvláštních typů komunálních voleb.
Dva dny nejen pro jednotnou kandidátku
V Československu se běžně volilo v neděli. Dokonce i po nástupu komunistů k moci, i když v té době se obvykle pro každé parlamentní volby vyráběly zbrusu nové zákony. Změna přišla až v roce 1971, kdy zákony umožnily dvě varianty:
- Stále v jediný den, a to od 7 do 16 hodin.
- První den od 14 do 22 hodin, další den od 7 do 14 hodin.
Vždy se vybralo dvoudenní hlasování, začala tradice pátku a soboty. Česká republika se po roce 1993 přiklonila k dvoudenním volbám, i když zpočátku zákon neříkal, jaké dny v týdnu to budou.
Jednodenní a jednorázové
V roce 2000 se uzákonil jeden den pro volbu poslanců a senátorů, stejné pravidlo vzniklo i pro nově utvořené kraje. Na podzim 2000 se volilo v neděli. O dva roky později se už vše vrátilo k dvěma dnům a byly zavedeny časy, jaké známe dnes. První den 14–22 hodin, druhý 8–14 hodin.
Stejné časy platily vždy pro přímou volbu prezidenta, referendum o vstupu do Evropské unie i volby poslanců Evropského parlamentu. Komunální volby si udržely zvláštní podobu a odkaz jednodenního hlasování. Výhradně v jeden den se konaly v roce 1990 na českém území, zatímco na Slovensku byly dvojdenní.
Místní i krajská referenda nemají v českých zákonech určený konkrétní čas hlasování. Stojí v nich pouze, že se konají v jeden den, pokud ovšem neprobíhají současně s nějakými volbami.
Od rána až do noci
Volby do zastupitelstev obcí se někdy konají od 7:00 do 22:00 v jediný den. Jde o zvláštní případy, ke kterým dochází nejčastěji v malých obcích.
Při zásadním porušení zákona soud nařídí opakování voleb či hlasování. Dodatečné volby se konají, když se pro řádné volby nenajde ani tolik kandidátů, kolik se obsazuje míst.
Nejčastější důvod nových voleb jsou rezignace zastupitelů, které nemá kdo nahradit. Volby se vyhlašují, když zbývá méně než polovina základní velikosti zastupitelstva nebo méně než 5 osob. Konají se i při vzniku nových obcí, těch ovšem mnoho v ČR nepřibývá.
Máte vzpomínky na jednodenní volby z konce minulého století nebo současných referend ve vaší obci?
