Krása k nezaplacení, 6 254 obcí k zaplacení. Proč jich má ČR tolik a jak se o nich hovoří

Údaje pro rok 2023 teprve Český statistický úřad vydá. Pracuji s daty k 1. 1. 2022, ze kterých obce vycházely při rozhodnutí, kolik zastupitelů bude v září 2022 voleno. Ze 6 258 celků nepočítám čtveřici vojenských újezdů, protože jejich 0 obyvatel by mírně zkreslilo výsledky.

Ještě před pěti roky jsem při zeměpisu na gymnáziu musel znát názvy obce a města s nejmenšími počty obyvatel. V paměti je nemám, dnes si takové věci musím už hledat.

Mezi městy „vítězí“ Přebuz v okrese Sokolov s celými 77 obyvateli.

Zcela nejníže stojí Vysoká Lhota na Pelhřimovsku se 16 obyvateli. Slovy Jardy Kužela ze seriálu Okresní přebor: „Tady nedaj dohromady 11 zdravejch chlapů.“ Nedají, žije zde 8 mužů a 8 žen. S průměrným věkem 64,1 roku je obec zároveň nejstarší v zemi.

Život obcí se primárně opírá o zákon o obcích. Rozlišuje několik kategorií.

Současný zákon o obcích při vzniku v roce 2000 uznával 16 statutárních měst. Poslední novinkou bylo povýšení Třince v srpnu 2018, dnes jich existuje 26. Člení se i Praha.

Obec se může stát městem, pokud má alespoň 3 000 obyvatel nebo pokud jím byla před rokem 1954. Existují tedy i méně lidnatá města. Další možnosti se týkají rozšiřování a rozdělování území stávajících měst. Vždyť „město“ zní tak pěkně, že?

Pohádka si vystačila se sedmi trpaslíky, Česká republika jich pozoruje mnohem více. Průměrná velikost k začátku roku 2022 byla 1 682 obyvatel. Více však vypovídá prostřední hodnota, medián činí 440. Takřka půlka obcí je větších a půlka menších. V pěti žije přesně 440 lidí.

414 obcí (6,6 % všech) má 100 či méně obyvatel. Téměř stejný podíl tvoří obce s 3 250 a více obyvateli.

Zákony omezují pouze velikost nově vznikajících obcí.

Podmínky takřka nesplnitelné pro značnou část země. Méně než 1 000 obyvatel má 76 % všech obcí. V nich žije asi 17 procent obyvatel ČR.

Sdružovat obce do větších celků se dařilo za totality, svoboda 90. let naopak umožnila volnost sebemenších vísek. Od roku 1994 platil minimální počet 300 obyvatel, zákon o obcích jej zvýšil na 1 000. Tato opatření zamezila dalšímu překotnému osamostatňování.

Údaje ČSÚ o počtu obcí na území dnešní ČR (celá data Tab. 02.01)

Připočítávají se k nim 4 vojenské újezdy. Nevím, jestli to tak bývalo i dříve.

Podobně jako básník se i obce chtěly stát trpaslíky. Stát to zatrhl těm, které se moc loudaly.

Že máme obcí extrémně moc, čas od času slýcháme z různých míst. Ekonomové připomenou, že s méně obcemi, jejich úřady a zastupiteli lze ušetřit veřejné výdaje.

V tomto duchu na podzim 2022 referovala Národní ekonomická rada vlády o možnosti úspory přibližně 10 miliard korun ročně. Stačí zredukovat počet malých obcí, které mnohdy žijí pouze z rozpočtového určení daní a vlastní zdroje příjmů nemají.

Obce disponují značnou mocí, s rozpočtem mohou hýbat dle své vůle. Samy si určují počet zastupitelů z dovoleného rozmezí a zpřesňují výši jejich odměn na základě jen volně nastavených pravidel.

Kdyby se všude přijal nejmenší možný počet, bylo by zastupitelů asi 39,5 tisíce. Být vždy na horní hranici by přineslo 100 tisíc lidí. V roce 2018 nám bylo dáno zvolit necelých 60 tisíc osob. Městské části a obvody zde nepočítám.

Nejmenší velikostní kategorii tvoří obce do 300 obyvatel, v nich si neuvolněný starosta v roce 2023 přijde až na 28 tisíc korun. Uvolněný na přibližně 47 tisíc, což přesahuje průměr i medián hrubé mzdy v zemi. Těchto obcí bylo přes 2 200. Nutno podotknout, že u neuvolněných bývá v malých obcích odměna o dost nižší než vládou stanovený strop.

Malé obce překáží i jiným dlouhodobým plánům. Chystané sjednocení organizace jednotlivých druhů voleb zahrnuje také záměr snížit počet okrskových volebních komisí.

Při volbě prezidenta v lednu 2023 jich vzniklo 14 857, z toho 110 na velvyslanectvích a běžných konzulátech v zahraničí. Počet je dlouhodobě stabilní, jak ukazují volba prezidenta 2013 i sněmovní volby 2002, v nichž se v zahraničí volilo prvně.

Důvodová zpráva situaci osvětluje. V 2. kole letošní volby prezidenta připadalo na jeden okrsek průměrně 555 osob v seznamech voličů. Okrsky nemohou překračovat hranice obcí, tudíž snižování počtu naráží na samotnou existenci míst s málo obyvateli. Bez sloučení obcí nejde s takovými okrsky hnout.

Pro druhé kolo volby prezidenta v lednu 2023:

Lepší uspořádání důvodová zpráva očekává hlavně ve městech. Možná jde o drobné rýpnutí, že drobné obce nemají co efektivního přinést.

Zpráva ale zároveň říká, že velká členěná města naopak nemohou cítit tlak k tvorbě větších okrsků. Teoreticky v nich totiž mohou okrskové komise obstarávat až sedm hlasování naráz.

Extrémní příklad, ale souběh voleb z prvních tří bodů je běžný.

I zde se ukazuje prstem na méně lidnaté územní celky, které brání lepšímu využití státních financí.

Mít o tisíc okrsků v zemi méně má znamenat úsporu 5–8 milionů korun na jedny volby. S méně okrsky klesne počet míst ve sčítacích komisích, pro která je nutné najít dostatek zájemců.

Ekonom se dívá, kolik co stojí. Politolog má tendenci zohlednit i vnímání demokracie. Malé obce mohou cítit, že o nich ve vzdálené Praze rozhodují ignoranti, kteří netuší, jak u nich vypadá život. Podobný úhel pohledu nabídl politolog z Masarykovy univerzity Stanislav Balík v časopisu Kontexty (strany 28–34).

Takový nedostatek v poznání světa mám také, protože celý život bydlím v Praze. Na malé obce se zeširoka mohu dívat jen při pohledu na volby. Vyhradit si den na každou obec v ČR přijde na asi 17 let.

Komunální volby se tradičně někde vůbec nekonají, protože se nenajde ani minimální počet kandidátů. Potřeba je 5 nebo polovina určené velikosti zastupitelstva. Když jich není dost, vyhlašují se „dodatečné volby“. V září 2022 se nevolilo v 11 obcích, v roce 2018 v 17.

V Brodci nyní nebyl vůbec žádný kandidát ani pro dodatečné volby, nemohly se tak ani konat. Další dodatečné 17. června budou již třetím pokusem. Bez aspoň minimálního počtu kandidátů nejde utvořit zastupitelstvo. Základní úkony musí dál plnit správce jmenovaný ministerstvem vnitra.

Další obce mají přesně tolik kandidátů, kolik se obsazuje míst. Pak nejsou k dispozici náhradníci. Když se post uprázdní, není jej kým zaplnit.

Nevypadá příliš demokraticky, když se o funkce nijak nesoutěží. Stačí jediný volič, který všem dá své hlasy. Vítěz je předem jasný, volby nic neřeší.

Alespoň není povinnost mít trvalé bydliště v obci, kde chci kandidovat. V malých obcích by tím mohli být diskvalifikováni někteří zájemci. Kdokoliv z Ostravy ale smí kandidovat do zastupitelstva Plzně. Jen v Plzni nesmí ani sebe volit.

Povinnost bydlet, kde kandidujete, platí jen u městských obvodů a částí.

Místní zastupitelé v nejmenších obcích někdy obchází demokratický princip vlády na konkrétní čas. Proti jejich svévoli má zakročit změna volebního systému pro komunální volby.

Důvodová zpráva hovoří rázně. Doplňovací volby na prázdná místa mají bránit úmyslnému sebezničení zastupitelstev.

Během volebního období 2018–2022 se konalo 138 výjimečných typů komunálních voleb. 84 % z nich tvořily tzv. nové volby zejména kvůli nedostatečnému počtu zastupitelů.

Opětovně k urnám byli povoláni obyvatelé 125 různých obcí (cca 2 % všech) a městské části Praha-Nedvězí. V sedmi obcích se zvláštní typy voleb objevily dvakrát, ve dvou hned třikrát.

Kněžičky v okrese Nymburk zažily čtvery volby během 18 měsíců. Řádné v říjnu 2018 následované nutnými „novými volbami“ v březnu 2019, září 2019 a březnu 2020.

Obsazovalo se 7 míst, tudíž pokles pod zákonnou hranici (5 osob) nebyl tak snadný. Navíc strany, jež získaly mandáty, vždy měly k dispozici náhradníky. Na sedm míst za ně v součtech kandidovalo nejméně dvakrát tolik osob (kromě března 2020).

Letos již proběhly v jedné obci na začátku ledna – 4 měsíce po řádných. V Želizech na Mělnicku těsně v září těsně před nimi odstoupili dva kandidáti. Volby proběhly, protože při registraci v létě bylo kandidátů dost. Dlouhý život čtyřčlenného zastupitelstva zákon ale nedovoluje.

33 dalších obcí jimi má projít na konci března. Dalším již ministr vnitra naplánoval termín na polovinu června.

Plány na užitečnější kreslení okrsků i úpravu systému voleb více či méně tiše našlapují kolem odporu k velkému počtu obcí s nízkým počtem obyvatel. V politice jej jen těžko lze vyjádřit otevřeně. Hrdost malých obcí, které nemusí mít zájem o sloučení se sousedy, sotva někdo bude chtít ohrožovat.

Je možné obce motivovat třeba rozpočtovým přilepšením, když se propojí do větších, teoreticky tedy silnějších a významnějších, celků? Takových, v nichž se o každé zastupitelské místo budou ucházet průměrně alespoň tři lidé, než se aby nikdo z 8 milionů oprávněných lidí nešel o obec starat. Nebo vše zkrátka stojí za to v dnešní podobě?

.

.